Zásoby pšenice v hlavních vývozních zemích ve světě se v současnosti snižují, jelikož dochází ke kompenzaci lokálních poklesů v dodávkách. Očekává se, že konečné zásoby pšenice v roce 2023/24 poklesnou v hlavních vývozních zemích (v Argentině, Austrálii, Brazílii, Evropské unii, Kanadě, Rusku, na Ukrajině a ve Spojených státech amerických), oproti předchozímu roku o 7,3 % na 58,5 mil. t.
Poměr mezi konečnými zásobami a spotřebou pšenice v hlavních vývozních zemích ve světě se pravděpodobně v roce 2023/24 sníží na 26 %, což je nejnižší úroveň za posledních deset let, přičemž v průměru během těchto let poměr dosahoval 29 %. Současná prognóza však také předpokládá, že by na konci marketingového roku 2023/24 mohlo opět dojít k mírnému navýšení objemu světových zásob pšenice. Nižší očekávaná úroveň zásob pšenice ve světě se promítá i do kolísání burzovních cen, které však v současnosti podléhají zejména vlivu silných výkyvů v počasí ve světě.
V současné době má významný vliv na burzovní ceny pšenice a kukuřice přetrvávající sucho v hlavních světových pěstitelských oblastech. V USA je intenzita sucha na nejvyšší úrovni od roku 2012, přetrvávající nedostatek srážek sužuje i západní oblasti Kanady. Sucho převládá i v některých pěstitelských oblastech Evropské unie a je v současné době navíc místy doprovázeno extrémními bouřkami se silným větrem a krupobitím. V druhé polovině května skončilo sucho na většině území Pyrenejského poloostrova, nicméně dále pokračuje v Andalusii a alpských regionech. Nedávné intenzivní srážky v jihovýchodním Španělsku byly pro jarní plodiny v regionu málo prospěšné a pro ozimé plodiny přišly příliš pozdě. Suché a teplé počasí ve většině severoevropských nížin, v jižní Skandinávii, na většině území Evropy a v převažující části britských ostrovů vedlo k deficitu srážek. Ve Švédku a Dánsku je pozorován druhý nejnižší úhrn srážek od roku 2018. V Irsku, zemích Baltského moře, v Polsku, a na východě Německa byl deficit srážek po pozdním setí důvodem k obavám o ozimé i jarní plodiny, jelikož kvůli teplému počasí docházelo k rychlému vyčerpání zásob vody v půdě. V severovýchodní Itálii a v mnoha regionech střední a jižní Itálie došlo k nadbytku srážek, jejichž úhrn byl dvojnásobný než dlouhodobý průměr. Na Sicílii vlivem silného větru v kombinaci s vydatnými srážkami byla zaplavena pole s pšenicí. V severní Itálii se vyskytly povodně a začátkem června se objevily další vydatné srážky, které měly negativní dopad na pěstování ozimých plodin. V některých částech Slovenska, Maďarska a na převážné většině území Chorvatska přispěl nadbytek srážek k rozvoji škůdců.
Ing. Miluše Abrahamová,
Ing. Anežka Vorlíčková,
Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha
Kontakt: Abrahamova.Miluse@uzei.cz
Celý článek najdete v Krmivářství 4/2023.
