Počátkem února uspořádala firma Mikrop Čebín, a.s. ve spolupráci s Agro družstvem Sebranice hospodařícím na Vysočině setkání chovatelů. Při té příležitosti byla návštěvníkům z řad chovatelů i nezávislých výživářů představena nová produkční stájí pro 480 dojnic vybavena moderními technologiemi včetně dojících robotů Lely. Po prohlídce provozu se mohli návštěvníci dále zůčastnit odborného semináře zaměřeného na výživu dojnic.
Agrodružstvo Sebranice se řadí spíše mezi menší podniky. Hospodaří zhruba na 1300 hektarech v nadmořské výšce 550 m nedaleko Poličky na Vysočině. Hlavním cílem podniku je výroba krmiv, zejména obilí a brambor, pro živočišnou výrobu. Tu představuje chov dojnic s roční produkcí mléka čtyři milióny litrů a výkrm prasat, který produkuje přes pět tisíc kusů ročně. Dalším zdrojem příjmů jsou pro podnik služby, zejména sklizeň kukuřice metodou CCM na zakázku a její konzervace.
Představena po dvou letech
Rozhodnutí vybudovat v podniku novou produkční stáj padlo před třemi lety, neboť stávající zařízení podle předsedy již nesplňovaly požadavky na ustájení. „Rozhodli jsme se pro variantu vybudování zcela nové stáje, jak se říká na zelené louce, neboť to je podle stavebního zákona jednodušší, než rekonstruovat původní ustájovací zařízení,“ vysvětlil Ing. Jílek s tím, že k jejímu financování bylo využito finančních prostředků z Operačního programu. Stáj, která má kapacitu 480 ustájovacích míst však postrádá dojírnu. Tu nahradilo sedm dojících robotů Lely Astronaut A3. Jak předseda vysvětlil, pokud má možnost výběru, vždy preferuje technologii, která je „o krok dál“, a proto zvolil tuto cestu získávání mléka.
Ustájení v lehacích boxech je realizováno na změkčeném betonu, lože se navíc přistýlá kejdovým separátem. Předseda zastává názor, že pokud chce mít člověk zvířata s vysokou produkcí, musí jim zajistit komfortní ustájení. Separátor a sklady na kejdu byly postaveny jako první, vlastní stáj se budovala až po nich. Přistýlá se jednou za čtrnáct dní (každý týden jedna polovina stáje). Teplota ve stáji je regulována prostřednictvím generů (nafukovacích matrací), jejichž zavírání a otevírání je řízeno meteostanicí. Její čidla měří nejen teplotu vně a uvnitř stáje, ale rovněž zaznamenávají déšť a vítr.
Objekt slouží svému účelu již dva roky. Předseda družstva Ing. Jindřich Jílek však představení provozu veřejnosti záměrně odložil až na dobu, kdy se s ostatními chovateli mohl podělit o získané zkušenosti.
„Hlídač“ krav
Informace o nádoji jednotlivých krav jsou ihned zpracovávány počítačem. Počítačový software rozezná každou dojnici podle snímače umístěného na jejím obojku. Do několika minut po dojení má tak obsluha přehled o době návštěvy dojícího robota, o tom po jaké době byla kráva dojena, o její dojivosti, rychlosti dojení a samozřejmě kvalitě mléka (sleduje se konduktivita a barva). Zejména podle této charakteristiky obsluha počítače rozpoznává začínající mastitidu. V případě tohoto podezření se daná dojnice v počítači označí jako separovaná, a robot ji během příštího dojení podojí do jiného tanku, aby se její mléko nemíchalo s mlékem od zdravých krav. V případě potvrzení zánětu mléčné žlázy NK testem, zůstane dojnice ve skupině „separovaných“ až do jejího vyléčení. Vedle toho software znázorňuje také informace o ruminaci, kondici každého jedince (záznam o hmotnosti) a pohybové aktivitě. V počítači se dále zaznamenává datum otelení a datum inseminace, z čehož software vypočítá datum zasušení a rovněž předpokládaný datum následného otelení. Krávy jsou ve stáji rozděleny do sekcí podle fáze laktačního cyklu, přičemž na každý dojící robot jich připadá zhruba 55. Krávy po otelení jsou ale dojeny ve staré dojírně.
Jediné, co na nové technologii předsedovi vadí je, její neschopnost umožnit nepřetržité dojení 24 hodin denně. Důvodem je sanitace hlavního tanku, která zabere zhruba jednu hodinu denně, což je čas, kdy jsou roboty odstaveny. I tento problém by však měl být v budoucnu vyřešen.
Běh na dlouhou trať
Jak předseda družstva sdělil, změna technologie nedělala zvířatům téměř žádné problémy. V současnosti se průměrná užitkovost pohybuje kolem 10 tisíc litrů mléka a složky jsou na relativně dobré úrovni (3,34 % bílkovin a přes 3,8 % tuku). Zvýšení produkce stáda však nebylo hlavním motivem k vybudování nové stáje. Podle předsedy šlo spíše o to udržet produkci na určité úrovni a zjednodušit proces dojení. „Na bývalé dojírně jsme v posledních letech dojili třikrát denně, což bylo náročné z hlediska přesunů jak pro zvířata tak pro obsluhu. Nyní se krávy chodí podojit podle své vlastní potřeby přímo ve stáji,což nám ušetří hodně práce,“ vysvětluje s tím, že koeficient dojení se v současnosti pohybuje okolo 2,8 krát, přičemž některé krávy jsou dojeny jen jedenkrát, zatímco jiné čtyřikrát denně. Přestože si je předseda jist, že je stáj vybavena kvalitní dojící technologií a dva roky jsou podle něj velmi krátká doba na to, aby ji mohl plně zhodnotit. „Máme výrobní prostředek na to, abychom vyráběli kvalitní mléko a teď je na nás, jakým způsobem jej využijeme,“ shrnuje a dodává, že v současné obtížené situaci bude hlavním kritériem cena, za kterou se mléko podaří vyrobit.
Rezervu Ing. Jílek vidí ve výživě, na kterou se chce nyní patřičně zaměřit. Podle něj je potřeba doladit jak partikulární směsnou krmnou dávku podávanou na žlab, tak diferencovanou krmnou dávku jádra podávanou v dojících robotech během dojení. Jak přiznává, je to ale běh na dlouhou trať.
Poradenství ve výživě dojnic od počátku roku 2009 Agro družstvu zprostředkovává Ing. Ilona Niedobová ve spolupráci s nezávislou výživářkou Ing. Patrícií Kolářovou, které zastupují společnost Mikrop Čebín, a.s.. „Užitkovost dojnic na farmě je na dobré úrovni, stejně jako obsah složek. Určité změny v organizaci a krmení je potřeba provést jen u krav v tranzitním období. V současnosti byly podstoupeny kroky, které by měly vést ke zlepšení stavu jejich kondice a následně i reprodukčních ukazatelů. Výsledky prováděných opatření se však projeví až za několik měsíců. Za cíl si klademe zlepšení reprodukčních ukazatelů a zvýšení dlouhověkosti zvířat,“ vysvětluje Ing. Niedobová.
Také výživu prasat ve výkrmu má na starost společnost MIKROP ČEBÍN a.s., a to přostřednictvím poradce Ing. Václava Pyrochty. „Agrodružstvo Sebranice chová prasata, jejichž genetika je výsledkem šlechtění firmy PIC. Ve spolupráci s jejich odborníky proto sestavujeme krmné křivky přizpůsobené potřebám těchto hybridů, kteří mají zvýšené nároky nejen na potřebu lysinu ale také ostatních živin,“ informoval Ing. Pyrochta. Ve stávajících výkrmových stájích na hluboké podestýlce s ad libitním krmením bylo cílem v loňském roce jit cestou ekonomické produkce. Neznamenalo to zvýšit přírůstek na maximum, ale ekonomicky nejvyšší zisk z kilogramu masa dodaného na jatky. Průměrný denní přírůstek prasat ve výkrmu byl v loňském roce 810,6 g při konverzi krmiva 2,97 kg. V polovině roku 2008 došlo k zařazení kukuřice do krmné směsi A3 (50 %) spolu se speciálním minerálním krmivem (3 %) sestaveným přímo pro tento podnik. „Bylo nutné kompenzovat chybějící aminokyseliny a poměr ostatních živin, na které je kukuřice chudá. Tato směs je krmena od 70 kg živé hmotnosti do zhruba 95 kg. Dále je pak zařazena cereální dieta bez kukuřice z důvodu požadavků jatek na kvalitu sádla,“ uvedl Pyrochta s tím, že prasata jsou v současné době zpeněžována v zahraničí v živém stavu. V letošním roce by však rádi dosahovali přírůstku přes 850g se zachováním konverze do 3kg.
