Výživa při krmení nekvalitními objemnými krmivy

Na celém světě čelíme stále častějším obdobím sucha, případně naopak nadměrným srážkám a záplavám způsobeným rostoucími teplotami a nestabilními povětrnostními podmínkami. Evropa je těmito změnami výrazně zasažena již jedno až dvě desetiletí. Teploty nadále rostou a období sucha se prodlužují. Vedlejším důsledkem je skutečnost, že plodiny, které jsme dříve úspěšně pěstovali s vysokými výnosy, již nepředstavují nejlepší řešení.

Přímo před našima očima dochází k posunu pěstitelských oblastí i systémů živočišné výroby, které jsou na nich závislé. V takovém prostředí závisí úspěch a samotné přežití farem na jejich schopnosti přizpůsobit se a zvýšit efektivitu.

Plodiny, jako je kukuřice, jsou velmi citlivé na sucho. Na tepelný stres reagují nižšími výnosy, vyšším výskytem plísní a horší stravitelností. I když se může zdát, že výnos je uspokojivý, stravitelnost bývá v důsledku nucené sklizně snížena. Farmy proto hledají alternativní řešení. Jedním z progresivních přístupů je přechod na hybridy a odrůdy lépe odolávající suchu. Druhou možností je zařazení ozimých krmných plodin, které poskytují výrazně vyšší jistotu produkce, protože rostou během podzimu a jara a sklízí se od jara do začátku léta. Třetí možností je situace, kdy je nedostatek kvalitních objemných krmiv. Přežvýkavci však stále potřebují vlákninu a strukturální vlákninu. Vláknina sice zajistí dostatečnou strukturu bachoru, ale kvůli nižší stravitelnosti krmiva je nutné energii dodávat jiným způsobem, aby byla zachována vysoká úroveň energetického zásobení potřebná pro požadovanou produkci mléka. Toho lze dosáhnout dodávkou škrobu a nebo tuků prostřednictvím obilovin a vedlejších produktů.

Tento přísun energie je zásadní, protože bez něj trpí holštýnské krávy různými metabolickými a výživovými poruchami. Genetický potenciál holštýnských stád 21. století neumožňuje extrémně jednoduché krmné strategie. Krávy musí být krmeny v souladu se svou vysokou produkcí mléka, aby se předešlo fyziologickým a reprodukčním poruchám nutričního původu. Teoreticky by kvalitní objemná krmiva mohla zajistit potřebnou energii prostřednictvím energie z vlákniny a cukrů, avšak vzhledem k nedostatku kvalitního krmiva i jeho množství je to dnes téměř nemožné. Proto často nezbývá jiná možnost než zvýšit podíl obilovin v krmné dávce. Kromě nižší nutriční hodnoty představují významné riziko také plísně a s nimi spojená kontaminace toxiny, zejména aflatoxiny.

Navíc za výše zmíněných klimatických podmínek nedosahuje kvalita obilovin očekávaných parametrů. Ferreira a Brown (2014)[1] uvádějí, že tepelný stres způsobuje redukci vývoje kukuřičných zrn a snižuje jejich stravitelnost. I zde tedy čelíme nižším nutričním hodnotám a horší využitelnosti živin.

Řada vědeckých studií potvrzuje negativní dopad nízké kvality objemných krmiv na užitkovost zvířat. Například Oba a Allen (1999)[2] prokázali, že snížení stravitelnosti vlákniny v objemných krmivech výrazně omezuje příjem sušiny i produkci mléka. Rozsáhlá metaanalýza Ferraretto a Shavera (2012)[3] dále ukázala, že agronomické odchylky a zhoršené sklizňové parametry přímo snižují dojivost a vedou k významnému poklesu denní produkce mléka na krávu. Bernardes et al. (2018)[4] navíc prokázali, že kukuřičná siláž vyrobená v podmínkách tepelného stresu a sucha obsahuje výrazně méně škrobu a vykazuje nižší celkovou stravitelnost než plodiny pěstované v optimálních podmínkách, často v důsledku neúplného vývoje zrn.

Řada autorů zároveň poukazuje na možná řešení těchto problémů. Mezi nimi je významně podporováno využívání moderních krmných aditiv, která optimalizují využitelnost živin.

Nozière et al. (2014)[5] prokázali, že suplementace exogenní amylázou zvýšila bachorovou stravitelnost škrobu ze 75 % v kontrolní skupině na 81 %. Současně došlo ke změně fermentačního profilu v bachoru, konkrétně ke snížení podílu acetátu a zvýšení koncentrace propionátu. To je velmi důležité při použití přípravku Optipartum, protože propionát představuje hlavní prekurzor syntézy glukózy v játrech.

Andreazzi et al. (2018)[6] hodnotili účinky exogenní amylázy v krmných dávkách s vysokým obsahem škrobu. Prokázali, že její použití významně zlepšuje efektivitu využití krmiva u dojnic, vede ke zvýšení produkce mléka při současném snížení příjmu sušiny a zvyšuje koncentraci glukózy v krvi i syntézu mléčné laktózy.

Tyto výsledky potvrzuje i novější výzkum Van den Bossche et al. (2024)[7], který ukazuje, že suplementace enzymem α-amylázy přímo zvyšuje celkovou stravitelnost škrobu v trávicím traktu a zvyšuje koncentraci laktózy v mléce. To pomáhá zajistit optimální metabolickou regulaci krav při krmení méně kvalitními nebo proměnlivými krmnými dávkami.

Na základě výše uvedených skutečností bychom rádi představili produkt Optipartum OC+, což je multienzymatická směs přírodního původu. Neobsahuje chemické látky, syntetické přísady ani GMO suroviny. Jeho hlavní aktivní složkou je enzym amyláza, jehož účinnost je podporována glukanázou a několika dalšími enzymy.

Krmné dávky vysoce produkčních holštýnských krav vždy obsahují určité množství škrobu, které odchází nevyužité ve výkalech. To představuje přímou ztrátu a snižuje efektivitu hospodaření. Použitím přípravku Optipartum OC+ lze dosáhnout vyšší produkce mléka a mírného zlepšení mléčných složek při zachování stejné TMR, a to díky efektivnějšímu rozkladu škrobu v bachoru bez nutnosti měnit formulaci krmné dávky. Tohoto efektu je dosaženo podporou bachorové mikroflóry a optimalizací funkce bachoru.

Produkt je navržen s důrazem na maximální jednoduchost použití. Lze jej aplikovat přímo do míchacího krmného vozu při přípravě TMR nebo jej zamíchat do koncentrovaného krmiva podávaného ve stejné denní dávce.

Právě zde vidíme zásadní příležitost pro Optipartum C+. Produkt podporuje rozklad škrobu v bachoru a zlepšuje využití hůře fermentovatelného škrobu. Díky tomu škrob pocházející z objemných krmiv i obilovin neprochází trávicím traktem nevyužitý a nekončí ve výkalech.

Je dobře známo, že obiloviny vypěstované v podmínkách tepelného stresu vykazují výrazně nižší stravitelnost. V situacích, kdy je nutné z důvodu nízké kvality objemných krmiv zvýšit podíl koncentrátů, nebo když je kvalita a stravitelnost koncentrátů snížena vlivem nepříznivého počasí, hraje amyláza mimořádně důležitou úlohu při rozkladu hůře dostupného škrobu.

Použití přípravku Optipartum OC+ nepřináší pouze zvýšení produkce mléka. Produkt funguje při využití škrobu z jakéhokoliv zdroje a jeho účinky jsou dobře patrné. Nejprve lze pozorovat zlepšení stravitelnosti výkalů, následované zvýšením produkční výkonnosti během 21 až 30 dnů. Všechny tyto výsledky jsou dosažitelné za předpokladu splnění několika základních podmínek.

Za významnou výhodu považujeme také skutečnost, že díky rozsáhlým praktickým zkušenostem velmi dobře známe podmínky, za kterých je použití produktu doporučeno, stejně jako situace, kdy nelze očekávat výrazný efekt.

Kromě produkčních výsledků přispívá produkt ke zvýšení efektivity krmení a ke snížení uhlíkové stopy na litr vyprodukovaného mléka. Ve světě dlouhodobě a spolehlivě vykazuje stejné výsledky v krmných dávkách s vyšším obsahem škrobu, což potvrzují pokusy realizované na řadě komerčních farem. •  

Autor: István Dr. Forgó Ph.D., BODIT TACHOV s. r. o.

Literatura:

1] Ferreira, G., Brown, A. N. (2014):

*Environmental Factors Affecting Corn Quality for Silage Production

*Advances in Silage Production and Utilization. 39 – 51.[2] Oba, M., Allen, M. S. (1999):

* Evaluation of the Importance of the Digestibility of Neutral Detergent Fiber from Forage: Effects on Dry Matter Intake and Milk Yield of Dairy Cows

*. Journal of Dairy Science. 82: 589 – 596.[3] Ferraretto, L. F., Shaver, R. D. (2012):

* Meta – analysis: Effect of Corn Silage Harvest Practices on Intake, Digestion, and Milk Production by Dairy Cows

*. The Professional Animal Scientist. 28: 141–149.[4] Bernardes et al. (2018):

* Silage Review: Unique Challenges of Silages Made in Hot and Cold Regions

*. Journal of Dairy Science. 101: 4001 – 4019.[5] Nozière, P. et al. (2014):

* Amylase Addition Increases Starch Ruminal Digestion in First – Lactation Cows

*. Journal of Dairy Science. 97 (4): 2319 – 2328 [6] Andreazzi, A. S. R. (2018):

* Effect of Exogenous Amylase on Performance of Dairy Cows Fed a High – Starch Diet *. Journal of Dairy Science. 107: 7199– 7207.[7] Vanden Bossche et al. (2024): * Effect of Supplementing an α – Amylase Enzyme or a Blend of Essential Oil Components on the Performance, Nutrient Digestibility, and Nitrogen Balance of Dairy Cows

*. Journal of Dairy Science. 107: 4509 – 4523.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.