Při modernizaci stájí skotu se management firem i jednotliví chovatelé musí zamyslet, jakou zvolit technologii a vybavení pro zakládání krmiva a jeho přihrnování. Automatizace těchto činností nabízí zvýšení užitkovosti, zlepšení zdraví skotu i menší náročnost na zdroje pracovní síly.
Výsledky výzkumů dokazují, že vyšší frekvence krmení skotu zvyšuje příjem krmiva a následně i produkci. Zároveň se podporuje lepší zdravotní stav a kondice dojnic, zlepší se reprodukce a zvýší dlouhověkost. V praxi je obvykle limitujícím faktorem pro naplnění této teorie pracovní síla. Moderní technologie dokáží sledovat množství krmiva a zajistit jeho doplňování a přihrnování nepřetržitě v průběhu celého dne. Tyto technologie se stále vyvíjejí a zájem o ně neustále vzrůstá také u menších podniků a rodinných farem.
Automatické přihrnovače krmiv
Při přechodu na TMR (směsnou krmnou dávku) došlo při krmení zvířat i ke změně podávání krmiva. Místo klasických krmných žlabů se osvědčily krmné stoly umožňující také bezproblémové přihrnování krmiva. Je-li krmivo neustále v dosahu zvířat, odrazí se to na zvýšeném příjmu sušiny, produkci mléka a na celkovém zdraví, plodnosti a dlouhověkosti zvířat. Všeobecně platí, že klesá-li frekvence krmení, klesá i příjem krmiva. A pokud není krmivo v dosahu zvířat, dojnice se snaží ke krmivu co nejvíce přiblížit a tlačí na zábrany. Může tak docházet k zatížení kloubů předních končetin. A na základě zjištění a zkušeností mohou chovatelé jednak zefektivnit frekvenci přihrnování a také mít přehled o vlivu přihrnování na užitkovost dojnic, jejich živou hmotnost a chování zvířat.
Přihrnování krmiv by mělo být co nejčastější, aby docházelo ke správné stimulaci zvířat. Obecně platí, že 90 až 120 minut po založení nebo přihrnutí se krmiva stávají pro zvířata méně dosažitelná. Proto by se frekvence přihrnování měla této skutečnosti přizpůsobit. V době, kdy je o krmivo největší zájem, by se časy mezi přihrnováním mohly i zkrátit. Naopak v době nižší aktivity, zejména kolem poledne a kolem půlnoci, lze intervaly prodloužit až na 200 minut.
Přihrnování krmiva může být manuální, což zejména ve velkochovech není efektivní, nebo s využitím mechanizace. Automatická přihrnovací zařízení mohou kromě výše zmiňovaných pozitiv zajistit ve stáji také větší klid, čistější krmný stůl, flexibilitu časových intervalů. Mají také možnost dálkové kontroly pomocí PC, tabletů či telefonů. Autonomní robot obvykle parkuje v nabíjecí stanici a v konkrétním nastaveném čase z nabíjecí stanice vyjede, přihrne krmivo a opět se vrátí. Robot může být naprogramován na různé trasy a tím se docílí přihrnování krmiv pro různé skupiny zvířat, tj. dojnice v různých fázích reprodukčního cyklu. Podlaha by měla být rovná, hladká a tvrdá a ideálním materiálem je beton, eventuálně dlažba. Aby stroj neuvízl, je třeba eliminovat přítomnost nerovností např. v podobě prahů.
Ze samočinných přihrnovacích zařízení jsou také využívané formy tažených radlic nebo závěsných zařízení. Radlice bývají taženy pomocí lan nebo řetězů. Obliba tohoto systému klesá právě vzhledem k pohonu pomocí lan nebo řetězů, protože ty bývají instalovány přes celou stáj a můžou tak bránit pohybu zaměstnanců nebo přístupu jiných zařízení. Další nevýhodou zůstává i to, že přístroj bývá pevně ukotven a zaparkován v krmné chodbě. Chovatelé by měli počítat s tím, že rameno přístroje se pohybuje právě v místech, kde mají zvířata hlavy, a proto je důležité optimálně nastavit rychlost chodu stroje. Oba způsoby ukotvení a pohybování přihrnovacích zařízení tedy bojují s prostorem, který toto zařízení potřebuje a také s omezenou mobilitou, tj. nevhodnost použití tam, kde je více stájí, neboť zařízení nelze podle libosti přesouvat. V případě, že je přihrnovací zařízení zavěšené na horní konstrukci zábran, tzv. příhradě, ušetří se tažné místo, avšak na úkor velikosti přístroje. Takovéto přihrnovací zařízení může být opět ve formě radlic nebo pásového přihrnovače.
Další alternativou je využití přihrnovacího šneku, který vyžaduje lidskou obsluhu, což ztrácí na efektivitě především v nákladech na pracovní sílu a čas. Nespornou výhodu ale má v promíchávání krmiva díky rotační šroubovici. Přihrnovací šnek bývá dodáván v agregaci s malotraktory, stájovými manipulátory nebo motorovými tříkolkami např. značky Bobman Pro.
Výběr krmných přihrnovacích zařízení je velký a je jen na chovatelích, kterou formu přihrnování zvolí. Pokud se chovatelé rozhodnou pro rekonstrukci nebo modernizaci stáje, nemusejí se bát zainvestovat do pořízení automatických přihrnovačů. Návratnost této investice je zajištěna zejména v podobě zlepšení užitkovosti a nižší náročností na lidské zdroje.
*Ing. Marie Koukolová1,
Ing. Jana Čermáková, Ph.D.2
1Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha Uhříněves
2Střední odborná škola veterinární, Hradec Králové-Kukleny
*E-mail: koukolova.marie@vuzv.cz
Celý příspěvek najdete v Zemědělci 39, TT.
