Objemná krmiva jsou komoditou spojující zdánlivě odlišné světy v jednom podniku, práci agronoma a zootechnika. Na jejich výrobu a využití nahlíží každý z nich z poněkud odlišného úhlu pohledu. Jeho společným prvkem by ale měla být přinejmenším co nejlepší výsledná kvalita vyprodukovaných krmiv.
Tématem objemných krmiv se v České republice zabývala řada seminářů, které pořádaly spolupracující firmy Limagrain, Schaumann a Noack. Tipy na výrobu kvalitní siláže či senáže přednesl účastníkům Ing. Jiří Kuník, PhD., zastupující společnost Schaumann ČR.
Maximální dávka dojnicí přijatých krmiv vychází z fyziologické podstaty. Na jeden zkrmený kilogram vlákniny kráva potřebuje zhruba tři hodiny přežvykování. Za maximální dobu strávenou ruminací se podle odborníků považuje přibližně osm až devět hodin, nejvyšší možná denní dávka vlákniny v krmné dávce by tedy podle přednášejícího měla činit okolo tří kilogramů.
Krmivo obecně splňuje funkci dodavatele živin, energie a strukturální vlákniny do organismu. Důležitou vlastností je jeho chutnost, která mimo jiné závisí i na obsahu škodlivých látek (klostridie, plísně, listerie atd.).
„Pro zajištění výroby a využití kvalitního krmiva je bezpodmínečně nutná spolupráce agronoma a zootechnika, musí být na jedné lodi,“ upozorňuje Ing. Kuník. V praxi obvykle však dochází ke kompromisu jak z hlediska termínu, tak výnosu sklizně. Podle přednášejícího se nesmí zapomínat ani na posklizňové ztráty způsobené hlavně při konzervaci, odběru, míchání, dávkování a také případné ztráty zahříváním a hnitím hmoty. „Nesmíme také zapomenout, že o konečném efektu krmné dávky vždy rozhoduje organismus zvířete,“ dodává.
Jak vyrobit kvalitní siláž
Kvalitní silážní hmota musí vykazovat určité hodnoty některých parametrů, jako jsou obsah sušiny, cukru, N-látek, vlákniny, popelovin a epifytní mikroflóry. Důležitá je také pufrovací kapacita vyrobené hmoty. Kromě těchto faktorů má na proces silážování vliv i druh a dávka použitého inokulantu a doba kvašení. Hodnotu výsledného krmiva ovlivňuje také silážní technologie, například stupeň zavadnutí, délka řezanky, důkladnost vytěsnění vzduchu a udusání, teplota a další faktory. Farmář musí brát v úvahu i dobu, kterou má k dispozici pro důkladné prokvašení silážované hmoty.
Významnou podmínkou výroby kvalitního konzervovaného krmiva je bezchybné zakrytí hmoty. V případě výroby do jam nebo žlabů doporučuje Ing. Kuník systém se dvěma plachtami. „V případě správného postupu klesá oxid uhličitý, který je těžší než vzduch, ke spodnímu okraji jámy a použité fólie tak přilnou k hmotě,“ upozornil dále přednášející.
Nebezpečné plísně
Jednou z největších komplikací, které mohou postihnout výrobu siláží, je výskyt plísní a mykotoxinů. Obvykle se lze setkat s druhy Monascus ruber (tvoří červené vrstvy nebo hnízda) a Penicilium roqueforti (hnízda jsou bílá až zelenomodrá). Příčinou výskytu plísní ve vrchní vrstvě hmoty bývá většinou špatné zakrytí nebo horší kvalita fólie. V mezivrstvách se plísně objevují kvůli nevhodným pauzám v silážování, špatnému udusání nebo příliš silné vrstvě naskladňované hmoty. Jednotlivá hnízda plísní v celém profilu upozorňují na bodový přístup vzduchu a plesnivé dno sila signalizuje přístup vzduchu rýhami od silážních šťáv.
Z dobré siláže ještě lepší
Pro výrobu kvalitní siláže doporučuje Ing. Kuník používání konzervačních přípravků. Tyto prostředky se dají rozdělit podle několika hledisek. Nejčastěji se používá dělení podle druhu obsažených bakterií na homofermentativní – vytvářející pouze kyselinu mléčnou, a heterofermentativní – jejich produktem je kromě kyseliny mléčné i kyselina octová. Prostředky obsahující homofermentativní bakterie mléčného kvašení se většinou rychle množí, spotřebovávají cukry a dosahují snížené hodnoty pH. Přípravky s heterofermentativními bakteriemi jsou pomalejší a optimální otevření jámy, kde byly použity, je zhruba až po osmi nebo devíti týdnech.
„Za nejvýhodnější považuji kombinaci homofermentativních a heterofermentativních konzervantů,“ zdůraznil Ing. Kuník, „kyselina octová je totiž velmi účinný inhibitor kvasinek. Už při 0,2% koncentraci zabíjí 60 % kvasinek a při jednoprocentní koncentraci můžeme počítat s téměř stoprocentním zničením kvasinek, které jsou nebezpečné zvláště z hlediska druhotného zahřívání silážované hmoty“.
Novinkou společnosti Schaumann pro letošní rok je biologický silážní přípravek Bonsilage Forte, který navazuje na trhu již zavedenou řadu výrobků Bonsilage. Tento produkt zajišťuje podle slov Ing. Kuníka úspěšné silážování trav i při nízkém obsahu sušiny. Bonsilage Forte obsahuje kmeny bakterií mléčného kvašení s třemi rozdílnými úkoly. „Je třeba zajistit rychlý a stabilní pokles hodnoty pH, využití celého spektra uhlohydrátů a tlumení nežádoucích klostridií. O to se postará kombinace konkurenceschopných bakterií mléčného kvašení použitá v přípravku,“ dodal Ing. Kuník.
Faktory ovlivňující silážovatelnost
vysoký obsah vody (více než 76 %),
nízký obsah zkvasitelných cukrů (méně než dvě procenta),
vysoký obsah dusíkatých látek,
málo nitrátů (méně než 4,4 g NO3 na kilogram sušiny),
vysoké znečištění cizorodými látkami,
silné zavzdušnění,
osazení rostlinného materiálu škodlivými mikroorganismy,
vysoký obsah zbytkových cukrů (riziko druhotného zahřívání).
