Poslední květnová neděle v roce je již více než deset let malým svátkem ekologických zemědělců. Tomu nejlepšímu z nich totiž Pro-Bio, Svaz ekologických zemědělců, uděluje Bartákův hrnec – ocenění práce a dosažených výsledků. Letos putoval na farmu Borová u Chvalšin, do rukou rodiny Kamírových.
Způsob hospodaření, jehož prvotním cílem je chovat se šetrně k životnímu prostředí, se do oblasti výborně hodí. Farma Borová se totiž nachází v CHKO Blanský les, nepříliš daleko od jihočeské turistické perly, zařazené na seznamu památek UNESCO – Českého Krumlova. Ani k dalším známým výletním cílům – Lipnu, Novohradským horám či do Českých Budějovic a na Hlubokou není daleko. Jižní Čechy se pro turistiku výborně hodí a na farmě s tím také počítají. K dispozici mají zatím šest lůžek a také boxy pro koně hostů, kteří by přijeli po některé z budovaných hipostezek. O jejich koně je postaráno, okolní příjemná krajina se hodí k turistice, ke koupání láká rybníček. Řeklo by se: idylka. Ale není. Proč?
Kámen úrazu je právě v ekologické formě hospodaření, která má velmi striktní pravidla. Ing. Vlastimil Kamír problémy objasňuje: „Podle současných pravidel platí, že když přijede cizí kůň, tak ho musíte odmítnout. Nesmíte totiž mít na farmě zvířata stejného druhu v ekologickém a konvenčním chovu. Nesmíte s koněm odjet, protože tím pádem porušujete pravidlo, že je zvíře chované na ekofarmě a tak dále. Pokud ale chcete s koňmi vážně pracovat a aby to také děti bavilo, musíte vyjet na závody. V součastné době jsou naši koně zařazeni v konvenčním chovu, máme výjimku na to, aby se mohli pást na ekologických pastvinách, a také abychom na ně mohli vyvézt jimi vyprodukovaný hnůj. A to i přes to, že je krmíme stejným senem a pasou se na stejné pastvině. Kromě některých minerálních přípravků pochází jejich krmivo z těch samých zdrojů jako u krav.“ Proč jsou pravidla tak přísná? „Jsou nastavena na produkci masa, ale nikdo samozřejmě koně za tímto účelem nechová,“ vysvětluje Ing. Kamír s tím, že v zahraničí přítomnost konvenčních koní na farmě tolerují.
Hry s koňmi
Prozatím tedy na farmě mají osm koní vlastních, se kterými jezdí parkur a western, a stejný počet patří Janu Bláhovi, který je cvičí v programu Pata Parelliho.Velmi zjednodušeně jde o způsob výcviku, který využívá ke komunikaci přirozené koňské „řeči“ a s jehož pomocí lze mimo jiné i převychovat zlé a zkažené koně. Jak ostatně Ing. Kamír poznamenal, koně si hodně kupují lidé, kteří s nimi neumí pracovat. Někdy to dojde tak daleko, že si navzájem nerozumí, což postihne obě stany, člověk ovšem tahá za kratší konec provazu. Protože jakmile kůň zjistí, jakou má sílu, tak je zle.
Divákům Jan Bláha výsledky svého výcviku předvedl v rámci Jarních her s koňmi, které na farmě proběhly spolu s předáním Bartákova hrnce. Akce v takovém rozsahu na farmě probíhají dvakrát ročně a mají hojnou účast, především z blízkého okolí. Jejich hlavní častí jsou samozřejmě závody v různých jezdeckých disciplínách, ale například i ukázky historického šermu a večerní country bál.
Snadný chov výhodou
Ačkoliv aktivity spojené s koňmi vystupují na farmě nejvíce do popředí, hlavní příjem plyne z chovu krav bez tržní produkce mléka. Ty mají k dispozici 230 hektarů luk a pastvin a většinu roku se na nich také pasou. Zimu tráví na zimovišti u kravína, ve kterém mají slámu, závětří, vodu a krmné žlaby. Základem krmné dávky je travní senáž doplněná senem.
V Borčicích vsadili na plemeno aberdeen angus, jímž překřižují původní červenostrakaté matky, které ale částečně nesly i geny masného plemene limousine. „Je polointenzivní, není vysloveně do extrémních podmínek, ani nepotřebuje špičkovou výživu. Má dobré mateřské vlastnosti a lehké porody, zootechnická práce je tedy příjemná. Tržnost plemene je horší než třeba u charolais, ale vyvažují ji výhody chovu,“ chválí si Ing. Kamír svoje „aberdeeny“.
Přes zimu drží kolem 100 kusů matek, které koncem dubna připouštějí ke dvěma býkům, jalových bývá poté nanejvýše šest krav.
Narozená telata se z farmy prodávají jako zástav, především ale do konvenčních chovů. Odchov až do jatečné váhy v kvalitě bio totiž postrádá příslušnou koncovku. „V této oblasti nejsou certifikovaná jatka ani následné zpracování. Malá bio jatka se nevyplatí vzhledem k náročným předpisům. Postavit si vlastní porážku je v dnešních podmínkách úplně zcestná myšlenka. Podmínky jsou tak složité a náročné, že se vyplatí od tisíců kusů ročně, jinak je to slepá ulička,“ soudí Ing. Kamír.
Příliš mnoho papírů
Na farmě, kde pracují tři zaměstnanci, se hospodaří již třináctým rokem. Jak ale Ing. Kamír, prozradil, není pro rodinu zatím hlavním zdrojem příjmů, mimo jiné proto, že se jejich velká část stále investuje do obnovy a rozvoje areálu. Finance přicházejí především ze zisků zavedené firmy, která se specializuje na prodej potřeb pro chov zvířat, a také z platu, který Ing. Kamír dostává jako starosta nedaleké obce Chvalšiny. Přiznává ale, že takové pracovní vytížení znamená velký nápor na psychiku, přestože je farma z převážné části věcí jeho manželky Marcely.
Nemalou měrou ke starostem přispívá náročná administrativa. „Za těch třináct let máme pořád stejné krávy, stejné louky, ale neustále jiné papíry. Ačkoli mám střední a vysoké vzdělání v zemědělství a čtrnáct let praxe, mám kolikrát problémy je vyplnit,“ kritizuje s mírnou nadsázkou Ing. Kamír přebujelé „papírování“.
Pokud si ale chce sáhnout na dotace, nemá jinou možnost, než se do něj ponořit. Přiznává také, že ačkoliv ekologickým způsobem hospodařili fakticky od začátku, rozhodnutí farmu certifikovat jako bio padlo hlavně kvůli dotacím. „Když jsme šli do bio, nemuseli jsme v systému chovu a krmení nic měnit. Proč si tedy ty peníze nevzít. Jestliže dáte vydělat lidem v okolí, nebo tu po vás něco zůstane, je nesmysl nechávat peníze ve státním rozpočtu, odkud si je vezme někdo jiný. Kdo o dotace nestojí, připravuje o ně region,“ zdůrazňuje Ing. Kamír.
Přiznává také, že již od dětství se zajímal o ochranu přírody a pokračuje v tom i nyní, i když se správou CHKO Blanský les „částečně spolupracují, částečně bojují“, protože představy o rozvoji oblasti se různí. Proto se například některé louky nechaly přirozenému vývoji a pouze se přepásaly. Jak se ale časem ukázalo, kravám příliš nechutnají. Když si mohou vybrat, jdou na udržovanou, hnojenou, vláčenou a přesekávanou pastvinu. Pěkně ale působí revitalizovaný Borovský potok, protékající údolím. Ten byl v 80. letech zmeliorován do odvodňovací strouhy a v rozmezí let 1998 až 2000 mu byl ve dvou etapách v režii CHKO opět navrácen jeho původní charakter.
Jiná instituce, Ústav půdní biologie Akademie věd ČR, má pastviny k dispozici pro vědecký projekt zkoumající možností omezení úniku skleníkových plynů (oxid uhličitý, oxid dusný a metan) z těchto ploch.
S oběma zmíněnými projekty se ostatně návštěvníci mohli podrobně seznámit právě u příležitosti předávání Bartákova hrnce. A ten, jak je vidět, farma dostala zcela zaslouženě.
