Před rokem 1989 bylo v tehdejší ČSSR zhruba 400 sušáren, které produkovaly ročně 360 000 t úsušků. Objem výroby dehydrovaných krmiv tak kryl spotřebu zemědělců. Podle statistik ministerstva zemědělství bylo loni v celé České republice v provozu 16 sušáren, jejichž produkce činila necelých 30 000 t úsušků vojtěšky a asi 35 000 t cukrovarských řízků.
Podpora pro sušárenské provozy v ČR není. Naproti tomu se pro výrobu krmiv jako zdroj dusíkatých látek dováží ve velkém množství sójová moučka.
V zemích Evropské unie je výroba úsušků podporována již od roku 1978. Pro všechny členské státy v se současnosti přerozděluje částka 300 mil. eur ročně. S přihlédnutím k produkci jednotlivých států má každá země tzv. národní garantované množství. Ze součtu produkce všech členských zemí (asi 4,4 mil. tun) je komisí EU určena výše dotace na tunu. Základní částka činí 68,83 eur a pro minulý hospodářský rok (začíná prvním dubnem a končí 31. března následujícího roku) je aktuální dotace 67,27 eur na tunu úsušků. Pomoc se vyplácí zpracovatelům, kteří dotaci musí využít také pro platby svým dodavatelům – zemědělcům.
V seznamu druhů, na které je možné podporu žádat, je vojtěška, vičenec, jetel, lupina, vikve a další krmivové produkty s výjimkou sena. Na cukrovarské řízky se dotace nevztahuje. Další podmínkou je 15% minimální obsah dusíkatých látek v sušině, maximální vlhkost 12 % pro sušená mletá krmiva a 14 % pro ostatní krmiva. Minimální teplota sušicího media musí být na vstupu 350 °C.
V unii existuje organizace C. I. D. E (zkratka francouzského názvu Commission Intersyndicale des Déshydrateurs Européens), která sdružuje evropské výrobce dehydrovaných krmiv. Její generální tajemník Eric Guillemont navštívil Prahu a seznámil české sušárenské firmy se závěry evropské společné zemědělské politiky z hlediska produkce sušených krmiv. Ve své přednášce tajemník mimo jiné nabádal provozovatele českých sušáren, aby se sdružili a vystupovali jednotně.
Vznik České sušárenské asociace
Čeští výrobci dehydrovaných krmiv reagovali na výzvu Erica Guillemonta a na konci roku 2002 založili zájmové sdružení s názvem Sdružení českých výrobců dehydrovaných krmiv.
Zakládajícími členy sdružení jsou: ZD vlastníků Fryšták; ZD Rajhradice; Biosta, spol. s r. o.; Bonagro, a. s.; Agro, družstvo služeb; Kooperace Hrotovice, a. s.; Adas Svoboda, s. r. o.; Tesu, a. s.; Oseva Agri Chrudim, a. s.; Sušárna Pohořelice, s. r. o.; První zemědělská Záhornice a. s.; Zevos, a. s.; Ledeko, a. s.; Teletník Rožná, a. s. a Agropodnik, a. s., Jičín. Posledně jmenovaný člen Sdružení se stal předsedou výboru sdružení.
Za účelem zjednodušení a srozumitelnějšího překladu do angličtiny schválili všichni členové Sdružení změnu názvu na Česká sušárenská asociace (Czech Dehydrators Association).
Srpnová schůze asociace
Jednání schůze probíhalo za přítomnosti Ing. Karolíny Dobíralové z Ministerstva zemědělství ČR a Josefa Kubiše, zástupce Státní platební agentury. Po zprávě o hospodaření sdružení za rok 2002 byli přítomní seznámeni s činností za uplynulé období. Za velký krok v boji o záchranu českého sušárenství lze považovat fakt, že Sdružení českých výrobců dehydrovaných krmiv, respektive Česká sušárenská asociace byla na základě podané přihlášky přijata za řádného člena C. I. D. E. Na Evropském sušárenském kongresu v Bruselu, který se konal ve dnech 1. – 3. června a účastnilo se jej 52 světových odborníků, zastupoval Českou sušárenskou asociaci Dr. Jaroslav Vojtěch – předseda výboru Sdružení. Vystupoval již v roli plnohodnotného člena C. I. D. E. a bylo mu umožněno prezentovat český sušárenský sektor v hlavní části programu. Připomněl, že sektor nemá 13 let žádnou podporu, ceny energie vzrostly, zařízení zastaralo a že české sušárenství potřebuje dotace stejně, jako je tomu v EU.
Na schůzi asociace 20. srpna byl pozván také generální sekretář C. I. D. E Eric Guillemont, který se však pro nemoc omluvil. Dr. Vojtěch podal informace o jednáních na úrovni C. I. D. E, evropské komise a evropské zemědělské komise, jež vyvrcholilo jednáním šéfů států v Řecku. Zde byl přijat i závěr evropské zemědělské komise o sušárenském sektoru. Dr. Vojtěch dále zdůraznil přínos dokonalé informovanosti o probíhajícím procesu změn CAP (Společné zemědělské politiky EU). Zástupci ministerstva a Státní platební agentury přednesli informaci o sytému rozdělování národního garantovaného množství. Ministerstvo přislíbilo pro příští rok vytvořit operační manuál pro sušárenský sektor.
Několik otázek pro dr. Vojtěcha
Při návštěvě AGP Jičín jsme se zeptali předsedy výboru České sušárenské asociace Dr. Jaroslava Vojtěcha:
Jaká výše kvóty byla pro ČR vyjednána?
Získali jsme národní garantované množství 27 942 t a to je nejvíce ze zemí vstupujících do EU. Polsko má například 10 000 t a některé země jsou bez národního garantovaného množství.
Je výše kvóty pro Česko dostačující?
Myslím, že ano. V zásadě to pokrývá současnou roční výrobu, která je u vojtěšky kolem 30 000 t.
Jak se bude národní garantované množství rozdělovat?
Nebude se rozdělovat. Záleží na dohodě jednotlivých sušárenských provozů, a právě proto vznikla asociace.
Splňují české sušárenské provozy podmínky, které na ně klade unie?
Technické podmínky provozy v zásadě splňují. Malé problémy možná budou s dodržením hranice závodu (rozdílné místo uskladnění a zpracování). Na některých provozovnách je také více zařízení než jenom sušárna.
Budou mít přidružené státy stejné dotace jako stávající členové EU?
Ano. Je ale nutno vzít na vědomí, že v právě probíhajícím procesu změn CAP došlo k výraznému posunu filozofie pomoci. S největší pravděpodobností bude situace následující. Pomoc ve výši 33 eur na tunu obdrží sušárenský provoz a zbytek krácený o přibližně 25 % zemědělec ve formě přímé platby na hektar půdy. Tento návrh bude dále projednáván na úrovni zasedání Zemědělské komise dne 20. října tohoto roku a je výsledkem jednání C. I. D. E se zástupci Evropské komise, která v prvopočátku navrhovala celou pomoc zrušit. Při jednání se ukázal vliv C. I. D. E na celkovou úroveň a hlavně výsledek jednání.
