Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem opět doširoka otevřel brány milovníkům starokladrubských krasavců. Připravil pro ně Den koní, ukázky všeho možného, co lze s těmito ušlechtilými zvířaty podniknout. Hlavním těžištěm bylo barokní ježdění, nový směr, pro který se starokladrubáci díky svému exteriéru výborně hodí. Nezapomnělo se ani na nové přírůstky, mezi nimiž na čelním místě stojí klisnička Equitana, která získala jméno po známé výstavě v Essenu, jíž se hřebčín úspěšně zúčastnil.
Pro chov je také připravena nová krev. Při výkonnostních zkouškách koncem května získal povolení připouštět pětici hřebců. Nově jsou tedy k dispozici bělouši Generalissimus Aversa XXXI, Generalissimus Riposada XXXI, Generalissimus Elba XXXIX, Favory Amara XX a vraník Solo Elea XVII. Do chovu byl také zařazen Rudolfo Curiosa II, který tělesně i sportovně dospěl, a proto byl přehodnocen v typu. „Pokud vše dobře dopadne, měl by se účastnit zářijového mistrovství světa dvojspřeží v Sazburku,“ poznamenala na jeho adresu ředitelka hřebčína Ing. Lenka Gotthardová, CSc.
Noví plemeníci v hřebčíně určitě nebudou zahálet, protože poptávka po starokladrubských koních stoupá a je větší než nabídka. „Loni se prodalo čtyřicet koní, v předchozím roce stovka. V dalších ročnících budeme mít trochu starosti, protože nebyly silné. V letech 2001/2002 se tolik nepřipouštělo. Letos očekáváme narození asi devadesáti hříbat včetně teplokrevných,“ shrnuje ředitelka. Zájem o bělouše je podle ní mírně větší. Vraníci ale také nestojí stranou, rýsuje se možnost jejich použití u policie nejen u nás, ale i v zahraničí. Hřebčín by připravil základní výcvik a v případě zájmu některé speciální prvky, zbytek by již byl na jezdcích v uniformách.
Nový styl je v kurzu
První „dávce“ letošních hříbat v čele s klisničkou Equitana se dostalo šampaňské sprchy za citlivé asistence herce a jezdce Václava Vydry. Další se mezitím v poklidu popásala na pastvinách kolem hřebčína. To byl ale vlastně již závěr Dne koní, který byl vyplněn bohatým programem. Ukázky barokního ježdění zahájila vynikající drezúrou s prvky stupně L Andrea Lesáková na vraníkovi Sacramoso Elevace XLVI. Odbyla si tak premiéru před prvním ročníkem Barokní akademie, která proběhla v hřebčíně koncem června. „Akademii jsme se rozhodli uspořádat proto, že starokladrubský kůň patří mezi barokní plemena a barokní ježdění je ve světě v současné době velmi oblíbené. Myslím si, že je to jedna z možností, jak rozšířit nabídku využití našeho plemene koní. Chceme, aby si účastníci uvědomili, že je vhodné nejen do zápřeže, ale také pro tento styl ježdění. Již dlouho se v něm prezentují koně lipičtí, andaluzští, fríští, ale na starokladrubské se stále zapomíná,“ shrnuje Ing. Gotthardová.
Základem barokního ježdění jsou některé prvky španělské školy, například španělský krok, ale také lehání, pokládání či sedání koně. K předvádění takových „cirkusových“ čísel zatím ještě není ta správná atmosféra, a tak styl předváděný v Kladrubech spočívá především ve sportovní rovině.
Elegantní dámy v sedle
Renesanci prožívají také dámská sedla, ženy sedící na koňském hřbetě bokem je na mnoha akcích vidět stále častěji. V tomto typu sedla se sedí nalevo. Levá noha je ve třmenu, pravá je přehozená přes sedlo na stejnou stranu, kde se opírá o speciální rohy. Ty mohou být dva nebo tři. Sed na první pohled nepůsobí příliš důvěryhodně, nicméně lze v něm i skákat. „V minulosti se od dámského sedla odstoupilo z hlediska bezpečnosti, sed není příliš stabilní. Roli hrála jednak praktičnost a samozřejmě postavení ženy ve společnosti. Dříve etiketa nedovolila, aby si mohla sednout na koně obkročmo jako muži,“ vysvětlila ing. Gotthardová. Staronový způsob sedlání u nás propaguje sdružení Dámy v sedle.
Čím se ještě v Kladrubech, mimo elegantních žen v dobových kostýmech, mohlo potěšit oko milovníka koní? Připravena byla čtverylka, předvedli se plemeníci, různé druhy spřežení, a koně, stejně jako jezdci, se mohli odreagovat při pushbalu. O pozdvižení se postaral hasičský sbor z Jedousova s historickou stříkačkou taženou, jak jinak, starokladrubskými koňmi. Na závěr předvedli Petr Vozáb a Jiří Nesvačil jun. pas de deux čtyřspřeží, část ukázky ze světové výstavy koní Equitana 2005. Koně řítící se tryskem po nádvoří hřebčína nemohli nechat chladné žádné srdce svých příznivců, rozloučení, byť zahalené v oblacích prachu, stylově ukončilo hlavní část Dne koní.
Na návštěvu do Lipice
V letošním roce slaví 425 let existence hřebčín v Lipici, který je s naším kladrubským úzce spjat. Mimo podobný původ (dva starokladrubští hřebci Favory a Maestoso založili v Lipici dva kmeny) a rok založení byli lipicáni několikrát použiti pro osvěžení krve starokladrubských koní. Ti se u nich letos na oplátku předvedou v osmispřeží sestaveném jako domino, tedy střídavě čtyři vraníci a čtyři bělouši. To je jedna ze zajímavých akcí, které se hřebčín zúčastní. Předcházet jí bude již zmíněné mistrovství světa ve dvojspřeží v Salzburku a následovat tradiční prezentace na Velké pardubické steeplechase.
Letos by měla snad také pokračovat renovace Poštovského dvora v areálu hřebčína, u které se čekalo na schvalování Národním památkovým ústavem. Upravují se i stárnoucí aleje, typické pro okolní krajinu, a to s finančním přispěním pardubického kraje. Plánuje se výsadba remízků do pastvin, aby se měli koně kam schovat před sluncem, a přisévání lučních květin.
Zkrátka, práce jako … u koní.
