Genetici z Mendelovy univerzity v Brně nedávno představili výsledky své několikaleté práce. Zabývali se genetickou diverzitou a hledáním polymorfismů vhodných k selekci na odolnost české populace včel. Mimo jiné jejich závěry hovoří o faktu, že hledání nějakého čistého plemene včely neřeší problém.
Prosincový workshop na Mendelově univerzitě informoval o třech hlavních zaměření apidologů a genetiků z Agronomické fakulty Mendelu: (1.) Analýza variability mitochondriální DNA, (2.) analýzy variability jaderné DNA pomocí mikrosatelitů a (3.) určení SNP (single nucleotide polymorfism) v sekvencích genů, které mají spojitost s odolností včely medonosné. Časopis Insects nedávno zveřejnil jejich studii, která zkoumala genetickou diverzitu v české populaci včely medonosné Apis mellifera pomocí markerů mitochondriální DNA.
„Vysoká diverzita a výskyt vzácných haplotypů naznačují populační expanzi a kontinuální import plemenného materiálu linie C, tedy té, do které patří zejména kraňská včela (A. m. carnica),“ informoval profesor Tomáš Urban z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky živočichů Mendelovy univerzity v Brně.
Mikrosatelitní DNA neboli mikrosatelity jsou krátké segmenty DNA, ve kterých se mnohokrát za sebou opakují specifické motivy krátkých nukleotidových sekvencí. Díky diverzitě mikrosatelitů v populaci je možné určit původ (u lidí, ale i u velkých hospodářských zvířat například otcovství nebo rodičovství), využívají se dlouho ve forenzní analýze, ale také právě při sledování proměn jednotlivých druhů, podruhů a podobně. „Celkem jsme studovali 22 mikrosatelitů včely medonosné, a to je zatím unikátní jak v ČR, tak v Evropě. Sledovali jsme diverzitu mezi více než 3600 vzorky včel ze všech okresů. Pomocí mikrosatelitních markerů bylo nalezeno pět odlišitelných genetických skupin. Geografické rozdělení (77 okresů) však není spojeno s genetickými skupinami. Velká variabilita je rovnoměrně rozmístěna po republice,“ podělil se o některé závěry profesor Aleš Knoll.
Třetí směr práce se zabýval hledáním SNP spojených s odolností a varroarezistencí u české populace, o výzkumu informovat Mgr. Martin Šotek. Pomocí tzv. multiplexové analýzy SNapShot bylo analyzováno 308 vzorků a 13 vybraných SNP pro odolnost včel vůči chorobám, virům a kleštíkovitosti (Varroa destructor). Výhodnější alely se sice vyskytují v populaci v nižších frekvencích, ale důležité je, že byla prokázána jejich existence v české populaci. Brzy se můžeme těšit publikování prvních výsledků. Získaná data by mohla posloužit šlechtění, zejména proti varroóze a poskytují cenné údaje o diverzitě.
Známý český apidolog, docent Antonín Přidal shrnul ve své přednášce historicky popsaný vývoj plemenné skladby včely medonosné na území ČR a Evropy a na základě výsledků kolegů formuloval stanovisko: „V ČR se klade důraz na plemenitbu, tedy hledání nějaké čisté formy plemene s představou, že si vytvoříme včelu, která nás „spasí“ a bude mít požadované chovatelské vlastnosti. To ale není nic o šlechtění včel. Je třeba si uvědomit, že historické určení plemen včel je především na základě morfologie. To je dnes ale překonáno nástroji molekulární genetiky.“
Více si přečtete v Našem chovu 2/2025.*
