Celosvětovým trendem v oblasti konzervace je zvýšené použití hygienicky nezávadných biologických metod usměrnění fermentačních procesu siláží a zavadlých siláží pomocí mikrobiotických preparátů. Důkazem zvýšeného zájmu o jejich použití je skutečnost, že za poslední období se několikrát zvýšila nabídka konzervačních prostředků na českém trhu. Zvýšený zájem o konzervovaná krmiva, obzvláště krmiva bílkovinného charakteru, lze očekávat v souvislosti s podmíněně možným výskytem nemoci tzv. šílených krav. V současnosti již můžeme na trhu zaznamenat zvýšenou cenu sóji.
Úkolem fermentačního procesu u konzervovaných krmiv je docílit maximální rozvoj homofermentativních mléčných baktérií za anaerobních podmínek, s následným snížením pH siláže a zakonzervováním organických živin v siláži. Cílem silážování je tedy zvýšit pravděpodobnost pro úspěšnou fermentaci, což vedlo k hledání možností jak pozitivně ovlivnit fermentační proces. V první řadě to bylo použití cukrů ve formě melasy, hlavně u těžce silážovatelných pícnin, dále byly testovány anorganické a organické kyseliny, které inhibují nežádoucí mikroorganismy a mají selektivní účinek na získání dominantního postavení mléčných baktérií.
Přídavek velkého počtu kulturních kmenů mléčných baktérií produkujících kyselinu mléčnou při silážování působí znatelnější snížení pH v porovnání s neošetřenou pící nebo pící ošetřenou kyselinou. Zvýšená rychlost fermentace u materiálu ošetřeného mléčnými baktériemi – inokulantem, působí potlačení proteolýzy a deaminaci N - látek píce a redukuje rozklad cukrů, což se odráží ve vyšším obsahu zbytkových cukrů v ošetřených silážích. Vyšší obsah reziduálních cukrů u siláží ošetřených inokulantem má příznivý vliv na bachorovou fermentaci s vyšším výtěžkem energie v důsledku metabolizmu cukrů, než lze získat z kyseliny mléčné nebo jiných konečných produktů fermentace siláží. Nižší účinnost mléčných baktérií byla zaznamenána u pícnin s vysokým obsahem N-látek, které nemají dostatek zkvasitelných cukrů. V případě, že u sklízených pícnin byl obsah cukrů pod tzv. cukerným minimem, aplikované mléčné baktérie nemohly vytvořit dostatečné množství kyseliny mléčné a pH siláže bylo vysoké. Taková siláž je velmi nestabilní a rychle se kazí . Z tohoto důvodu se začaly v posledních letech při silážování bílkovinných a polobílkovinných pícnin používat celulolytické enzymy. Tyto enzymatické preparáty mají za úkol uvolnit cukry vázané v rostlinném pletivu a tím poskytnout mléčným baktériím zdroj energie, který potřebují k rozmnožování a tvorbě kyseliny mléčné. Zpřístupnění zkvasitelných cukrů pro mléčné baktérie velmi účinně urychluje fermentaci a snížení pH siláže. V případě že by mléčné baktérie neměly k dispozici zdroj cukrů, nemohly by produkovat kyselinu mléčnou a pH siláže by stagnovalo.
Pro ověření účinnosti kombinovaného konzervačního prostředku Bactozym firmy Medipharm CZ, s. r. o. Hustopeče, bylo uskutečněno pokusné sledování, jehož cílem bylo zjistit vliv Bactozymu na ukazatelé fermentačního procesu zavadlé vojteškové siláže sklízené metodou velkých kulatých obalovaných balíků. K pokusu byl vybrán porost vojtěšky, který byl zavadán na sušinu asi 30 % a následně sklizen vysokotlakým lisem (vybaven řezacím ústrojím) a vyrobené kulaté balíky byly ihned obaleny smršťovací fólií. Pokusné siláže byly vyrobeny jako kontrolní varianta bez ošetření a varianta, která byla ošetřena (sprejově pomocí aplikátoru na lisu) kombinovaným biologickým konzervačním přípravkem pod obchodním názvem Bactozym. Ten se skládá z bakteriální složky (směs čtyř kmenů mléčné baktérie v dávce 105 CFU.g-1) a enzymatické složky (směr celulolytických enzymů a glukozooxidáza v dávce 100 ml/t). Po 90 dnech fermentace byly siláže otevřeny a odebrané vzorky analyzovány. Zjištěné hodnoty jsou uvedeny v tabulce 1. Zavadlá vojtěšková siláž byla dále použita v přesném krmném pokusu, aby byl zjištěn příjem sušiny pokusných siláží u ovcí.
Ze zjištěných hodnot ukazatelů fermentačního procesu zavadlé vojtěškové siláže vyplývá, že u kontrolní siláže bylo pH siláže 6,54 oproti 4,44 u pokusné siláže, která byla ošetřena Bactozymem. Můžeme konstatovat, že pH kontrolní siláže je příliš vysoké a taková siláž je velmi nestabilní. Naopak pH pokusné siláže (4,44) odpovídá podle Weisbacha (1968) tzv. kritické hodnotě pH při daném obsahu sušiny 27 %. U kontrolní siláže byl zjištěn nízký obsah kyseliny mléčné (18,2 g/kg sušiny), současně s vysokým obsahem k. octové (20,8 g/kg sušiny) a kyseliny máselné (44,4 g/kg sušiny), čemuž odpovídá velmi nízký podíl kyseliny mléčné k obsahu TMK (0,28). Jiná situace byla zjištěna u siláže ošetřené Bactozymem, který působením enzymatické činnosti a bakterií mléčného kvašení zabezpečil dostatečné množství kyseliny mléčné (60,3 g/kg sušiny) a potlačil hlavně obsah kyseliny máselné (7,6 g/kg sušiny), což se projevilo v tom, že hodnota podílu kyseliny mléčné : TMK byla uspokojivá (1,81) a přibližovala se k hodnotě 2,0. Z hlediska skladovatelnosti bychom měli požadovat, aby podíl kyseliny mléčné : TMK byl pokud možno dvojnásobný, což by mělo zabezpečit dostatečnou stabilitu siláže. Pokud se hodnota podílu KM : TMK snižuje, snižuje se i její stabilita a takovou siláž je nutné co nejdříve zkrmit, protože není stabilní. V našem případě hodnocená pokusná siláž by mohla docílit zvýšení podílu KM : TMK v případě, kdyby sušina zavadlé vojtěšky byla nad 30 %. V takovém případě by zvýšený osmotický tlak zavadlé píce více potlačil nežádoucí mikroflóru a obsah kyseliny octové v siláži by se snížil. Obsah čpavku a proteolýza u pokusných siláží je odrazem ukazatelů fermentačního procesu
Jako jeden z nejdůležitějších ukazatelů kvality vyrobených siláží je příjem sušiny u zvířat. Při sledování byl zjištěn vyšší příjem sušiny vojtěškové siláže ošetřené Bactozymem (963 g na kus a den) oproti kontrolní siláži (870 g.kus a den). Při přepočtu příjmu sušiny siláže na 600 kg živé hmotnosti byl zjištěn vyšší příjem u pokusné siláže o 1620 g oproti kontrolní neošetřené siláže. V relativním vyjádření bylo zvýšení o 10,5 %.
Závěrem můžeme konstatovat, že při výběru vhodného konzervačního prostředku pro bílkovinné pícniny s nízkým obsahem zkvasitelných cukrů je třeba dbát na to, aby obsahoval kromě mléčných baktérií také hydrolytické enzymy. Dále je nutné zdůraznit ten fakt, že žádný konzervační prostředek neeliminuje technologické nedostatky při výrobě konzervovaných krmiv. Jen tak si zabezpečíme jistotu úspěšné fermentace siláží a stabilní vysoký příjem sušiny u zvířat po celý rok.
Ing. Václav Jambor, CSc.
MEDIPHARM CZ, s. r.o
