Biologické metody jsou nedílnou součástí chovu hospodářských zvířat. Řada biotechnických metod řízené reprodukce se běžně uplatňuje v chovatelské praxi u všech druhů. Tyto postupy slouží nejen k zefektivnění a zkvalitnění výroby, ale i pro zachování genových rezerv a k vývoji nových produkčních systémů.
Standardními metodami jsou umělá inseminace (A.I.), přenos embryí (ET), ale používá se i kontrola říje, ovulace a porodu, odběr a konzervace semene, získávání oocytů a embryí, mikromanipulace s gametami a embryi, kryokonzervace gamet a embryí a další. Plodnost samic i samců je užitková vlastnost, která podstatně ovlivňuje ekonomickou efektivnost chovu hospodářských zvířat.
Plodnost ovcí
Ovce patří mezi polyestrická zvířata s různě výraznou pohlavní sezónností. V našich podmínkách plodné období nastupuje u chovaných ovcí i beranů v druhé polovině roku, kdy dochází ke zkracování světelného dne. U části populace lze druhou vlnu nástupu plodného období pozorovat na jaře, projevy říje i počet jejích opakování jsou však výrazně nižší. U některých plemen ovcí (východofríská, romanovská, finská) existuje celoroční pohlavní aktivita.
Délka pohlavního cyklu kolísá mezi 14 - 21 dny, říje trvá 20 – 48 hodin (u plodných plemen i déle), k ovulaci dochází ke konci říje (24 – 36 hodin po nástupu říje). U ovcí jsou říje tiché s málo zřetelnými příznaky.
Specifickými zvláštnostmi reprodukce u ovcí jsou výrazné meziplemenné rozdíly v plodnosti, nástupu pohlavní dospělosti, délce poporodního anestru, délce a počtu říjových cyklů v průběhu připouštěcího období.
V současnosti jsou v chovu ovcí biotechnologie využívány málo, jen některými chovateli. Za hlavní důvod lze považovat snížení stavů chovaných zvířat.
Na druhou stranu je u ovcí úspěšně využívat řadu zootechnických opatření ke zvýšení plodnosti. Z těchto metod se hojně využívá např. stimulace výživy (krmný šok – flushing), beraní efekt („ram effect“), usměrňování světelného režimu, ovlivnění roční doby narození jehniček s perspektivou jejich časného nebo pozdějšího zařazení do plemenitby.
Synchronizace říje
K produkci jatečných jehňat v mimosezónním období je úspěšně využíváno synchronizace říje. U ovcí je synchronizace říje velmi dobře propracovaná. Je možno použít „ram effect“ - zařazení berana do stáda před začátkem připouštění - nebo farmaka různého složení a účinku. Často je používána kombinace „ram effect“ s ošetřením gestageny. Používáním gestagenů v synchronizaci ovcí se dosahuje standardních a spolehlivých výsledků. U cyklujících ovcí lze použít i prostaglandin (PGF 2 alfa), ale bývá dosahováno nižšího zabřezávání.
Pro úspěšné zabřezávání ovcí po inseminaci je nezbytné respektovat všechny jejich biologické zvláštnosti. Stanovení nejvhodnější doby k inseminaci ovcí závisí na způsobu vyvolání říje. Doba inseminace u ovcí s přirozeným nástupem říje je nejvhodnější 12 –18 hodin od začátku říje, inseminace ovcí po synchronizaci říje poševními tampóny se doporučuje 48 – 60 hodin po jejich vyjmutí.
K indukci vícečetných ovulací u ovcí se používá PMSG (gonadotropin séra březích klisen) nebo FSH-P (folikulosimulující hormon). Pro oplození superovulovaných bahnic se nejčastěji používá intrauterinní laparoskopická metoda inseminace.
Pro odběr embryí u ovcí se často používá laparoskopický postup výplachu vejcovodů. Tento způsob odběru je považován za spolehlivý a účinný. Rozhodující podmínkou úspěšného přenosu embryí (dosažení optimální fertility po ET) je přesná synchronizace pohlavního cyklu dárkyně a příjemkyně. Pro přenosy embryí prováděné ve faremních podmínkách je taktéž vhodná laparoskopická metoda.
Metody řízené reprodukce (zejména přenos embryí) jsou používány v chovu koz v současnosti spíše experimentálně, zejména při tvorbě stád některých plemen (kašmírová, mohérová apod.). Zhoršení úrovně výživy nebo nešetrné zacházení s ovcemi v době zapouštění či při inseminaci snižuje zabřezávání nebo může vést k embryonální mortalitě.
Reprodukce koz
Kozy mají stejně jako ovce sezónní pohlavní aktivitu. Říje se dostavuje v období srpen (září) až prosinec. Délka říjového cyklu je průměrně 21 dní (18 - 24 dní), říje trvá cca 30 hodin. Estrus se neprojevuje u všech zvířat stejně, u některých jej poznáme jen velmi obtížně. K vnějším projevům říje dochází 36 hodin před ovulací a jsou nápadné změněným chováním zvířete.
Synchronizace říje se provádí podobně jako u ovcí. Přirozeným způsobem synchronizace může být zařazení kozla do stáda koz („buck effect“) 2 - 4 týdny před očekávanou říjí. Další možnou metodou vyvolání říje je použití hormonálních přípravků - gestagenů v kombinaci s injekcí PMSG nebo PGF 2 alfa.
Další používanou biotechnickou metodou v chovu koz je inseminace. Je možno použít intracervikální inseminaci pomocí poševního zrcadla nebo intrauterinní laparoskopickou inseminaci. Při použití metody superovulace se často setkáváme s vysokou variabilitou v odezvě na superovulační ošetření u koz, která může být způsobena genetickými faktory, věkem, stádiem pohlavního cyklu, sezónou nebo typem gonadotropinu použitého ke stimulaci. Jako stilmulačního prostředku pro superovulaci u koz se používá (stejně jako u skotu a ovcí) preparát séra březích klisen (PMSG) nebo folikulostimulující hormon (FSH). Po superovulaci je možno použít přirozené krytí koz (z ruky), nebo intrauterinní laparoskopickou inseminaci, při které se dosahuje vyšší fertilizace.
Odběr embryí stejně jako přenos embryí se provádí chirurgickou metodou nebo častěji metodou laparoskopickou. Úspěšnost přenosu embryí je závislá na vhodné superovulaci dárkyň, na kvalitě získaných embryí, na výživném stavu příjemkyň a na ostatních vnitřních i vnějších faktorech.
Prof.Ing.František Louda, DrSc.,
Ing.Alena Ježková, CSc.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den, pichl jsem kozi oestrofan po dalších 10 dnech jsem dávku opakoval , ale říje se nedostavuje . Je možné použít další dávku ? Děkuji za odpověd Kupčík.