Mastitidy (záněty mléčné žlázy) jsou všední realitou každého zemědělského provozu. Ten, kdo prohlašuje, že v jeho chovu se nesetkává s těmito tak častými případy onemocnění, obelhává sám sebe. Mastitidy postihují celoročně všechny chovy, ale veliký rozdíl je ve stupni jejich rozšíření, prevence vzniku a národních protimastitidních programech. Často je pohled na zdravotní stav mléčné žlázy vyjádřený počtem somatických buněk zužován pouze na problematiku zpeněžení dodávaného mléka bez toho, aby tato hodnota byla viděna v širších souvislostech.
Jednoznačně prvotní je zdravotní hledisko lidské populace. Celá řada mastitidních patogenů produkuje termostabilní toxiny, které mohou přecházet do mléka a mléčných výrobků. Mastitidní dojnice jsou rezervoáry patogenů, z nichž některé mohou být patogenní i pro lidskou populaci. Mléko takovýchto dojnic je infekční materiál a jako s takovým by se mělo zacházet. Prvovýrobní realita je ovšem taková, že se ve většině chovů zkrmuje telatům bez rozlišení pohlaví, v lepším případě pak prasatům ve výkrmu.
Z hlediska zpracovatelského průmyslu jsou neopominutelné ani změněné technologické vlastnosti mastitidního mléka. Vlivem onemocnění mléčné žlázy, narušené syntézy mléčných složek a změn propustnosti buněčných membrán se mění obsahy minerálních látek, laktózy, složení bílkovin a tuku. Mění se kyselost, kysací aktivita, alkalizací mléka se vytvářejí podmínky pro růst psychrotrofní mikroflóry. Ta produkuje termostabilní lipolytické a proteolytické enzymy, které degradují tuky a bílkoviny. Jednoznačně dochází i k chovatelským ztrátám, které jsou provázeny sníženou kvalitou mléka, horším zpeněžením, ztrátami užitkovosti, finančními ztrátami ze snížené tržnosti a zvýšenými náklady na veterináře a léčiva. Celkové ztráty jsou jen ne přesně vyčíslitelné u klinických případů mastitid, a to se ještě prakticky neuvažuje o ztrátách ze subklinických případů, jejichž výskyt se téměř v žádném provozu neřeší.
Již několik let se provádí sumarizace výsledků stanovovaných hodnot bazénových vzorků mléka rozborovaných v centrálních laboratořích podle ČSN 570529 Syrové kravské mléko. Bazénová hodnota počtu somatických buněk dlouhodobě stagnuje, za loňský rok je na úrovni 248 000 v 1 mililitru. Pokud by byla uvažována pouze její absolutní výše bez ohledu na tržnost a dosahovanou denní variabilitu, byl by důvod k relativní spokojenosti. Normu Evropské unie splňujeme, ale okolní státy již dosáhly daleko lepších výsledků, a to v průměru o 100 000 nižších. Hodnoty bazénů mají ryze orientační charakter z titulu posouzení zdravotního stavu mléčné žlázy. Daleko konkrétnější jsou individuální vzorky dojnic a rozvrstvení jednotlivých kategorií ve stádě. Jejich zprůměrováním bychom došli k hodnotám daleko vyšším, které by měly vysokou vypovídací schopnost o často kritické situaci zdravotního stavu mléčné žlázy. Procentuální rozklíčování stavu může být vodítkem k vyřešení problematického stáda. Bezproblémový chov by měl vykazovat procentuální zastoupení dojnic do 200 000 PSB v rozmezí 70 až 75 % a kategorii mastitidních dojnic (nad 901 000) okolo 5 %. Ostatní hladiny bývají rovnoměrně zastoupeny na nízkých úrovních. Čtvrťové vzorky PSB identifikují mastitidní čtvrtě.
Je zdokladováno, že zhruba 200 bakteriálních původců a ostatních mikroorganismů může způsobit mastitidy, které podle míry projevu onemocnění rozlišujeme na subklinické a klinické. V obou případech jde o bakteriologický nález patogenů, výjimkou jsou pouze nespecifické mastitidy. Subklinické i klinické mastitidy mají vysoce infekční charakter, pozornost je věnována jen klinickým. Subklinické mastitidy vyjadřované vyššími hodnotami PSB než 100 000 a nižšími než 500 až 600 000 jsou realitou, kterou se téměř nikdo až na výjimky nezabývá. Podle způsobu transferu mikroorganismů do strukového kanálku rozlišujeme dva základní typy původců mastitid, a to environmentální a kontagiózní. Environmentální mikroorganismy přežívají na vnějším povrchu, podestýlce, k infekci dochází pouze mezi dojením. Hlavními zástupci je Streptococcus uberis, Escherichia coli, Klebsiella a Enterobacter species. Zvýšení čistoty prostředí, podestýlky, dobrá ventilace, nízká teplota a vlhkost vedou k minimalizaci pomnožení těchto patogenů a tím i pravděpodobnosti průniku do strukového kanálku po nasazení dojicí jednotky. Zvýšený výskyt těchto patogenů má úzkou vazbu na zvýšení traumatizace struků. Pokud je mechanicky narušena vstupní brána infekce, šíření patogenů nemá tak významné překážky. Dezinfekce struků před dojením minimalizuje možnost přenosu infekce. Jednoznačně úspěšná je aplikace bariérového dezinfekčního prostředku po dojení, kdy přípravek obsahuje vedle dezinfekční také elastickou složku, která je mechanicky schopna chránit vstup do strukového kanálku. Vydrží aplikovaná na strucích dobu od jednoho do druhého dojení a v některých případech i několik dní. Bariéra musí znamenat mechanickou ochranu struku, která se před dalším dojením sloupává a ne pouze „barevnou“ bariérou, která tento účel jednoznačně funkčně nesplňuje. Čím dále tím více se doporučuje dezinfekce struků mléčné žlázy po zaprahnutí bariérovým přípravkem, a to v 1. a 3. třetině doby stání na sucho u dojnic, u jalovic tři týdny před předpokládaným otelením. Bariérový přípravek nahrazuje fyziologicky zhoršenou funkci strukové zátky a zabraňuje tak průniku zejména environmentálních mikroorganismů, které se projeví až s nástupem laktace a produkcí mléka.
V mléčné žláze, na těle a kůži dojnice přežívají kontagiózní mikroorganismy. Infekce se šíří mlékem v době dojení, hlavními původci jsou Streptococcus agalactiae, Streptococcus dysgalactiae, Staphylococcus aureus, Corynebacterium bovis. Do této skupiny je zařazována i Mycoplasma bovis, donedávna u nás prakticky nediagnostikovaná. Do republiky se pravděpodobně dostala importy zvířat. Zaprahování antibiotiky, dezinfekce struků po podojení a přísné brakování nevyléčitelně nemocných jsou cesty jak redukovat kontagiózní mastitidy. Aby se infekce nemohla snadno šířit, je třeba vytvářet podmínky pro optimalizaci obranných mechanizmů chovu zdravých dojnic. Patří k nim adekvátní vyrovnaná krmná dávka, vhodné ustájení, ale i kvalitní dojicí technika, která nevytváří podmínky pro traumatizaci mléčné žlázy a narušení přirozené ochranné bariéry.
Základním cílem prevence mastitid je kontrola šíření infekce, která se převážně týká kontagiózních mikroorganismů. Patří sem všeobecně známé principy, jako je dodržování čistoty mléčné žlázy, dezinfekce struků po dojení, systémy oddojování a systém kontroly zdravotního stavu dojnic. Prvovýrobě méně známé jsou povinnosti související s dezinfekcí rukou dojičů, nošením rukavic, nasazováním dojicí jednotky výhradně na osušené a vydezinfikované struky. Ne všude se provádí pravidelná technická kontrola dojicího zařízení, včetně pravidelné výměny strukových návleček. Ne všude dojnice stojí po podojení 30 až 60 minut, aby mohlo dojít k uzavření strukového kanálku a nemohla proniknout infekce z vnějšího prostředí. Ne všichni projektanti u nových staveb uvažovali o další kategorii dojnic, jako jsou mastitidní dojnice, které se musí dojit naposledy a měly by být ustájeny mimo sekce zdravých dojnic. Řešení kategorie mastitidních dojnic tak vytváří nejenom organizační problémy.
V České republice absolutně neznámý, ale ve světě velice uznávaný, je princip kontroly šíření infekce zpětným promýváním strukových návleček proudem vody pomocí stlačeného vzduchu. AIRWASH SYSTEM je metoda jak snížit nebo eliminovat transfer kontagiózních mikroorganismů. GASCOIGNE MELOTTE AIRWASH SYSTEM proplachuje strukové návlečky dojicí jednotky po podojení každé dojnice prostřednictvím krátké mléčné hadice směsí studené vody a stlačeného vzduchu s vynikajícími účinky na snížení bakteriologické kontaminace kontaktních ploch strukových návleček. Tento systém zabezpečuje 90% likvidaci bakteriologické výbavy mléka předchozí dojnice, což představuje 90% pravděpodobnost, že kontagiózní patogeny nebudou přeneseny na další dojnici. Je prokázáno, že po podojení mastitidní dojnice zůstávají patogenní zárodky bez AIRWASH SYSTEMu ve strukových návlečkách ještě dalších 6 až 10 nasazení dojicí jednotky, přitom pravděpodobnost přenosu je téměř 100%. Za závažný je nutné považovat už i subklinický stav, který dříve nebo později může přerůst v klinické příznaky.
Významné charakteristiky GASCOIGNE MELOTTE AIRWASH SYSTEMu v souvislosti s kontrolou zdravotního stavu mléčné žlázy, minimalizací počtu mastitidních dojnic a snižováním počtu somatických buněk:
1. Mikrobiologické hledisko
Snížení počtu kontagiózních mikroorganismů na stěnách strukové návlečky o 90 %.
Snížení mikrobiologické kontaminace způsobené Staphylococcus aureus o 75 %.
Snížení počtu mastitidních dojnic o 50 %.
Zvýšení mikrobiologické hodnoty bazénového vzorku o 10 %.
Snížení počtu somatických buněk v bazénovém vzorku vlivem omezení zdrojů transferu patogenů.
2. Technické hledisko
Plně automatizovaný systém.
Vhodný pro každý typ dojírny.
Jednoduchá instalace.
Nenarušuje systém získávání mléka.
Neprodlužuje pracovní čas.
Malá spotřeba vody (100 ml na 1 strukovou návlečku, 400 ml na 1 dojicí jednotku).
Doba proplachování 30 s (11 cyklů vody a vzduchu).
Každá struková návlečka je promývána separátně.
3. Chemické hledisko
Zpětné promývání probíhá bez přídavku dezinfekčních prostředků.
GASCOIGNE MELOTTE AIRWASH SYSTEM je bez rizika pozitivního nálezu reziduí inhibičních látek v bazénovém vzorku mléka.
4. Ekonomické hledisko
Snížení klinických mastitid o 50 %.
Snížení subklinických mastitid (pokles PSB o 100 000 odpovídá nárůstu užitkovosti za laktaci v objemu 170 litrů).
Snížené náklady na veterináře a léčiva.
Zvýšená tržnost mléka.
Zabezpečení ekonomiky výroby mléka je jedním z klíčových bodů chovu dojnic. I když na jedné straně jsou vstupy do zemědělské prvovýroby čím dál tím dražší, nelze se nezmínit o tom, že stále existují určité rezervy zefektivnění ekonomiky výroby. Za jednu z významných rezerv je nutné považovat zdravotní stav mléčné žlázy. Jenom naprosto zdravá žláza zdravé dojnice je schopna efektivně využít nákladné vstupy jednotlivých komponentů krmné dávky a z hlediska užitkovosti maximálně krmnou dávku produkčně využít. GASCOIGNE MELOTTE AIRWASH SYSTEM spolu s respektováním ostatních hygienických a organizačních principů je schopen zabezpečit zvýšení užitkovosti, zvýšení tržnosti mléka bez dalších mimořádných nákladů, což se musí jednoznačně pozitivně projevit v úrovni tržeb za mléko zemědělského podniku. Investice do zpětného promývání strukových návleček má velice rychlou návratnost, uvažováno už jen ve snížení subklinických zánětů. Vybavení dojíren AIRWASH SYSTEMem by mělo být nedílnou součástí moderního provozu.
Ing. Růžena Seydlová, MILCOM a. s..
Výzkumný ústav mlékárenský Praha
