Menu
e-shop
Lesní pastva historicky byla, a v některých oblastech doposud je, integrujícím prvkem kombinujícím lesnictví a pastvu domácích zvířat. Zemědělská živočišná produkce byla na lesích značně závislá téměř do konce 18. století. K zásadnímu obratu došlo v polovině 18. století, kdy císařovna Marie Terezie podepsala „Císařský královský patent lesů a dříví, ustanovení v království Českém se týkající, daný na hradě Pražském dne 5. dubna 1754“ a následně souhlasné patenty pro země ostatní (1756 pro Slezsko), v němž byla například zakázána veškerá pastva v mladých lesních kulturách a vrchnosti doporučoval zakázat lesní pastvu koz.
Doc. Ing. Pavel Veselý, CSc.,
Mendelova univerzita v Brně
Foto autor
Úplný novodobější zákaz lesní pastvy dobytka na našem území přinesly až zákon č. 166/1960 Sb., o lesích a lesním hospodářství, který v § 43 uvádí:
(1) „V zájmu ochrany lesů není dovoleno jakkoliv poškozovat lesní porosty a technická zařízení v lese, pást a travařit v lesích (s výjimkou odlesněných ploch) a hrabat v lesních porostech lesní stelivo.“
(2) „Bez souhlasu uživatele lesa není zejména dovoleno … používat lesa k průhonu dobytka mimo místa k tomu určená okresním národním výborem.“
Tento zákaz převzal i zákon č. 96/1977 Sb., České národní rady o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství. V České republice byla lesní pastva následně zakázána i podle lesního zákona č. 289/1995 Sb., v němž, dle § 20 odst. 1 písm. n, je zakázáno: „pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty.“ V rámci této problematiky Ministerstvo životního prostředí ČR však vydalo předpis týkající se území národních parků, podle kterého „pastva dobytka (ovcí) prováděná v lese na území národního parku výhradně za účelem hospodaření v lese (tj. pokud přispěje k obnově nebo udržení žádoucího stavu lesního ekosystému)“ zakázána není. Při záměru provádět lesní pastvu je však třeba žádat příslušný orgán o výjimku.
Lesní pastva v současnosti
(1) „Provádět pastvu nebo výběh hospodářských zvířat v lese nebo jejich průhon lesními porosty je možné pouze po předchozím písemném souhlasu vlastníka lesa.
(2) Při pastvě v lese nesmí docházet k omezování práva vstupu do lesa.
(3) Ten, kdo provádí pastvu v lese, je povinen zajistit, aby při pastvě v lese nedocházelo ke škodám na lesních porostech a k narušování půdního krytu a vodního režimu ohrožujícím plnění funkcí lesa. Pokud na lesních pozemcích probíhá pastva v lese, má se za to, že případné škody na lesních pozemcích nebo na lesních porostech nezpůsobila zvěř.“
Z hlediska praktické realizace lesní pastvy je diskutabilní výklad požadavku vylučujícího „omezování práva vstupu do lesa“. Podle zákona č. 114/1992 Sb., České národní rady o ochraně přírody a krajiny v kapitole „Přístup do krajiny“ se připouští omezení „volného průchodu přes pozemky u pozemků určených k faremním chovům zvířat s tím, že … louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny … při pastvě dobytka. Zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění podle odstavce omezit nebo upravit odchylně.“ Novela lesního zákona ale vylučuje omezení práva vstupu do lesa. Pak by mělo platit další ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., „Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu … musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku.“ Důvodová zpráva k novelizaci lesního zákona již zmiňuje konkrétní variantu hrazení „při ohrazování pozemků elektrickým ohradníkem, zajistit technickým nebo jiným opatřením možnost volného průchodu na vhodném místě pozemku.“
Možnosti a podmínky uplatnění lesní pastvy
Specifikum této varianty pastvy spočívá v tom, že zvířata se budou pást na lokalitách vyznačujících se, oproti klasickým pastvinám, zvýšenou biodiverzitou. Ale i v tom, že usměrňování jejich pastevního chování ze strany chovatele bude omezené, což vytvoří podmínky pro jejich seberealizaci. V daných souvislostech by proto bylo ideální dosáhnout při lesní pastvě uspokojivých hospodářských výsledků při respektování přirozeného chování ovcí. Jak je z předchozího textu patrné, snaha využít lesní pastvu hospodářských zvířat, jak z hlediska lesního hospodaření, tak i z hlediska chovu zvířat, má dlouhodobou tradici a byla a je stále aktuální v celé řadě států. Pastva ovcí by se mohla například uplatnit při řešení konkurence vysázených stromů, trav a bylinných plevelů na mladých plantážích. Přestože tato metoda hubení plevele v lesních plantážích byla úspěšně provedena v řadě zemí, mnoho lesníků se zdráhá podporovat tuto pastvu z obavy z poškození mladých stromů jejich okusováním. Aby byl takový systém úspěšný, musí být přínosy plynoucí z odstraňování vegetace a souvisejících dopadů větší, než negativní dopady na produkci stromů.
Celý článek najdete v Našem chovu 8/2026.
