Hospodářská zvířata chovaná v USA spotřebují plných 70 % americké produkce antibiotik. Na lidské pacienty zbývá jen 30 %. Mnozí vědci považují tento stav za alarmující. Union of Concerned Scientists (Svaz znepokojených vědců) nedávno velmi důrazně kritizoval zkrmování antibiotik skotu, prasatům a drůbeži, protože se obává zvýšeného výskytu bakterií odolných vůči antibiotikům a schopných nakazit člověka.
Antibiotika pomáhají chovatelům urychlit a zefektivnit výkrm zvířat, protože nedovolí pomnožení choroboplodných zárodků. Zdaleka ne všechny bakterie jsou ale antibiotiky zahubeny. Některé dokážou antibiotikům odolávat díky spontánně vzniklým genetickým změnám. Bakterie odolné vůči antibiotikům se pak mohou šířit nejen zvířecí ale i lidskou populací. V 95 % případů nákazy tzv. „zlatým stafylokokem“ (Staphylococcus aureus) jsou původci infekce bakterie odolní vůči penicilinu. Odhaduje se, že od roku 1995 do roku 1998 stouplo riziko nákazy lidí bakteriemi odolnými vůči antibiotikům o třetinu. O tom, že zdrojem takové nákazy mohou být i hospodářská zvířata dokazuje případ z USA, kde se syn majitele farmy nakazil salmonelou odolnou vůči antibiotikům od krav, jež choval jeho otec.
Potlačení rozvoje nežádoucích mikroorganismů v trávícím traktu hospodářských zvířat by bylo možné dosáhnout kromě jiného i vhodnou výživou. Výrazně by se tak snížila spotřeba antibiotik. Vědci z Iowa State University otestovali vliv zkrmování mléka s příměsí bakterií rodu Lactobacillus selatům. Ukázalo se, že takto odchovaná selata jsou mnohem méně nakažena salmonelou. Na stejné universitě došli vědci k závěru, že zdravotní stav selat se výrazně zlepší po zvýšení energetického obsahu krmné dávky. Pro tyto účely použili velice netradičního krmiva - bramborových smažených lupínků. Selata byla přikrmována odpadem z továrny na „chipsy“, který je 10 krát levnější než obvyklá jaderná krmiva. Ani vědci z Iowy ale nepředpokládají, že by se „chipsy“ do budoucna ve výživě prasat nějak výrazně prosadily.
