V souvislosti se stále větší poptávkou po kvalitnějších a zdravějších potravinách vzrůstá i poptávka po bezpečných a jakostních krmivech. Téma bezpečnost a kvalita je v poslední době náplní mnoha seminářů. Jedním z nich bylo i 21. mezinárodní sympozium pořádané společností Alltech v Lexingtonu v severoamerickém státě Kentucky, kterého se zúčastnilo zhruba 1500 návštěvníků ze 69 zemí světa.
Pro letošní ročník mezinárodního krmivářského sympozia společnosti Alltech bylo vybráno heslo „Create, Innovate, Elevate“, což se dá volně přeložit jako vytvořit, inovovat, zlepšit. Jak uvedl prezident a zakladatel společnosti Dr. Pearse Lyons, na světě žije v současnosti více než 6,5 miliardy obyvatel, z nichž bohužel celá polovina trpí hladem. Doktor Lyons předpokládá během tří let objem produkovaných krmiv na úrovni 150 milionů tun ročně. Ani takový objem zkrmený hospodářským zvířatům nebude podle jeho slov stačit na přiměřenou výživu všech obyvatel světa. Jednou z cest, jak získat dostatek krmiv pro všechna hospodářská zvířata a tedy i dostatek potravin pro všechny obyvatele země, je využívání biotechnologií.
Největší přínos
Součástí mezinárodních sympozií společnosti Alltech bývá také předání „Medal of Excellence“ za mimořádný vědecký přínos. První ocenění získal v roce 1991 Dr. Des Cole z University of Nottingham za výzkum týkající se biopeptidů. V letošním roce se této pocty dostalo Dr. Minganu Choctovi z Australského vědeckovýzkumného centra pro drůbež, který se ve své práci věnuje převážně enzymům. Ve svém příspěvku zdůraznil Dr. Choct roli používaných biotechnologií v krmivářském a potravinářském průmyslu. Podle jeho předpokladů bude v roce 2020 přes 84 % světové populace žít v rozvojových zemích. Spotřeba drůbežího masa se zvýší o 85 %, hovězího o 80 % a vepřového o 45 procent. Spotřeba mléka vzroste o 130 milionů litrů. Dr. Choct si proto klade otázku, jestli je naše planeta schopná tento nárůst zvládnout.
Od pole až po vidličku
Tématu bezpečnosti potravin a krmiv se ve svém vystoupení věnoval také David Byrne, který zastával v letech 1999 až 2004 v Bruselu funkci komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitele. V posledních šesti měsících pracuje jako speciální vyslanec Světové zdravotnické organizace, kde se zabývá politikou mezinárodní regulace zdravotního stavu lidské populace.
Profil riskantních a relativně riskantních zdrojů pro člověka a zvířata se podle Davida Byrne za posledních 15 let rozšířil. Spolu s ním se zvýšil zájem veřejnosti o způsoby, jak těmto rizikům čelit. Nezbytná je také reakce vlád jednotlivých států,“ uvedl Byrne.
Důvěra a transparentnost je podle přednášejícího základním požadavkem bezpečnosti potravin. „Bez transparentnosti, kterou poskytuje výrobce spotřebiteli, od něj nemůže očekávat důvěru k jeho produktu,“ zdůraznil Byrne. Dobrým postupem je podle něj ustavení Sekcí pro bezpečnost potravin v mnoha evropských zemích. Nad nimi bdí Evropský úřad pro bezpečnost potravin lokalizovaný v italské Parmě (European Food Safety Authority – EFSA), který nezávisle posuzuje a řeší rizika spojená s nekorektními produkty.
Traceabilita je dalším z pojmů, se kterým se v poslední době setkáváme. Jde v podstatě o jednoznačně známou trasu potraviny „od pole až po vidličku“, kterou má každý zákazník právo znát. „Dohledatelná by měla být historie nejenom vlastních, ale také importovaných výrobků,“ uzavřel David Byrne.
