Veletrh EuroTier, který se konal v listopadu v německém Hannoveru, měl jako tradičně vysokou návštěvnost. Většina významných firem se v posledních letech zaměřila své vývojové týmy na automatické krmení, které se stalo trendem i přes poměrně vysoké pořizovací náklady pro farmáře.
Veletrh EuroTier, který se konal v listopadu v německém Hannoveru, měl jako tradičně vysokou návštěvnost. Většina významných firem se v posledních letech zaměřila své vývojové týmy na automatické krmení, které se stalo trendem i přes poměrně vysoké pořizovací náklady pro farmáře.
Frekvence podávání a čerstvost krmiva výrazně ovlivňují užitkovost a tím také ekonomické ukazatele chovu mléčného skotu. Soukromí farmáři by si přáli automatizovat rutinní procesy jako je dojení a krmení skotu. Jak se to firmám daří?
Na EuroTieru 2014 se objevila široká řada výrobců automatických krmných systémů. V samostatném stanu se představovaly krmné systémy, které zakládaly siláž do fiktivního žlabu před zraky návštěvníků. Představil se např. v ČR již známý robot Lely Vector, ale také krmný systém firmy Wasserbauer, Triomatic o Triolietu, automatický krmný vůz francouzské firmy Jeantil nebo nadžlabový dopravník od Pellonu a další. Svůj krmný systém vyvinuly také firmy GEA a Kuhn.
Triomatic již v ČR funguje
Krmný systém Triomatic spočívá podle údajů nizozemského výrobce Trioliet v jednoduchosti. Skládá se ze dvou částí – přípravny krmiva a dopravního zařízení v podobě míchací vany, která jezdí na ocelové konstrukci ve stáji. V ČR byl nedávno instalován automatický systém krmení Triomatic T30
Triomatic je nabízen ve čtyřech verzích. Nejjednodušší systém je T10. Skládá se pouze z krmného robota, který si ovládá skladovací sila nebo jiné zásobníky krmiva. Další komplexnější systémy jsou označeny jako T20, T30 a T40. Provedení T20 zahrnuje krmného robota s jednou nebo více stacionárními míchárnami. U provedení T30 již krmný robot ovládá krmnou kuchyni tvořenou několika zásobními boxy s posuvným dnem, zakončeným rozebíracími válci. T40 je nejkomplexnější dodávaný systém složený z krmného robota a krmné kuchyně, která je složena rovněž z několika zásobních boxů, které jsou zakončeny přesným systémem odřezávaní a navažování. Ve skladovacích boxech může být krmení uloženo po několik následujících dní. Tím je zajištěno zachování kvality objemných krmiv. Díky široké variabilitě je systém možné zabudovat i do starších stájí.
Nadžlabový dopravník TMR
Jak distribuovat objemné krmivo od míchacího zařízení k dojnicím? S tím si zřejmě dříve lámali hlavu ve finské firmě Pellon, až na to přišli. Někdo by možná řekl, že to už tady bylo, ale v trochu jiné modifikaci.
Nad krmný žlab instalovali pásový dopravník, který za poměrně nízké potřeby energie dopraví rychle namíchanou dávku ze stacionárního krmného vozu. Nad pásem se pohybuje v obou směrech malá radlička, která v daném místě krmivo shrne do žlabu. Krmivo může být vyprazdňováno buď z jedné nebo z druhé strany pásu.
Systém samozřejmě počítá s různými dávkami pro definované skupiny zvířat. Šířka pásu je 45 cm, maximální délka 80 metrů, motor má příkon 3 kW. Systém si dokáže pamatovat a míchat až 16 různých směsí krmiva.
Šetrné míchání
GEA představila na Hannoverském výstavišti nový koncept automatického krmení pod značkou GEA Mix Feeder Pro Mullerup. Skládá se z přípravny krmiva a automatického krmného vozu s vertikálním šnekem, který se pohybuje po kolejnicích ve stáji. Předností systému oproti jiným je dokonalé zamíchání (i jemných částí koncentrátu) při minimálním narušení krmiva. Toho je dosaženo díky naklánění (houpání) míchacího zásobníku během míchání. Možnosti náklonu se využívá také při dávkování krmiva do krmného žlabu.
Robotická dojírna bude v Drážďanech
Koncept automatické rotační dojírny DairyProQ byl v Hannoveru poprvé představen před dvěma lety. Jedná se o karusel, který veškeré dojicí postupy provádí automaticky – od přípravy a desinfekce struků, přes nasazení dojicího stroje, vlastní dojení a sejmutí strukových násadců, až po závěrečný postdiping. Proces dojení je tedy plně automatický pro každé dojicí stání, podobně jako systém dojicího robotu.
Karusel se vyrábí ve velikostech od 28 do 90 stání. Doporučuje se na velikost stáda začínající na 500-600 kravách, průchodnost by měla být 130 až 160 krav za hodinu. Při dojení by měla být přítomna jedna osoba, která vše kontroluje a dohlíží na správný průběh. Jeden stájník je pak třeba na nahánění zvířat. V případě nutnosti je možné každý z boxů přepnout do poloautomatického režimu a nasadit násadce i ručně.
Jak zmínil Erich Schneider, manažer centra automatického dojení GEA, v Německu jsou zatím dvě instalace tohoto zařízení – GEA testační farmy. Nově se realizují instalace (28 a 40 míst) na farmách v okolí Drážďan, takže brzy přineseme reportáž o tom, jak DairyProQ funguje v praxi.
***
Letošního ročníku se zúčastnilo 2360 vystavovatelů ze 49 zemí. Branami výstaviště prošlo 156 000 návštěvníků, z nichž více než 30 000 přijelo ze zahraničí. Největší zastoupení zahraničních návštěvníků vykázalo Nizozemsko následované Rakouskem, Finskem, Švýcarskem, Polskem, Velkou Británií a dalšími.
