Belgický výrobce krmiv v Marefy

SKS – Slavkovské krmné směsi je společnost sice s českým jménem, ale vlastněná rodinnou belgickou firmou. Ta v Česku v roce 1996 koupila jeden z bývalých provozů ZZN Vyškov. Investovali do rekonstrukce technologie, začali vyrábět směsi pro drůbež, postupně připojili do nabídky další speciality. V současnosti produkují ročně 65 000 tun směsí a výroba běží na tři směny.

Hlavním manažerem projektu v Česku je Stéphane Boving, Belgičan, pro jehož rodinu je Česká republika již od roku 1996 domovem. Tehdy se rozhodlo ZZN Vyškov prodat již tři roky zavřený provoz na výrobu směsí v Marefy u Bučovic. V té době se již Belgičani z Versele-Laga rozhlíželi po koupi vhodného objektu na výrobu směsí v Česku. Tak padlo rozhodnutí: nejprve koupili jen míchárnu bez zakázek i zaměstnanců a v roce 1999 i sila a kanceláře. Na přelomu let 1996 a 1997 začali s vyčištěním a rekonstrukcí výrobního zařízení podle moderní koncepce. První výrobky opustili závod 6. února 1998. „Každoročně do výrobní linky investujeme v průměru deset milionů korun pro zvýšení kvality a kapacity,“ doplňuje generální manažer.Boving
Mateřská firma Versele-Laga založená v roce 1932 provozuje celkem deset podniků s celkovou roční produkcí 1,2 milionu tun, obratem 500 mil. eur a 1200 zaměstnanci. V Česku nešlo ani o první investici ve střední Evropě – v té době již běžela výroba v Maďarsku a Polsku.

Začátky pro drůbež
První výrobky, se kterými SKS přišla na trh, byly směsi pro brojlery. „Jediný plán byl, využít znalostí, důvěru ...“..Prvními zákazníky se stala skupina Xaverov, statek Pohořelice a Integra Žabčice. Výrobky se osvědčily. „Důvod, proč prodej rostl byl i ten, že jsme byli jako jedni z prvních, kteří měli technické konzultanty. V době, kdy mnoho mícháren bylo závislých na poradenství výrobců premixů,“ vrací se k historii Boving. Zhruba po půl roce rozšířili sortiment o prestartery pro selata. Cílem bylo začít na některé farmě se selaty a když budou spokojeni, pokračovat i s kategorií výkrmu a směsmi pro prasnice. „Úspěch byl víc než očekávaný, řady zákazníků rostly.“ V SKS se ale nakonec zaměřili na selata a nyní drží v této kategorii – od narození do dvou týdnů po odstavu – téměř 40 % českého trhu. Z dalších řad výrobků, které následovaly, uveďme velmi komplikované krmné směsi pro králíky – sektor, kde získali až 50 % jejich velkochovů.

Specifika
Co způsobuje, že SKS získala dobrou pozici na českém trhu a zájem o její výrobky roste? V čem se liší od ostatních? Podle Stéphane Bovinga je důležité, držet se výroby krmných směsí. „Nevstupujeme do jiných aktivit, neobchodujeme s obilím, zemědělskými stroji, osivem ani chemikáliemi.“ Pokud jde o složení krmných směsí, vycházejí z tzv. nizozemského modelu. Data pro optimalizaci získali nizozemští odborníci na základě testů na živých zvířatech. Stanovili tak hodnoty stravitelné energie i stravitelné aminokyseliny. Databáze obsahuje údaje zhruba pro 200 krmných surovin. V SKS analyzují základní živiny a při optimalizaci vycházejí z nizozemského modelu. Laboratoř pracuje podle plánu analýz, kontrolují kvalitu dodaných surovin a každé dva měsíce mění matrix pro optimalizaci receptur, po sklizni častěji.
Pro stanovení potřeby živin využívají know-how mateřské firmy. Podobně jako informace o ekonomické úrovni cen některých aditiv nebo surovin.
„Chtěli jsme věřit na poptávku po kvalitě,“ tvrdí Boving. Nemá podle něho význam dělat nejlevněji. Musí být poměr mezi cenou a kvalitou. Výsledek jde ověřit podle ekonomických ukazatelů, jakými jsou například u brojlerů náklady na krmiva na kg živé hmotnosti či brutto marže z m2.

Obchod se surovinami
S koncepcí výroby souvisí nákupní politika firmy. Snaží se kupovat suroviny přímo u výrobců. Například rybí moučku přímo v Dánsku, sóju v Hamburku: „V tomto směru spolupracujeme s mateřským podnikem., kde probíhá denní analýza cen a kde sledují i kvalitu. Obilí kupujeme v Česku.“ Pro kvalitu mají striktní požadavky. Z každého nákladu se bere vzorek. Zaplísněné obilí nebo se skladištními škůdci nevykoupí. Pro výskyt plísní považuje Boving za nejdůležitější senzorickou kontrolu. Pak teprve využívají analýzu. „Práce se zdravou surovinou je poloviční úspěch,“ domnívají se v SKS. Pokud jde o plísně chtěli zjistit, jak velkým problémem jsou. Proto se rozhodli monitorovat situaci i v sousedních zemích, v SVÚ Brno nechali stanovovat zearalenon a DON, každé tři měsíce 50 vzorků. Výsledkem by měly být letos vnitřní normy pro obsah mykotoxinů. Půjde o stanovení hladiny, která by neměla způsobit problémy.
„Obilí proti plísním neošetřujeme,“ odpovídá Stéphane Boving na otázku. Jedním z uváděných důvodů je: „Nechtěli jsme hned přidat něco, co zdraží směs a nevědět, zda to něco přinese.“ Pro kvalitu obilí je rozhodující její kontrola na vstupu. Je-li vlhčí nebo s nečistotami, je nutné okamžitě usušit a vyčistit, pak je surovina stabilní „Když se stabilizuje hned, nebude se nic tvořit.“
Sila na obilí mají kapacitu na 14 až 15 tisíc tun obilí, proto jej musí každé tři měsíce od zemědělců nakupovat. Letos neuzavřeli na nákup dlouhodobé smlouvy . Neposkytují ani tzv. zelené úvěry. „Dodavatelům platíme rychle a podle dohody.“ Pokud jde o platební morálku zákazníků, jsou Belgičané spokojeni: „Máme dobré výsledky, máme solidní zákazníky.“ Průměr splatnosti se pohybuje okolo jednoho měsíce. Zákazníci se stálými finančními potížemi u nich nezůstanou. „ Chceme se zaměřit na naše specialitu: výživa, a to nejde pokud se máme starat o milionové pohledávky.“ Dodavatelé také s placením nepočkají. Například při nákupu sóji v Hamburku platí před dodávkou se splatností tří dnů.
Podíl směsí na míru je v Marefy malý. Zákazník sice může žádat něco navíc, ale nejde o standardní postup. „V Belgii chovatelé více důvěřují nějaké míchárně a jen výjimečně požadují změny. V Česku je více požadavků. Jedním z možných důvodů je, že podniky jsou velké a zaměstnávají specialisty. Také premixáři mají větší kontakt se zemědělci, než je v Belgii obvyklé,“ zní vysvětlení. Požadavky zákazníků tak plní, ale jen v rámci běžného sortimentu aditiv.

Výrobní linka
Firma nyní zaměstnává 53 lidí, ročně vyrábějí 65 tisíc tun a prodávají zhruba třetinu produkce do zahraničí.
Výroba probíhá na jedné lince, proto nejsou v sortimentu krmiva pro skot (kontaminace rybí moučkou). Automatické dávkovat lze celkem 60 různých surovin. Velká investice proběhla do dopravních cest tak, aby zcela vyloučili možnost křížové kontaminace. Nová míchačka má objem 6000 litrů (3 t) se zamíchaností 1 : 100 000, výkon dosahuje až 30 tun za hodinu. . Premixy pro výrobu nakupují v Česku. Na lince je možné dávkovat tuk, olej, melasu, organické kyseliny, tekuté aminokyseliny, cholinchlorid. Tuk lze nastřikovat i na hotové granule, tak se dosáhne jeho podílu ve směsi až 5 %.
Vyrobené směsi je možné granulovat na dvou granulátorech s výkonem 15 tun za hodinu. Výrobky končí v expedičních zásobnících, jejichž výšku museli při rekonstrukci zvednout o čtyři metry, aby mohla pod ně zajet i moderní cisterna. Před naložením projde produkt přes síto, aby dokonale odstranili prach. Rozvoz obstará sedm moderních kamionů vyrobených v Nizozemsku. V nich je osm komor, s celkovou kapacitou 24 tun. Směsi se vyprazdňují pneumaticky.

Plány do budoucna
Po certifikaci ISO 9000:2000 chystají i HACCP. Zároveň počítají s dalším zvýšením kapacity na 120 tisíc tun. Dosud ji limitují především kapacity granulačních linek. Také se chystají na mezinárodní trhy, po Slovensku, Polsku, Maďarsku a Rakousku. Rovněž chystají vývoj v oblasti nabídky krmiv pro tzv. hobby chovy.