Bílkoviny z domácí produkce pro výživu zvířat

Česká republika je dlouhodobě závislá na dovozu bílkovinných krmiv, zejména sójového šrotu. Z agrotechnického hlediska však disponuje potenciálem pro rozšíření pěstování domácích bílkovinných plodin, jako jsou hrách, bob, lupina či sója. EU poskytuje členským státům možnost podpůrných opatření, která mají přispět k diverzifikaci zdrojů bílkovin a ke zvýšení unijní soběstačnosti. S tím je však spojen předpoklad zvýšené poptávky po těchto krmivech ze strany živočišné výroby. Odhad potenciální spotřeby bílkovinových plodin tuzemské produkce je tak významnou součástí zajištění vyrovnaného vývoje krmivářského sektoru v ČR. Cílem článku je nastínit odhad potenciální poptávky po bílkovinných plodinách z domácích zdrojů pro potřeby krmivářského sektoru v ČR a porovnat ji s odhadovanou běžnou spotřebou

Významnou položkou v běžné receptuře krmných směsí po pšenici, řepkovém šrotu a ječmenu je sójový extrahovaný šrot s 10% podílem na celkovém objemu spotřeby surovin. Sójový extrahovaný šrot se do ČR převážně dováží. V období let 2014–2023 podle dat MZe byla průměrná spotřeba sójového šrotu na úrovni 298,3 tis. t a dovozu dle dat ČSÚ na průměrné úrovni 369,1 tis. t. Během sledovaného období dochází k pozvolnému poklesu jak spotřeby, tak i dovozu sójového šrotu do ČR s mírným kolísáním v jednotlivých letech. Dovoz však klesá o něco více než spotřeba (viz graf 1 - rovnice spojnice trendu). Naopak dovozní cena po roce 2019 vykazuje výrazný růst, který kulminoval v roce 2023. Tento vývoj naznačuje stálou závislost tuzemské živočišné výroby na dovozu sójového šrotu, avšak s rostoucími náklady způsobenými vývojem světových cen komodity a měnovými vlivy a jedním z důvodů může být i příklon k alternativním krmivům. Rostoucí cena zároveň zvyšuje tlak na hledání alternativních, levnějších a lokálně dostupných bílkovinných zdrojů pro výrobu krmných směsí.

Závěr
Simulace spotřeby krmných směsí ukázala, že zařazení domácích bílkovinných plodin, jako jsou sójové extrudované boby, hrách, lupina, slunečnice a řepka, může významně snížit závislost ČR na dovozu sójového extrahovaného šrotu. Přechod na alternativní krmné směsi by podle uvažovaného scénáře vedl ke snížení spotřeby dovozeného sójového šrotu o 23 % a k nárůstu využití domácích plodin. Současně by došlo ke zvýšení poptávky po hrachu, lupině, kukuřici, sójových extrudovaných bobech a slunečnicovém extrahovaném šrotu z domácí produkce. K poklesu poptávky by naopak došlo kromě sójového extrahovaného šrotu i u řepkového extrahovaného šrotu, pšenice a ječmene. Tyto výsledky korespondují s evropskými studiemi, které potvrzují vysoký potenciál rozšíření ploch bílkovinných plodin a možnost zvýšení soběstačnosti v produkci krmných bílkovin. Pro reálné dosažení tohoto potenciálu je nezbytná koordinovaná podpora produkce, zpracování a odbytu, rozvoj zpracovatelských kapacit, logistiky a dlouhodobých smluv mezi pěstiteli a zpracovateli, stejně jako podpora výzkumu nových odrůd s vyšším obsahem bílkovin a odolností vůči suchu. Implementace těchto opatření by mohla dlouhodobě zvýšit využití domácích bílkovinných plodin, snížit závislost na dovozu a posílit udržitelnost českého krmivářského sektoru.

Seznam použité literatury u autorek.

Článek byl odborně recenzován.

Tamara Rudinská, Ph.D.,

Ing. Anežka Vorlíčková,

Ing. Iveta Bošková, Ph.D.,

ÚZEI Praha

Kontakt: Rudinska.Tamara@uzei.cz

Celý odborný článek najdete v Našem chovu 12/2025.*