Mykotoxiny jsou produkty plísní, které snižují kvalitu krmiva o ohrožují zdraví zvířat a ve svém důsledku i lidí. První cestou boje proti těmto zákeřným sloučeninám jsou inhibitory plísní, které zabrání pomnožení producentů mykotoxinů. Druhou cestou je inaktivovat již přítomné toxiny použitím vhodného adsorbentu. O roli účinnosti těchto látek hovořil na semináři firmy Delacon Dr. Fernando Tamames III, americký odborník ze společnosti CEO Special Nutrients.
Schopnost adsorbovat mykotoxiny je dána celé řadě sloučenin, zajímavé jsou zejména aluminosilikáty (AS) – jíly. Chemicky se jedná o hydratované sodno-vápenaté křemičitany hlinité.
Jedná se o sloučeniny různého původu. Některé, jako například zeolit, jsou tektonického původu a mají krystalickou strukturu, ility, chlority a bentonity jsou tzv. phylosilikáty vzniklé ukládáním po vrstvách. Jejich různý původ objasňuje i řadu rozdílů ve vlastnostech. Které jsou tedy pro krmivářské účely vhodné?
Hodnota CEC menší než 19 je považována za bod nasycení, což znamená že aluminosilikát má neutrální náboj a jeho adsorbční kapacita je minimální. Hodnota vyšší než 60 je také nepříznivá, protože látka s vysokou CEC může poutat živiny, hlavně minerály, vitaminy, antibiotika. Tuto nepříjemnou vlastnost lze obejít použitím chelátových minerálů. AS s vyšší CEC jsou označovány jako rozpínavé (poutají vodu a živiny), sloučeniny s nižší kapacitou jsou nerozpínavé a toto nebezpečí u nich nehrozí.
Dalším rozlišovacím znakem mezi AS je polarita, respektive bipolarita. Bipolárně aktivní aluminosilikáty jako např. ility a chlority s kombinovaným kladným a záporným nábojem jsou účinější adsorbenty a mají široké adsorbční spektrum mykotoxinů, protože mnoho mykotoxinů má kladný, záporný, nebo oba náboje. Polární AS , jako například bentonity, které mají negativní náboj, mohou adsorbovat pouze mykotoxiny se silným kladným nábojem, např. aflatoxin B1.
Rozdíly jsou i ve velikosti částic. Ideální je velikost 35 až 50 mikronů. Menší částice představují riziko pro obsluhu, větší mají zase menší povrch. Různé jsou také velikosti pórů, například bentonit má velikost pórů 1,5 až 1,8 Å, ility a chlority mají póry větší, a to až 2,5 Å. Rovněž rozdíly mezi pH jsou zajímavé. AS s kyselým pH působí lépe v tlustém střevě, zásadité zase v tenkém. Z hlediska účinnosti je výhodnější, když AS účinkují v tenkém střevě.
Podle dr. Tamamese se nejvhodnější pro použití jeví kombinace ilitu a chloritu. Výsledná směs má optimální CEC na úrovni 35 až 40 MEQ, adsorbce živin je tak minimální při dostatečné adsorbci toxinů. Výsledkem je bipolární materiál, takže účinkuje na celé spektrum mykotoxinů při pH 7,8 až 8.
A co dr. Tamames doporučil našim chovatelům? Pokud je krmná surovina perfektně uskladněná a na začátku byla ošetřena inhibitorem plísně, není inaktivant nutný, pokud běžné testy neprokáží přítomnost toxinů. Problémem bývá, že někdy kombinace několika mykotoxinů v nedetekovatelném množství mívá synergický efekt a pak silně ovlivní užitkovost zvířat. Pro citlivé kategorie (mláďata, prasnice březí a kojící) doporučil použít oba přípravky. Jen tak může výrobce zaručit vynikající produkční účinnost krmiva.
