Podle posledního odhadu Mezinárodní rady pro obiloviny[1] (dále IGC) dojde v roce 2023/24 oproti předchozí sezóně k nárůstu světové spotřeby obilovin o 2 % na 2 307 mil. t. Téměř polovina (45 %), tedy 1 040 mil. t, je spotřebována pro krmné účely. Nejvýznamnější krmnou obilovinou ve světě je kukuřice s podílem 69 %, poté pšenice s podílem 15 % a ječmen s podílem téměř 10 %. Pro výrobu potravin se odhaduje spotřeba obilovin na úrovni 763 mil. t, přičemž nejvíce se spotřebuje pšenice (podíl 73 %), kukuřice (podíl 18 %) a čiroku (podíl 4 %). Téměř 370 mil. t obilovin (z toho 308,3 mil. t kukuřice) se ve zpracovatelském průmyslu spotřebuje na výrobu škrobu, sladu, dextrózy, lepku, glukózy, ale i alkoholu.
[1] IGC Grain Market Report (8/2023)
Téměř 7 % produkce obilovin je využito pro výrobu biopaliv, přičemž podíl kukuřice na výrobě bioethanolu je téměř 96 %. Ze 164,3 mil. t odhadovaných na využití pro biopaliva se podle odhadu spotřebuje 134,6 mil. t pouze ve Spojených státech amerických.
Podle nejnovějšího odhadu IGC bude světová produkce pšenice v marketingovém roce 2023/2024 oproti předchozímu roku nižší, pokles je očekáván zejména v Austrálii a Kazachstánu. IGC očekává světovou produkci pšenice v roce 2023/24 na úrovni 784,1 mil. t, což je meziročně o 19,2 mil. t méně. Ve srovnání s předchozím rokem se očekává nižší sklizeň v Austrálii, Kazachstánu a Kanadě. Naopak vyšší úroveň sklizně je očekávána v Argentině a ve Spojených státech, nicméně toto zvýšení nepokryje snížení produkce ve výše zmíněných zemích. Prognóza sklizně pšenice v EU je podle IGC rovněž meziročně nižší, přičemž důvodem jsou nadměrné srážky na konci července a během první poloviny srpna. Nadměrné srážky vyvolaly obavy také o kvalitu sklizně. Odhad světové spotřeby pšenice v roce 2023/24 je meziročně vyšší na úrovni 804,7 mil. t, meziročně se jedná o nárůst o 1,2 %. Světové zásoby pšenice jsou v roce 2023/24 očekávány na pětiletém minimu, konkrétně na úrovni 261 mil. t, což je o 7,3 % méně než v předchozím roce. Zejména v EU budou pravděpodobně vytvořeny výrazně nižší zásoby na úrovni 13,8 mil. t, což je o 28,1 % méně než v předchozím roce. Pokles zásob je v roce 2023/24 očekáván také v Rusku, naopak zásoby ve Spojených státech a na Ukrajině pravděpodobně meziročně vzrostou.
IGC očekává v roce 2023/24 meziročně o 5 % vyšší sklizeň kukuřice na úrovni 1 221 mil. t, především kvůli vyšší očekávané sklizni ve Spojených státech, Argentině, na Ukrajině a v EU. Osevní plocha kukuřice na Ukrajině je v tomto roce o 4,1 mil. ha menší než v předchozím roce, přesto se ale jedná o vyšší než očekávanou plochu na začátku letošní sezóny. Srážky a nižší teploty příznivě ovlivnily růst plodin a sklizeň se očekává zhruba na úrovni předchozího roku, tedy 27 mil. t, nicméně ve srovnání s produkcí v roce 2021 se jedná o pokles o 15 mil. t. V Číně aktuálně přetrvávají nepříznivé podmínky pro pěstování. Zpočátku příliš vysoké teploty a sucho následované přívalovými srážkami, které způsobily záplavy v některých částech země vedly ke snížení odhadu sklizně kukuřice zhruba na úroveň předchozího roku.
Nepříliš příznivé podmínky během vegetačního období spolu s nižšími výnosy sklizně kukuřice ve Spojených státech amerických a opětovná eskalace konfliktu v oblasti Černého moře ovlivnily růst cen kukuřice na světových burzách[1]. Vliv na růst cen kukuřice měla i očekávaná vlna veder ve Spojených státech a zároveň zvýšená poptávka po kukuřici pro výrobu bioethanolu. Růst ceny pšenice na světových burzách byl podpořen zejména obnovením konfliktu v černomořské oblasti. Rusko zaútočilo na přístav na Dunaji a zasáhlo přístav Izmail. Podle ukrajinských úřadů se kapacita přístavu snížila o 15 %. Pravidelné útoky ukazují, jak křehké jsou v současnosti exportní možnosti Ukrajiny bez bezpečné dopravní cesty. Ukrajina se již dříve rozhodla pojistit některé nákladní lodě a nasměrovat je poblíž pobřeží Bosporu, který je chráněn pobřežní ochranou.
[1] AMI Markt Woche Getreide Nr.34 (8/2023)
Ing. Miluše Abrahamová
Ing. Anežka Vorlíčková
Ústav zemědělské ekonomiky
a informací, Praha
Kontakt: Abrahamova.Miluse@uzei.cz
(Celý článek najdete v Krmivářství 5/2023)
