O tom, že konzumací nervové tkáně skotu stiženého nemocí šílených krav se může člověk nakazit tzv. novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy choroby už pochybuje jen málokdo. Jak ale k nákaze dojde a proč drtivá většina lidí nikdy neonemocní? Logické a jednoduché vysvětlení nabízí teorie profesora Stephena DeArmonda z University of California v San Francisku.
Nemoc šílených krav čili BSE vyvolávají u skotu zvláštní infekční bílkovinné částice zvané priony. Jde o bílkovinu, která se běžně vyskytuje v mozku a dalších buňkách těla skotu. Na vraždící prion se neškodná bílkovinná molekula promění poté, co zaujme nové prostorové uspořádání. Zjednodušeně si můžeme vznik prionu představit jako „zašmodrchání“ původní, tedy „zdravé“ bílkoviny. Prion se chová v těle nakaženého zvířete jako forma nebo matrice. Podle něj se „šmodrchají“ další a další zdravé bílkovinné molekuly a jejich hromadění ničí mozek. Pokud člověk sní nervovou tkáň skotu (mozek, míchu) obsahující priony, může se v jeho mozku rovněž nastartovat „šmodrchání“ příslušné bílkoviny a hromadění prionu vyvolá smrtelnou a neléčitelnou novou variantu Creutzfeldt-Jakobovy choroby.
Jenže jak se dostane velká bílkovinná molekula prionu do lidského těla? V Británii, v zemi kde BSE vznikla, snědli lidé zřejmě tuny nervové tkáně infikované priony, ale zatím tam onemocnělo novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy choroby jen 94 lidí. Důvodné podezření na toto onemocnění mají lékaři u dalších osmi Britů.
Je zřejmé, že někteří lidé jsou vůči nové variantě Creutzfeldt-Jakobovy choroby odolnější. To závisí na přítomnosti některých aminokyselin v řetězci „zdravé“ bílkoviny. Jenže ani to není zřejmě hlavní příčina relativně nízkého výskytu nové varianty Creutzfeldt-Jakobovy choroby. Nositelů bílkoviny náchylné k nežádoucímu šmodrchání je v Británii obrovské množství (zhruba 30 až 40 % obyvatelstva) a k nákaze zdaleka nedošlo u všech.
Podle profesora DeArmonda postihla nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy choroby především ty z vnímavých osob, které při konzumaci hovězího obsahujícího priony trpěly zánětem v krku.
„Hledal jsem něco, co by umožňovalo průnik prionů do mízního systému, především pak do mandlí,“ vysvětluje profesor DeArmond. „Podle mne může podráždění, poranění nebo zánět v krku sloužit jako brána, kterou priony proniknou do těla své oběti.“
Profesor DeArmond poukazuje na známý fakt, že se priony objevují v mandlích jen při nové variantě Creutzfeldt-Jakobovy choroby vyvolané priony z hovězího. V případě „staré varianty“ Creutzfeldt-Jakobovy choroby a dalších prionových nemocí se ale priony v mandlích neobjeví.
Mandle stojí v popředí zájmu všech, kdo se novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy choroby zabývají. Jsou známy jako rezervoár prionů právě při tomto onemocnění. Ve Velké Británii je proto například nařízeno vyhazovat nástroje používané k „braní mandlí“, protože tu existuje určité i když velmi malé riziko přenosu prionů z člověka na člověka právě špatně sterilizovanými nástroji.
DeArmondova teorie nabízí také vysvětlení proč novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy choroby onemocněli většinou mladí lidé ve věku do 35 let. Právě v dětství a v mládí trpíme nachlazením a záněty v krku mnohem více než v dospělosti, kdy se náš imunitní systém přizpůsobí virům a bakteriím z okolí a naučí se nás před nimi bránit.
Teorie profesora DeArmonda vzbudila velkou pozornost, protože vypadá velice „rozumně a logicky“. Není ale zatím podpořena potřebnými pokusy. Pokud se ale potvrdí, bude znamenat významný posun v našem náhledu na novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy choroby. Místo hysterického doporučení „Nejezte maso!“, které zaznívá z mnoha míst i sdělovacích prostředků, bychom mohli vyslovit mnohem rozumnější radu: „Když vás bolí v krku, pak se necpěte hovězím mozečkem ze zdrojů, které nejsou prověřeny na BSE.“
Doc. Ing. Jaroslav Petr
VÚŽV Praha - Uhříněves
Geny určují ukládání tuku u skotu
Tým australských genetiků ohlásil objev čtyř genů, které určují ukládání tuku v těle skotu. Výzkum reagoval na poptávku japonských spotřebitelů, kterým je určena značná část australské produkce hovězího a kteří dávají přednost „mramorovanému“ hovězímu s vyšším podílem tuku ve svalovině. „Mramorované“ hovězí má své vyznavače i v USA. Výzkum, který financovala společnost Meat & Livestock Australia, se opírá o data o kvalitě jatečného trupu, genetické informaci a rodokmenech více než 4 000 kusů skotu. Výsledkem je genetická testovací souprava GeneSTAR Marbling Test, která odhalí v dědičné informaci skotu zvláštní variantu genu pro bílkovinu thyroglobulin. Z této bílkoviny vznikají dva hormony štítné žlázy, které silně ovlivňují intenzitu látkové výměny. Zvířata s vybranou variantou genu pro thyroglobulin mají silný sklon k ukládání tuku ve svalovině. Australští chovatelé využijí testy pro selekci plemenných býků. Práce na vývoji dalších genetických testů intenzivně pokračují.
Výsledky výzkumu dědičné informace skotu sledují s nadějí i humánní lékaři. Mechanismus ukládání tuku by měl být v mnoha směrech společný pro všechny savce a tudíž i pro člověka. Lékaři se domnívají, že by jim podobné testy mohly pomoci v boji s lidskou obezitou.
Doc. Ing. Jaroslav Petr
VÚŽV Praha - Uhříněves
