Zisk je v obchodě alfou i omegou. Zisky z klonování skotu jsou pro australskou biotechnologickou firmu RAB Australia spojeny s Alfou a Betou. Tak se totiž jmenují klonovaní pětiměsíční býčci prodaní do Číny. Cena pro Lidovou republiku Čína byla „lidová“. Každý býček stál 200 tisíc amerických dolarů. Jde o první komerčně dodané klonované holštýnské plemenné býky.
Alfa a Beta jsou klony australského holštýnského plemenného býka Donora, za jehož sperma už vlastníci utržili miliony dolarů. Teď inkasují další peníze za genetické kopie tohoto šampióna. Firma ARB Australia sídlící Albury ve státě Nový Jižní Wales má uloženu dostatečnou zásobu Donorových buněk v zamraženém stavu. Vědci z ARB doufají, že budou moci naklonovat další Donorovy kopie a to dokonce i po plemeníkově smrti.
„Jsme schopni dodávat Donorovy klony za velice příznivou cenu,“ říká ředitel ARB Warwick Ashby.
Tento převratný komerční počin v obchodě s klonovanými plemennými býky je výsledkem spolupráce ARB s nadnárodní biotechnologickou firmou Clone International, jež sdružuje odborníky z Austrálie, Nového Zélandu a několika asijských zemí. Právě Clone International zakoupila patentová práva na postupy klonování skotu a rozjíždí byznys s klonovanými plemennými zvířaty ve velkém. V komerčních plánech ARB a Clone International figurují čtyři špičkoví australští holštýnští plemenní býci. Ročně by mělo být z buněk těchto plemeníků naklonováno zhruba 20 až 40 býků, kteří najdou uplatnění v Číně, Indii, Thajsku a ve Vietnamu.
„A co vývoz do Evropy?“ ptali se australští novináři Ashbyho.
„Jsme na něj připraveni,“ přisvědčil Ashby. „Ale nejdříve musí nastat v Evropě obrat od současného odporu ke klonovaným zvířatům.“
O tom, že se Evropa pomaličku začíná dívat na klonovaný skot reálně, snad svědčí dobrá zpráva, podle které italské ministerstvo zemědělství povolilo odběr spermatu od prvního italského klonovaného býka Galilea. Býk se narodil už bezmála před dvěma roky, ale italské úřady si bezprostředně po jeho narození přichvátaly s nesmyslným zákazem využít zvíře v jakékoli formě plemenitby z obavy ze šíření „poškozených genů“. Jak je vidět, Evropa se pomalu přestává bát komodity, s kterou se na druhém konci světa začíná čile obchodovat.
