Na výstavu do Prahy byl pozván kromě jiných hostů i ředitel svazu chovatelů masného skotu v Bavorsku Martin Heim?, jako hodnotitel vystavených zvířat. Rozsah výstavy ho překvapil, tak velká přehlídka zvířat podle něho v Německu není. „Obdivuji české chovatele, že dokázali do Prahy přivézt tolik kvalitních zvířat,“ uvedl v rozhovoru..
Německý hodnotitel se ujal posuzování plemene masný simentál a galloway. Podle jeho názoru jsou při chovu masného simentála v Česku preferovány jiné ukazatele, je prosazován chov velkých rámcových zvířat amerického typu, slaběji osvalených. Naopak v Bavorsku chovatelé upřednostňují, především díky přímému prodeji hovězího ze dvora, menší zvířata, ale velice dobře osvalená. Podobně je tomu také u nejrozšířenějšího plemene fleckvieh, farmáři dávají přednost zvířatům středního rámce, ne příliš velkým, ale důraz je kladen na dobré osvalení.
V Bavorsku je podle slov M. Heima chováno 16 různých masných plemen. V této spolkové zemi dosahuje stav krav masných plemen 60 000 kusů, což představuje 5 % z celkového počtu chovaného skotu (1,2 mil.). Okolo 6500 masných plemenic je zařazeno v kontrole užitkovosti. Celkový stav skotu masných plemen příliš zvyšovat nelze, protože podléhají v EU kvotaci a navyšování je drahé. Nejrozšířenějším plemenem v rámci celé populace skotu Bavorsku je fleckvieh, které je rovněž využíváno v systémech chovu krav bez tržní produkce mléka. „Především malí chovatelé, kteří mají kolem 20 krav mohou fleckvieh dojit, ale lze je rovněž rychle převést do masného systému. Fleckvieh je totiž také dobré masné plemeno,“ říká Heim. V Německu jsou v inseminaci využíváni čistě geneticky bezrozí fleckvieh býci, těmi jsou krávy připouštěny a chovatel získá bezrohá telata. „Nebo používáme býky plemene limousine pro křížení,“ vysvětlil bonitér.
Po krizi s BSE značně v Německu poklesla spotřeba hovězího, momentálně se ustálila na úrovni přibližně o 10 % nižší, než před vypuknutím onemocnění. „Nyní jsou ceny za hovězí tak nízké, že vlastně na přímo - ze dvora prodávají nejlepší sedláci. Ti mohou držet cenu a zákazníci přicházejí především proto, že chovatele znají a vědí, že prodává dobré maso. Současná situace je totiž taková, že sice cena hovězího v obchodě stoupla, ale zemědělci dostávají méně.“ Dosahované ceny jsou tak při přímém prodeji vyšší, už proto, že zákazník nakupuje balíčky pěti až deseti kilogramové s různými druhy masa. Za jeden kg zaplatí 14 až 16 DM. Porážky jsou uskutečňovány na jatkách, vlastní porážková místa má málokterý zemědělec, protože je to drahé. Poražený kus tak putuje z jatek zpět na farmu, která je vybavená chladírnou, kde jsou jatečné půlky přibližně deset dní odvěšovány. „Jde však o námáhavou práci a obtížnou, navíc musí farmář jednat se zákazníky,“ považuje tento způsob prodeje M. Heim za krok zpět.
V Bavorsku existuje kolem stovky značek kvality pro maso. „Každý má svou známku,“ říká Heim. To je podle jeho názoru příliš, zákazník se v tom množství neorientuje. Bylo by lepší využívat pouze jedinou značku.
