Seminář přibližující zemědělcům legislativu v oblasti používání veterinárních léčiv v chovech hospodářských zvířat probíhá v průběhu ledna a února ve všech krajích České republiky. Za jeho organizací stojí Institut celoživotního vzdělávání a informatiky Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, svazy chovatelů hospodářských zvířat a odbor živočišných komodit Ministerstva zemědělství ČR. Jeho cílem je nejen informovat chovatele o změnách v používání veterinárních léčiv chystaných do budoucna, ale také o aktuálních problémech. Jedním z největších je používání antibiotik.
V polovině ledna proběhl vzdělávací seminář pro chovatele také v Bystřici nad Pernštejnem. Zaměřen byl konkrétně na používání veterinárních léčivých přípravků v chovech hospodářských zvířat podle novelizace zákona o léčivech ve vztahu k systému cross compliance. Vzhledem k tomu, že jde o akci celorepublikovou, navštívilo ji již několik stovek zemědělců.
Přednáška proběhla pod vedením prof. MVDr. Alfreda Hery, CSc., z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv. Během několika hodin se věnoval řadě témat, podal posluchačům přehled legislativy v oblasti veterinárních léčiv v Evropské unii a České republiky, včetně registračních postupů VLP (veterinárních léčivých přípravků), monitoringu zakázaných látek, koncentrace reziduí, nežádoucích účinků léčiv a rovněž používání antibiotik. Ty jsou podle něj v současnosti velmi diskutovaným tématem.
Hrozba rezistence Jak prof. Hera prozradil, velká pozornost se v poslední době stáčí zejména kolem antibiotik, jejichž používání bude pravděpodobně v budoucnu ještě více omezeno. To souvisí s riziky spojenými s jejich nevhodným užíváním a především globální hrozbou narůstající antibiotické rezistence s následným rizikem ztráty jejich účinnosti. První podezření na to, že rezistence se přenáší od zvířat na lidi, přitom padlo již v šedesátých letech. V devadesátých letech se udělala indikační omezení (vybrala se antibiotika nejdůležitější pro humánní medicínu) a na veterináře se začal vyvíjet nátlak, aby je používali zcela výjimečně. Podle prof. Hery i přesto počet rezistentních kmenů stále narůstá.
V současné době jsou proto v Evropě projednávány návrhy, které jsou velmi trvdě restriktivní na používání antibiotik. Tato problematika je tak závažná, že vloni vyústila v uspořádání 1. evropského antibiotického dne. Ten byl zorganizován spolu s Evropskou komisí na podzim v Praze a měl za cíl upozornit širokou veřejnost právě na problém antibiotické rezistence. Globální hrozba narůstající antibiotické rezistence a riziko ztráty účinnosti antibiotik pro léčbu infekcí je vysokou prioritou jak Světové zdravotnické organizace, tak Evropské unie v oblasti veřejného zdraví. Tyto instituce doporučily členským zemím zavedení národních antibiotických programů zaměřených na správné zacházení s antibiotickými látkami. Nejdůležitějším dokumentem přijatým na úrovni Evropské unie je doporučení Rady EU (2002/77/ES), o obezřetném používání antimikrobiálních látek v lékařství.
Bez antibiotik se už neobejdeme
Monitoring používání antibiotik u nás probíhá již od roku 2000. Jak prof. Hera informoval, sleduje se celková spotřeba a také spotřeba v rámci jednotlivých skupin a jednotlivých substancí. Výsledky sledování jsou alarmující. „Vlastní spotřeba antibiotik šla od roku 2000 značně nahoru. Pozitivní je jen pokles makroidů a penicilinů. Je vidět, že bez léků nemohou existovat už ani hospodářská zvířata,“ poznamenal profesor a dodal, že jedním z nejčastěji používaných antibiotik jsou sulfonamidy. V Evropě jsou totiž ekonomicky výhodně dostupné, dají se relativně dobře dávkovat a navíc nemají dlouhotrvající rezidua. Prof. Hera však nabádá chovatele, aby používali antibiotika skutečně jen v nejnutnějších případech. Nikdy by se neměla používat preventivně a vždy se mělo respektovat jejich dávkování. Kritickou skupinou jsou podle něho také premixy, jejichž spotřeba meziročně vzrostal téměř o pětinu. „Věškeré přesvědčování je slabé, bude tedy nutné aby došlo k tvrdému omezení používání určitých skupin antibiotik, specielně v určitých lékových formách,“ tvrdí a informuje, že v tomto roce se pravděpodobně uskuteční 1. Veterinární antibiotický den, který se touto tématikou bude zabývat.
V další části přednášky Prof. Hera mimo jiné apeloval na zemědělce, aby nezapomínali podávat informace o zjištěných negativních účincích veterinárních léčiv, jež je jednou z povinností poregistračního sledování. Hlásit by se mělo i podezření na nežádoucí účinky . Jak se zmínil, oproti zahraničí je u nás takových hlášení ročně zatím velmi málo. „Iniciativa hlášení nežádoucích účinků je v České republice velmi nízká. To dokazuje, že si stále nejsme vědomi veliké zodpovědnosti celospolečenské používání léčiv,“ poznamenal. Během své přednášky rovněž nezapomněl upozornit posluchače na to, aby se vyvarovali používání zakázaných látek. Pozitivní nálezy v mase se prý objevují každý rok. Zemědělci by však neměli zapomínat na to, že při vypátrání chovatele, který zakázané látky použil, dochází u něj ke ztrátě nároku na finanční podpory EU.
