Velká část expozice z akvakultury byla na výstavě Euro Tier 2006 věnována recirkulačním zařízením, které umožňují vznik komplexních sladkovodních systémů intenzivního hospodaření bez přirozeného zdroje čisté vody. Nejen z tohoto důvodu by se mohly více věnovat akvakultuře také vnitrozemské státy, například i Česká republika.
Když se řekne EuroTier v Hannoveru, každému se jistě vybaví obrovská expozice věnovaná hospodářským zvířatům, jako jsou skot, drůbež či prasata. Letos však zaujala i nevelká, nicméně rozhodně nepřehlédnutelná část výstavy, která se věnovala mořské i sladkovodní akvakultuře.
Kromě vystavovaných exponátů, jakými byly například technika pro měření a udržování kvality vody v umělém prostředí, pro manipulaci a zacházení s rybami, mechanismy pro krmení či obhospodařování vodních ploch, bylo zahrnuto do sekce akvakultury diskusní fórum. Přednášky v němčině i angličtině byly hojně navštěvovány. Témata se zaměřila na dotační politiku a legislativu Evropské unie, na budoucnost sektoru a moderní trendy v akvakultuře. Hodně se diskutovalo o licencích a poplatcích pro zřízení nových rybochovných zařízení. Většina příspěvků se zaměřila přímo na praxi, byly prezentovány i nové poznatky z oblasti šlechtění ryb, vývoje efektivního krmení a péče o zdraví a dobrou kondici ryb. Mnoho příspěvků se týkalo též zpracovatelské sféry, zejména zajištění kvality rybích produktů pro spotřebitele.
Recirkulační zařízení
Zákazníky zaujala na výstavě recirkulační zařízení, zastoupené například firmou Sander, která se zabývá zejména technologiemi, jež pečují o kvalitu vody ve velkých akváriích. Jde o speciální filtrační zařízení na čištění a úpravu vody. Jedním z těchto zařízení jsou sladkovodní odpěňovače, oddělující bílkoviny, tvořící pěnu a na ně navázané znečišťující látky. Při recirkulaci vody následuje biologické čištění, rozklad organických látek pomocí bakterií, dále oxigenace, pak dezinfekce ozonizací nebo pomocí UV zařízení.
Filtrační a recirkulační zařízení jsou ovšem schopna kapacitně pokrýt i velké systémy intenzivní akvakultury. To umožňuje vznik komplexních sladkovodních systémů intenzivního hospodaření bez přirozeného zdroje čisté vody o velké kapacitě (potok, řeka). Některé systémy vyžadují oteplenou vodu, což znamená značné energetické vstupy. Je možné využít získávání odpadního tepla z bioplynových stanic, ve kterých může fermentovat i vodní biomasa.
Rozšíří se akvakultura?
Se změnou stravovacích návyků a posunem ke konzumaci dietnějších produktů stále vzrůstá poptávka trhu po kvalitních mořských rybách, kterou se v současnosti daří jen těžko naplňovat. Tuto mezeru by mohly částečně zaplnit i naše sladkovodní ryby. Ačkoli jsme vnitrozemskou zemí, neměla by být našim farmářům akvakultura úplně cizí. Zvlášť když je Česká republika zemí s tak bohatou rybníkářskou tradicí, kde chov ryb není v rámci živočišné produkce zanedbatelný. Zařazením sofistikované akvakultury jako alternativy k tradičnímu farmářskému hospodaření lze uvažovat i o zlepšení ekonomické situace prvovýrobců. To však vyžaduje masivní investice, které se však mohou vhodným hospodařením rychle vrátit.
Pokud naše obyvatelstvo začne ještě více podléhat trendům zdravé výživy a nahrazovat červené maso rybím, mohla by se brzy stát akvakultura ještě zajímavější. Je však nutné, aby se u nás investovalo i do propagace a zlepšila se informovanost spotřebitele o dostupnosti a kvalitě sladkovodního rybího masa tak, aby se ještě zvýšila i poptávka obchodních řetězců.
Pořadatelé výstavy význam vnitrozemské akvakultury nepodceňují a věnovali jí hodně prostoru. Akvakultura byla uvedena jako jedna z alternativ hospodaření, vzhledem k utlumování tradičních forem zemědělství v Evropě.
Ing. Jan Fechtner
Česká zemědělská univerzita Praha
1 Skenovat z prezentačního materiálu
Sladkovodní odpěňovač firmy Sander může být součástí některých recirkulačních zařízení
Foto archiv firmy
2
V akváriích byla k vidění řada druhů ryb, včetně jeseterů (Acipenser sp)
Foto Lukáš Rytina
