Náhled na výživu krav stojících na sucho se neustále upravuje a publikovaných článků na toto téma bylo již bezpočet. V součastnosti výživářstí poradci upřednosťnují dietu s vyšším obsahem vlákniny. Jak ji lze aplikovat v praxi, informoval Ing. Jiří Kostkan z Mikropu Čebín.
Ing. Jiří Koskan ve své prezentaci „celkový filozofický náhled“ na suchostojné krávy s tím, že jejich krmná dávka by měla vycházet ze sousloví „Ani moc, ani málo“. Jedná se o krmnou dávku s vysokým obsahem vlákniny, která by měla být dobře nařezaná a promíchaná, aby krávy nemohly separovat. Koncepci navrhl americký chovatel a výživář dr. Gordie Jones a nazval ji „zlatou dávkou“ v podobě slámy, vhodné je též přirovnání k americké verzi pohádky o Zlatovlásce.
Cílů je podle interpretace Jiřího Kostkana hned několik:
Přínosy jsou prokázané
„Podstata diety spočívá v restrikci energie krmiva nebo chcete-li motivaci příjmu sušiny. Přes neutrálně detergentní vlákninu dokážeme, aby kráva neustále přiměřeně žrala. Dochází k regulaci příjmu energie přes NDF – jde nám o minimalizování bachorových změn v pro krávy kritickém období stání na sucho a přípravy na porod. Vysoký příjem NDF před porodem zaručuje také vysoký příjem po otelení.
Přínosů aplikace této metody výživy je více. Jiří Kostkan zmínil výsledky z Velké Británie, Irska, Švédska a Francie, kde bylo sledováno celkem 27 tisíc krav. Po přechodu na „Goldilocks diet“ (zlatou dávku), se snížil počet asistovaných telení o 53 %, snížil se výskyt mléčné horečky o 76 %, snížil se počet zadržených lůžek o 57 %, snížil se počet dislokací slezu o 85 %, a v neposlední řadě se snížil počet ketóz o 75 %.
Celý článek najdete v tištěném Našem chovu 11/2016
