Menu
e-shop
Sedíme u jednoho stolu v Zemědělském družstvu Křižanovsko s předsedou Ing. Filipem Hudcem a hlavním zootechnikem Jiřím Jurkem. Na stole před námi neleží moderní notebook ani barevné, na laserové tiskárně vytisknuté grafy z počítače. Místo nich pan Jurek otevírá obyčejný papírový arch. Do něj už dlouhé roky pečlivě zapisuje všechno, co souvisí se zdravím stáda: každé jednotlivé opatření, změnu dezinfekce, vakcinaci, přechod ze separátu na slámu s vápencem i technické zásahy na dojírně. Vedle těchto poznámek se vine křivka počtu somatických buněk v dodávce mléka jako odpověď na evidovaná opatření.
„Pořád si to doplňuji. Když v chovu něco uděláme, chci mít černé na bílém, jestli to zvířatům opravdu pomohlo, nebo to byla slepá ulička,“ vysvětluje pan Jurek s naprostou samozřejmostí. V tu chvíli je jasné, že v Zemědělském družstvu Křižanovsko se špičkové výsledky nerodí náhodou. Jsou výsledkem citu pro provoz, preciznosti, smyslu pro detail a odvahy systematicky pracovat s daty a překážkami.
Zemědělské družstvo Křižanovsko obhospodařuje 1566 hektarů zemědělské půdy. Rostlinná a živočišná výroba jsou zde vyvážené a vzájemně se doplňují. Vedle obilnin a řepky hrají klíčovou roli pícniny pro vlastní skot a pěstování trávy na semeno. Pro jejich dosoušení podnik efektivně využívá zbytkové teplo z vlastní bioplynové stanice. Stejné teplo od loňského roku vyhřívá i výkrmnu prasat s kapacitou 650 až 700 kusů turnusově, což v zimních měsících výrazně zlepšilo komfort zvířat a zefektivnilo ekonomiku provozu.
Stěžejním pilířem živočišné výroby je však chov holštýnského skotu. Podnik chová celkem 370 dojných krav ustájených na produkční farmě v Křižanově. Na dalším středisku živočišné výroby v Kadolci odchovává telata a jalovice do fáze vysoké březosti. Celý provoz zajišťuje stabilní tým třinácti lidí, včetně krmičů a stájníků. Co však na tomto podniku zaujme na první pohled, je zdravé propojení dlouholeté praxe s investičním vizionářstvím.
Zatímco pan Jurek působí na pozici hlavního zootechnika od roku 1992 a pamatuje zlomový přechod krav v roce 1996 na volné ustájení, v čele podniku stojí od roku 2018 předseda Ing. Filip Hudec. Společně se usmívají nad tím, že v době budování prvního volného ustájení chodil do třetí třídy. Dnes oba muži řídí živočišnou výrobu ve vzájemné podpoře a respektu. I když občas vedou diskuse – například o tom, zda stáj kapacitně naplnit do maxima, nebo upřednostnit stoprocentní welfare a nechat lehací boxy volnější – shodu vždy nacházejí v ekonomicky podloženém zdraví zvířat. Důkazem je fakt, že do pohody krav a modernizace stájového prostředí v Křižanově v posledních letech společně investovali téměř 20 milionů korun.
Před zahájením spolupráce s Eurofarm systems se chov potýkal s vysokým počtem somatických buněk (PSB), které se standardně pohybovaly kolem hranice 400 tisíc na mililitr mléka. To s sebou neslo stálý tlak ze strany nákupčích mlékáren a vysoké vícenáklady. „Byl to začarovaný kruh. Spotřeba antibiotik byla vysoká, krávy se záněty vemene se léčily plošně a celkově, náklady na léčiva běžně dosahovaly 150 tisíc korun měsíčně a výsledky neodpovídaly vynaloženému úsilí,“ konstatuje pan Jurek. Padlo proto rozhodnutí provést komplexní audit celého chovu, systému péče o zdraví vemene a dojení.
Poradenskou spolupráci si vzala na starost Ing. Zuzana Křížová, Ph.D., v prvních třech letech v tandemu s Ing. Markétou Novákovou. Forma praktického poradenství Eurofarmu v chovu je založena na dlouhodobé a kontinuální práci krok za krokem společně s podnikem, s cílem odhalit příčiny a rezervy, překonat provozní slepotu a zavedená opatření udržet stabilní a funkční. Zároveň neustále reagovat na provoz, nové situace a změny.
„Garantovali jste nám tehdy, že když budeme plnit nastavené kroky, dáme somatiku do pořádku. A to se potvrdilo,“ konstatuje věcně zootechnik. První zásadní změna se uskutečnila přímo na kruhové dojírně o 24 dojicích místech (uvedené do provozu v roce 2011). Biotechnická kontrola ukázala např. potřebu změny typu dojicích strojů, aby byla zajištěna lepší kapacita odvádění zvyšujícího se množství mléka u stáda s rostoucí užitkovostí. Při vysokých průtocích mléka docházelo k zahlcování systému, přisávání vzduchu a kolísání podtlaku. Výsledkem byl vysoký výskyt hyperkeratóz a poškození strukových kanálků, což otevíralo cestu infekcím, zejména patogenu Streptococcus uberis. Po této změně se dojení stabilizovalo, zklidnilo a kondice hrotů struků se postupně zlepšila – výskyt vážných hyperkeratóz klesl pod 1 %. To výrazně posílilo protiinfekční bariéry vemene.
Výrazným posunem prošlo samotné stájové prostředí. Zatímco v minulosti chov vykazoval v hygieně boxů rezervy, dnes je situace odlišná. Lehací boxy jsou čisté a nastlané řezanou slámou smíchanou s dolomitickým vápencem. Směs se připravuje za sucha bez přidané vody, aby se minimalizovala vlhkost a snížil se infekční tlak v loži. V zadní části stáje navíc podnik instaloval komfortní pryžové matrace s latexovou vložkou, které jsou pravidelně lehce přistýlané pro lepší komfort dojnic.
Mikroklima ve stáji zásadně ovlivnila kompletní rekonstrukce střechy. Původní sklolaminátová krytina způsobovala v letních měsících extrémní přehřívání zvířat. „Krávy pod tím trpěly tepelným stresem. Shlukovaly se pod napáječkami a ty, které se k vodě nedostaly, odevzdaně ležely v uličkách. V zimě zase na spodní straně střechy kondenzovala vlhkost a namrzaly vyhrnovací lopaty,“ popisuje pan Jurek. Nová tepelná izolace střechy tento problém vyřešila. V zimě je stáj suchá, v létě izolace účinně tlumí tepelný stres.
Klíčový zlom v řízení zdraví vemene přineslo, když chov za pomoci Eurofarm systems zavedl faremní kultivace a systematickou práci s daty z kontroly užitkovosti. Zcela se upustilo od dřívější praxe, kdy byla většina zánětů léčena plošně celkovými antibiotiky. Dnes je některý ze zootechniků - Antonín Kružík nebo Tomáš Brabec - na dojírně osobně, třikrát týdně provádějí NK testy a u každé krávy mají přesný přehled o stavu mléčné žlázy.
„Při jakémkoliv nálezu vzorek okamžitě kultivujeme na farmě. Pokud se potvrdí Strep. uberis, nasadíme cílený léčebný protokol. U subklinických nálezů a mírnějších forem ale antibiotika vůbec nenasazujeme – využíváme symptomatickou léčbu a podpůrné preparáty,“ vysvětluje zootechnik.
Tento exaktní přístup se okamžitě odrazil v ekonomice. Počet somatických buněk z mlékárny se stabilně drží v rozmezí 130 až 150 tisíc, a to i za vysokých letních teplot. Počet klinických mastitid klesl na minimum a chov úspěšně vyřadil chronicky nemocná zvířata. Přímé náklady na veterinární léčiva díky tomu klesly ze 150 tisíc měsíčně na současných 35 až 50 tisíc korun. To představuje roční úsporu přesahující 1 000 000,- Kč, k čemuž je nutné připočítat hodnotu nevylitého mléka, výraznou úsporu práce ošetřovatelů a samozřejmě také komfort zvířat.
Ekonomická stabilita chovu se opírá o vysokou užitkovost. Při dojení dvakrát denně – což podnik vyhodnotil jako nejefektivnější variantu z hlediska nákladů na lidskou práci, energie a dezinfekce – dosahují krávy užitkovosti 12 500 litrů mléka za laktaci. Mléčné složky jsou vynikající: bílkovina na úrovni 3,70 % řadí tento chov na přední příčky v České republice v rámci plemene holštýn.
Výživu chov dlouhodobě a k velké spokojenosti konzultuje s Ing. Petrou Hofírkovou ze společnosti Sano. Naprostým základem úspěchu je stabilita krmné dávky a kvalita objemných krmiv. I v této spolupráci platí otevřenost, rychlé reagování na výkyvy, změny a neustálé kontinuální ladění stavu podle toho, jak stádo reaguje.
Za současnými výsledky stojí také promyšlený management lidských zdrojů. V Křižanově vědí, že personál bude nastavené postupy dodržovat pouze tehdy, když porozumí jejich smyslu. „Pokud po někom chceme, aby dělal něco navíc, nebo prostě jen jinak, je důležité mu vysvětlit důvody a říct, co je cílem. Díky tomu je úspěšné zavedení změn snazší a efektivnější. Proto jednou za rok pořádáme společné setkání celého týmu živočišné výroby se zástupci Eurofarmu, Sana a plemenářů. Vyhodnotíme uplynulé období a lidem detailně vysvětlíme technologický význam jednotlivých opatření,“ popisuje pan Jurek.
Příkladem z praxe byla změna pracovních postupů na dojírně. „Žádnému dojiči se nechce vystoupit ze zajetých kolejí – chtějí mít prostě hotovou práci. Těžkou práci. Když se ale udělalo praktické školení dojícího personálu, paní Křížová vysvětlila jednotlivé kroky, příčiny a následky, tak lidé pochopili, že ve výsledku jim nejen nepřibude práce, ale bude jednodušší a s lepším výsledkem. Dnes dojení probíhá tak, jak je pro krávy a zdraví nejlepší,“ uvádí pan Jurek. To byl jeden z prvních a velmi důležitých milníků na cestě ke zdravému stádu.
Totéž platí třeba i ve výživě. Například proč se do krmné dávky dává řezaná sláma, když seno je přeci lepší?! …otázka krmičů, ve chvíli, kdy měli tento komponent zařadit. Jakmile však na společném sezení pochopili, jak tato struktura stabilizuje bachorové trávení, předchází acidózám a v důsledku jim šetří práci s nemocnými zvířaty, přístup se radikálně změnil. Dnes krmiči zakládají krmivo s vysokou přesností a minimální chybovostí. Stájníkům rovněž vyhovuje upravený systém směn na krátký a dlouhý týden, který stabilizoval personální situaci v chovu.
Jako odborní poradci ale s podnikem komunikujeme naprosto otevřeně a vedle úspěchů analyzujeme i přetrvávající operativní rizika. Při fyzické prohlídce stáje bylo třeba patrné, že aktivní ventilátory sice běží, ale proud vzduchu směřuje příliš vysoko nad dojnicemi. Kvůli tomu část zvířat v boxech dlouhodobě stojí pod tahem vzduchu (u dveří), místo aby odpočívala. Jakmile se mírně upraví sklon ventilátorů tak, aby ochlazovaly ležící zvířata bez přímého náporu průvanu, dá se očekávat, že realita provozu bude zase významně lepší.
A o tom je vlastně tato reportáž. Předseda Ing. Hudec stejně jako pan Jurek několikrát zdůraznili, že impulzy ke zlepšení a „další nezávislé oči“ v provozu chtějí a vítají. Při procházce stájí a diskusí nad náklonem ventilátorů nepokrčili rameny – „že to nejde“, ale ihned se diskuse stočila k možnému řešení a realizaci. To je pro Křižanov typické. Hlad po postřezích, návrzích a co jde, to se zavede do praxe. Nehledají se důvody, proč to nejde, ale způsoby, jak to udělat. Spolupráce na takovém podniku přináší opravdu radost.
ZD Křižanovsko pokračuje v investicích do modernizace provozu. V současné době se dokončují práce na rozšíření odchovny telat pro možnost navýšení zhruba o 40 kusů zvířat, která bude osazena napájecím automatem. Podnik tím zajišťuje optimální start do života pro budoucí generace dojnic. Cílem je odchovávat perfektně narostlé jalovice, které ve 12 měsících dosahují hmotnosti 400 kg, a jsou pro usnadnění managementu plodnosti vybaveny monitorovacím systémem, aby i tato fáze života budoucích dojnic byla perfektně zvládnutá a nic nebylo ponecháno náhodě nebo svému osudu. Dalším aktuálním projektem je i výstavba stáje pro výkrm býků s kapacitou až 250 kusů na středisku v Dobré Vodě.
Při odjezdu z chovu cítíme hluboké uznání a vděčnost za důvěru, kterou do nás management ZD Křižanovsko vložil. Oceňujeme především to, že když analýzy odhalí provozní nedostatek – ať už šlo o bleskové zprovoznění nové úpravny vody loňské léto, kdy se nedostatečná kvalita vody ukázala jako zcela klíčový faktor pro další posun zdraví a užitkovosti, či o nutnost úpravy dojení – vedení podniku reaguje flexibilně a okamžitě uvádí doporučení do praxe.
V Křižanově se hospodaří se selským rozumem, ekonomickou rozvahou a vysokou chovatelskou poctivostí. Celému týmu živočišné výroby děkujeme za skvělou spolupráci a přejeme mnoho dalších úspěchů v chovu. •
Jana Jelínková, Eurofarm systems s. r. o.
