Kočka jako obligátní masožravec: fyziologické souvislosti a dopady na výživu

Kočka domácí (Felis catus) je z nutričního hlediska obligátní masožravec, jehož metabolismus je přizpůsoben dietě s vysokým obsahem bílkovin a nízkým obsahem sacharidů. Ve srovnání se psy vykazuje omezenou metabolickou flexibilitu, zejména v oblasti metabolismu aminokyselin a schopnosti syntézy některých biologicky významných látek, jako je taurin, arginin či vitamin A z rostlinných prekurzorů. Kočky mají vyšší požadavky na příjem bílkovin vztažený na jednotku energie a současně omezenou schopnost adaptace na diety s nízkým obsahem bílkovin. Významnou roli v jejich metabolismu hraje glukoneogeneze z aminokyselin, která zajišťuje tvorbu glukózy při nízkém příjmu sacharidů. Nedostatečný příjem esenciálních aminokyselin, zejména taurinu, může vést k závažným zdravotním poruchám. Složení diety ovlivňuje nejen metabolismus, ale i chování koček. V praxi je proto nezbytné formulovat krmné dávky s ohledem na fyziologické potřeby kočky jako obligátního masožravce, zejména s důrazem na kvalitu bílkovin a celkovou nutriční vyváženost.

Klíčová slova: kočka domácí; obligátní masožravec; výživa; bílkoviny; aminokyseliny; taurin; glukoneogeneze; metabolismus

Podle Národní výzkumné rady (National Research Council; NRC, 2006) je pes z anatomického hlediska masožravec, avšak vykazuje řadu metabolických charakteristik typických pro všežravce. Mezi tyto charakteristiky patří například schopnost přeměny β-karotenu na vitamin A, tryptofanu na niacin, cysteinu na taurin a kyseliny linolové na kyselinu arachidonovou. Většina plemen psů může prosperovat i na vegetariánských dietách, které neobsahují taurin, pokud jsou tyto diety správně vyvážené a obsahují dostatek ostatních živin, které jsou v rostlinných surovinách buď nepřítomné, nebo jsou v organismu syntetizovány v nedostatečném množství. Na rozdíl od psů vyžadují kočky výrazně vyšší obsah bílkovin v dietě, než jaký mohou poskytnout rostlinné suroviny (např.  obiloviny nebo zelenina).

Ve srovnání se psy mají kočky obecně nižší zdánlivou stravitelnost aminokyselin u bílkovin nižší kvality, což souvisí s kratším tenkým střevem v poměru k tělesné hmotnosti. U bílkovin vysoké kvality (např. s 90% nebo vyšší zdánlivou stravitelností) jsou však hodnoty stravitelnosti u koček a psů podobné (de Oliveira et al., 2012). Navíc se kočky vyznačují vyššími endogenními ztrátami dusíku a současně vyššími nutričními požadavky na řadu aminokyselin (např. arginin) a taurin než psi, a proto by neměly být krmeny krmivy určenými pro psy (Li a Wu, 2023).

Význam glukoneogeneze

Přirozená potrava koček je tvořena převážně živočišnými tkáněmi, které obsahují pouze malé množství sacharidů, především ve formě glykogenu přítomného ve svalovině a játrech kořisti (Morris, 2002). Vzhledem k nízkému obsahu sacharidů v přirozené potravě koček hraje klíčovou roli glukoneogeneze z aminokyselin, která zajišťuje tvorbu glukózy nezbytné pro metabolické potřeby organismu (McDonald, 2011).

Mezi kočkami a psy proto existují specifické rozdíly v požadavcích na některé aminokyseliny, například na taurin (nezbytný pro integritu tkání) (Pion et al., 1987) a arginin (nezbytný pro udržení aktivního močovinového cyklu) (Wu a Morris, 1998). Stejně tak se liší koncentrace mnoha aminokyselin v plazmě koček a psů při dietách s vysokým obsahem sacharidů, tuků nebo bílkovin. Kočky a psi si také přirozeně volí odlišné složení potravy, což odpovídá skutečnosti, že kočky vyžadují v dietě vyšší koncentraci bílkovin než psi (Hall et al., 2018). U obou těchto druhů hraje syntéza glukózy z aminokyselin v játrech a ledvinách významnou roli při udržování homeostázy glukózy (Baker a Czarnecki-Maulden, 1991). Pokud dieta psům neposkytuje dostatečné množství škrobu, glykogenu nebo glukózy, musí být glukóza syntetizována z glukogenních aminokyselin v játrech a ledvinách (Belo et al., 1976). Na rozdíl od moderních plemen psů, která konzumují potravu jak živočišného, tak rostlinného původu, obsahuje přirozená potrava koček (tj. maso) pouze malé množství glykogenu (především ze svaloviny a jater, a to méně než 5 % v sušině) a neobsahuje škrob. Proto u koček hraje glukoneogeneze z aminokyselin zásadní roli při zajištění přísunu glukózy pro mozek, erytrocyty a imunitní buňky, a tím i pro jejich přežití (McDonald et al., 2011).

Potřeba aminokyselin

Kvalitativní nutriční požadavky psů na většinu aminokyselin jsou podobné jako u všežravců (NRC, 2006; Zhang et al., 2021). Na rozdíl od většiny plemen psů však mají kočky velmi omezenou schopnost syntézy taurinu a argininu (Morris, 2002).

doc. Bc. Ing. Ondřej Šťastník, Ph.D.

Ústav výživy zvířat a pícninářství, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

e-mail: ondrej.stastnik@mendelu.cz

Celý článek autora přináší časopis Krmivářství 5/2026.