Klíčem je investovat do telat

V květnu uspořádala společnost VVS Verměřovice tradiční cyklus jarních seminářů, které se tentokrát zaměřily na kritickou kategorii chovu – telata. Odborníci z Čech i zahraničí se v Dolních Kounicích, Mistrovicích a Táboře shodli, že navzdory nepříznivé situaci na trhu s mlékem, kde ceny v České republice počátkem roku stále klesaly až pod hranici 10 Kč, zůstává kvalitní odchov telat a jalovic tou nejlepší investicí do budoucna. Jak zdůraznili přednášející, prvních 12 týdnů života rozhoduje o celoživotní užitkovosti.

Moderní trendy se odklánějí od individuálního ustájení směrem k párovému a skupinovému odchovu. Aspekty skupinového odchovu rozebral MVDr. Václav Osička ze společnosti MilkProgres poradenství s. r. o.

Efektivní odchov

Základním měřítkem úspěšného odchovu v období mléčné výživy (asi prvních 8 týdnů života) je zdvojnásobení porodní hmotnosti. Pokud je průměrná hmotnost jalovičky při narození 42 kg, cílem je dosáhnout 85 kg v době odstavu. „Každých 100 gramů přírůstku v prvních 60 dnech života navíc představuje nárůst budoucí užitkovosti o 225 až 255 kg mléka na první laktaci. Tento efekt je dán enormní vývojovou plasticitou orgánů – zatímco tělesná hmotnost se do odstavu zdvojnásobí, parenchym mléčné žlázy naroste až pětadvacetinásobně,“ v úvodu ocitoval závěry vědeckých prací MVDr. Václav Osička. 

V diskusi o výživě je patrný posun od dřívějších restriktivních metod (např. 2 litry mléka ráno a večer) k intenzivnějšímu krmení. Příjem starteru je sice v negativní korelaci s příjmem mléka, ale přírůstky ze starteru mají na budoucí produkci ještě silnější vliv než ty z mléka. Klíčem k úspěchu je plynulý odstav, nikoliv náhlý. Při intenzivním krmení (8–10 litrů mléka denně) se doporučuje začít s postupným snižováním dávky mléka již od 7. týdne, což telata stimuluje k vyššímu příjmu starteru a eliminuje propad přírůstků po odstavu.

Skupiny – potenciál, nikoliv slepá cesta

Otázka, zda chovat telata individuálně nebo ve skupinách, je dnes již podle přednášejícího odborně zodpovězena ve prospěch sociálního kontaktu. Benefity zahrnují rozvoj sociálního chování, vyšší odolnost vůči stresu, lepší rezistenci vůči chladu, vyšší příjem sušiny („S kamarádem lépe chutná…“) i lepší adaptaci na změny. Výzkumy ukazují, že telata chovaná v párech po přesunu do větších skupin odpočívají o tři hodiny denně více než telata z individuálních budek, která se s novým prostředím vyrovnávají mnohem hůř. Skupinový odchov je navíc dobře vnímán veřejností a zvyšuje efektivitu práce ošetřovatelů. Proti skupinám telat mluví zejména vyšší riziko respiračních onemocnění a obtížnější monitoring nemocných telat.

Pro úspěch skupinového ustájení je však nutné podle Václava Osičky dodržet několik „zlatých“ pravidel:

• Velikost skupiny: Ideálně do 8 až 10 telat, aby se minimalizovalo riziko respiračních chorob.
• Věkové rozpětí: Maximální rozdíl mezi nejstarším a nejmladším teletem ve skupině by neměl překročit 10 dní (ideálně 7 dní).
• Objem mléka: Vyšší přírůstky ve skupině byly zaznamenány pouze při krmení vyšších objemů (8–10 l/den), což zároveň potlačuje vzájemné sání.
• Velikost ustájení: Záleží na délce, kterou telata v daném místě stráví. Pokud telata stráví v páru v jedné budce např. první dva týdny života, fungovat to může. Chovat dvě telata v jedné standardní budce až do odstavu je nepřípustné. Společná ohrádka pro dvě individuální budky je také možné řešení.

Celý článek najdete v Našem chovu 7/2026.