Agro Jesenice, a. s., hospodařící v těsném sousedství Prahy, má výborné výsledky v nukleovém chovu plemene bílé ušlechtilé o 120 prasnicích s 24,8 odstavenými selaty na prasnici a rok, rozmnožovací chov s kapacitou 420 prasnic. Hospodaří na výměře 4100 ha zemědělské půdy, z níž většina je orná. Hlavní plodiny jsou cukrovka, řepka, mák, ale i speciality jako mrazírenský hrášek, sója a špenát. Nechybí krmné plodiny (kukuřice, vojtěška, jetel bob) a 270 hektarů luk. Ze současných 180 zaměstnanců je polovina v zemědělské prvovýrobě, z toho o skot se stará 22 pracovníků.
„Podnik je finančně zdravý, průměrně na jednoho pracovníka připadne 1,7 milionu výkonů, což je dobrý ukazatel. Máme vyšší průměrný plat, než je v zemědělství obvyklé (16 000 Kč), přesto se schopní lidé ochotní pracovat hledají jen těžko,“ uvedl ředitel Agro Jesenice, a. s., Ing. Jan Kubiš.
Ekonomika i v živočišné výrobě
„Zřídili jsme vnitropodnikovou banku, každé středisko hospodaří na svůj účet. Zaměstnanci již jsou dobře poučení, že každá vložená koruna musí mít návratnost. Co se týká našich dodavatelů, nikdy nespolupracujeme s jednou firmou, na vše vyhlašujeme výběrové řízení. Pokud chceme v prvovýrobě existovat, nestačí tlačit pouze naše prodejní ceny nahoru, ale stejně tak tlačit i naše dodavatele, aby nabídli levnější cenu. Jsme rádi, že jsme před dvěma roky využili nabídku projektu Galaxie, protože jde o ucelený systém. Pokud vám dnes firma nenabízí kompletní služby, je to špatné,“ vykládá ředitel.
Současný počet 980 dojnic chce společnost rozšířit na konečných 1100 kusů. V užitkovosti se momentálně pohybuje podle Ing. Kubiše na 9000 kg mléka za laktaci, ale brzy hodlají dosáhnout hranice 10 000 kg. Za poslední dva roky vzrostla průměrná užitkovost z osmnácti na 22 litrů na dojnici, zlepšil se i zdravotní stav zvířat. Aktuální denní dodávka do mlékárny je 24 000 litrů, ale byla i 28 000 litrů,“ říká ředitel.
Kompletní rekonstrukce
S rekonstrukcí mléčné farmy za provozu začal podnik v roce 2003 a již se blíží ke zdárnému konci. Kompletní renovací prošly produkční stáje v Hodkovicích, dále dojírna, porodna, teletník a odchovna mladých jalovic. Jak uvedl ředitel Jan Kubiš, od roku 2003 se do živočišné výroby investovalo 45 miliónů Kč, přičemž jednu třetinu činily dotace. Firmě Farmtec, a. s, Tábor, a Lukrom, spol. s r. o., Zlín, byla svěřena úprava třech hal s kapacitou pro 300 krav, což byli původně plechové stavby s nedostatečnou výměnou vzduchu. Celková kapacita produkčních stájí byla mírně snížena na současných 1050 dojnic. Zásadní byla změna ustájení zvířat z kombinovaných boxů na volné.
Boxová lože v produkčních stájích jsou vybavena matracemi. Nově instalované vyhrnovací lopaty na kejdu mohou pracovat v manuálním i v automatickém režimu. Z hlediska prevence proti tepelnému stresu v letních měsících, se nezapomnělo na instalaci mlžičů, automaticky ovládanými podle nastavené teploty. Optimální cirkulace vzduchu je vyřešena standardně přes boční síťové stěny a hřebenovou štěrbinu. Požadované intenzity světla se dosahuje prosvětlovacími díly na střešním plášti.
Četnost dojení má vliv na užitkovost
„Druhou kruhovou dojírnu o 24 stáních od společnosti Agromilk z Pelhřimova jsme rozjeli teprve nedávno. Stádo je podojeno za 3,5 až čtyři hodiny, přičemž v současnosti se dojí 40 % stáda třikrát denně a od 1. ledna 2006 bychom chtěli najet na třikrátdenní dojení celého stáda. Při zavedení dojení třikrát denně jsme zaznamenali 10% nárůst užitkovosti a počet somatických buněk v mléce se stabilizoval na 190 000 až 200 000,“ dodává vedoucí chovu skotu Ing. Petr Žebrák.
Péče o telata a jalovice
Součástí produkčních stájí je i rekonstruovaný teletník s kapacitou 150 kusů do dvou měsíců věku. Po narození jsou telata napojena mlezivem (kvalita napojení je kontrolována měřením hladiny Ig v krvi) a přemístěna do individuálních boxů. Tam dostávají dvakrát denně mlezivo, později mléčnou krmnou směs. V zimě je napájení rozšířeno na třikrát denně. Po odstavu jsou jalovičky přemístěny do skupin po osmi až deseti kusů a přikrmuje se jim směsná krmná dávka pro jalovice. Býčci jsou ve věku jednoho měsíce prodáváni k výkrmu mimo podnik.
Jalovice se začínají připouštět po dosažení věku třináct měsíců a hmotnosti 380 kg. Po čtvrtém měsíci březosti přecházejí na VKK v Hodkovicích, kde je provedena kontrola a případné ošetření paznehtů. Po návyku na technologii jsou vysokobřezí jalovice zařazeny do venkovního výběhu mezi zasušené dojnice. Odtud jsou přibližně 21 dní před předpokládaným porodem přemístěny na porodnu.
Stlané porodny
Do otelení jsou dojnice ustájeny ve stlaných kotcích pro pět kusů, po porodu přecházejí do stlaného kotce s dojírnou. V této skupině se denně měří teplota dojnic a individuálně se kontroluje jejich zdravotní stav. Po čtyřech dnech jsou zdravé dojnice přemístěny do rozdojovací skupiny, prvotelky jsou však odděleny. Do měsíce po otelení věnují zootechnici kravám zvýšenou pozornost, než se přemístí z rozdojovací skupiny do skupiny produkční.
„Dojnice v laktaci jsou vybaveny pedometry, díky kterým máme přehled nejen o individuální denní užitkovosti, ale i o momentálním zdravotním stavu, ať již ve vazbě na mléčnou žlázu nebo reprodukční cyklus. Problémové dojnice jsou sonograficky vyšetřovány a v případě potřeby se používá hormonální léčba,“ prozradil vedoucí chovu skotu Ing. Petr Žebrák.
Rezervy v ukazatelích reprodukce
„V reprodukci ještě máme ještě co zlepšovat, ukazatele jsou následující,“ demonstruje zootechnik výsledky za posledních sedm měsíců:
březost po první inseminaci 38,6 xx
březost po všech inseminacích 40,4 xx
servis perioda 150 xx
inseminační interval 106 xx
inseminační index 2,2 xx
Krmení se na VKK Hodkovice připravuje pomocí vertikálního krmného vozu o objemu 16 m3. Krmné dávky se míchají individuálně pro pět skupin:
suchostojné,
před porodem (s aniontovou solí),
rozdoj,
krávy v laktaci,
jalovice.
Na žlab produkčních krav se zakládá čtyřikrát denně. Příjem sušiny je průměrně 22,5 kg denně.
Kromě siláží a senáží se do TMR pro krávy v laktaci používá melasa, pivovarské mláto a cukrovarské řízky. Letos se vyrobilo 12 300 t senáže 11 470 t kukuřičné siláže a 600 t vlhkého kukuřičného zrna.
„Velkokapacitní kravín v Hodkovicích musí být příštích deset let konkurenceschopný a musí z něho plynout peníze. Při stávající situaci by se investice měla vrátit v dohledné době. Nelze se spoléhat na dotace, každá investice musí mít návratnost,“ dodává na závěr ředitel Kubiš, který v sobě nezapře srdce ekonoma.
Text a foto Lukáš Rytina
