Dobrý genotyp je kromě systému ustájení, krmení a ošetřovatelské péče jedním ze základů úspěchu v chovu skotu. Pokud tuto oblast chovatel nezanedbá, může se většinou těšit i z úspěchů na odborných výstavách. Jednou ze „sběratelek“ chovatelských ocenění je Ing. Ludmila Jindrová z farmy Rolnička v Jižních Čechách
Na farmě Rolnička ležící v Lipanovicích na hranici tří okresů - Prachatice, Český Krumlov a České Budějovice – se v současnosti chová 250 kusů holštýnského skotu. Základ stáda, jež vznikl nákupem pohledávek z privatizace netolického hřebčína, tvoří 115 krav. Součástí nakoupeného majetku byl i průjezdný vazný kravín K-96, ze kterého se před dvěma lety stala volná stáj s rybinovou dojírnou.
Kvalitní holštýnky
Velkou část času i finančních prostředků investuje Ing. Jindrová do výběru kvalitního genetického materiálu. Preferuje americké, kanadské, italské, francouzské, nizozemské a také domácí býky. Hlavním měřítkem úspěšného otce jsou podle chovatelky končetiny a vemeno: „Neřídím se připařovacím plánem v tradičním smyslu slova, připouštím podle vlastní úvahy a přihlížím i k názoru zástupců společnosti Jihočeský chovatel,“ uvedla. U všech prvotelek provádí svaz chovatelů lineární hodnocení exteriéru, které je podle farmářky dobrým vodítkem pro rozeznání kvality zvířat.
Systém chovu je v Lipanovicích klasický. Praktikují uzavřený obrat stáda, narozená telata odcházejí do venkovních bud, kde zůstanou po dobu 70 až 80 dnů. Následuje malý boxový přístřešek „Safari“ pro dvacet kusů inspirovaný výzkumem doc. Doležala z VÚŽV v Uhříněvsi. Jsou tam jalovičky do šesti až sedmi měsíců podle ročního období a ty pak přecházejí na pastvu, kde zůstávají až do stadia vysokobřezích jalovic. S vyhledáním říjí ani inseminací na pastvině nejsou podle chovatelky velké problémy. Před otelením se jalovice vracejí do stáje a zpět na stráně putují až v době stání na sucho před dalším porodem.
Úspěchy z výstav
Plemenice z chovu Rolnička se výborně umísťují na chovatelských výstavách. Není se co divit, vždyť užitkovost drží nad hranicí deseti tisíc kilogramů mléka už čtyři roky. V nejnovějších údajích za chovatelský rok 2003/2004 lze nalézt průměrnou užitkovost „jen“ 9611 kg při 4,28 % tuku a 3,30 % bílkovin, což je podle Ing. Jindrové následek neúměrného sucha v tomto období. Parametry kvality mléka zůstávají stále na velmi dobré úrovni, například počet somatických buněk nepřekračuje v Lipanovicích hodnotu 250 tisíc na ml suroviny.
A kterého z úspěchů z poslední doby si chovatelka cení nejvíce? „Velmi mě potěšil výsledek ze Zdislavic, kde ve výborné konkurenci skončila druhá Kytička, dcera NEB-781 (Dixie Lee Aaron ET) a Kláry, vítězky výstavy Pragaagro z roku 2000, spokojená jsem i s vítězstvím dcery NGA-345 Dalibora na výstavě Země živitelka,“ uzavírá Ludmila Jindrová.
Další informace o tomto chovu si můžete přečíst v listopadovém čísle měsíčníku Farmář.
