Společnost Bonagro a. s. hospodaří v okolí Šlapanic u Brna v místech Bitvy tří císařů u Slavkova v roce 1805. Toto Napoleonovo nejcennější vítězství možná i inspirovalo zemědělce, když vybírali název pro svou akciovku. Zcela jistě však nenásledují ve výsledku hospodaření své rakousko-uherské předky v bitvě. Naopak, firma patří k těm, které investují a snaží se myslet na budoucnost.
V současné době hospodaří Bonagro v rozsahu deseti katastrů na 3200 ha zemědělské půdy. V rostlinné výrobě pěstují cukrovku, kukuřici, obilí. Kromě toho mají i 38 ha jabloňových sadů, jsou členy CZ Fruit Praha a realizují prodej jablk přes odbytové družstvo, sami je neskladují.
Pokud jde o oblast živočišné výroby produkují mléko, hovězí a vepřové maso. Chovají 850 dojnic s průměrnou aktuální denní dojivostí na farmě ve Šlapanicích 19 až 20 litrů. Vloni dosáhli 7100 kg mléka za laktaci u stáda, kde využívají převodné křížení s holštýnským plemenem. Část býčků vykrmují do 550 kg a výše. „Skot podnik stabilizuje, peníze jdou pravidelně,“ říká ředitel a předseda představenstva Antonín Studený.
Chovají 550 prasnic a ročně prodají 1100 tun vepřového. Užitkovost na prasnici dosahuje 20 odchovaných selat za rok.
Investice do vysoké produktivity
Společnost Bonagro, a. s. vznikla v roce 1993 na základě mandátu členské základny družstva Podnik převzal všechny zaměstnance i závazky a pohledávky a v roce 1994 zahájil činnost. Nejprve přišla na řadu obnova strojního vybavení rostlinné výroby a během let se dostala na úroveň třetího tisíciletí. Investovali tam, kde byla spotřeba lidské práce nejvyšší – kupovali traktory, kombajny. Souběžně řešili sklizeň slámy. „Takže práci dříve třinácti Horalů vykonávají na nové technice tři pracovníci.“ připomíná ředitel Antonín Studený. Výstavba živočišné výroby začala postupnou rekonstrukcí budov. Tři objekty přebudovali na volné ustájení, přestavěli i porodnu prasnic, souběžně rekonstruovali teletník pro 2000 telat. Každoročně investují do techniky krmení, roštů atd. Průměrný roční objem investic představuje částku převyšující 20 miliónů korun. Před dvěma lety vybavili středisko novou dojírnou, investovali i do odchovny jalovic v Jiříkovicích. V loňském roce dobudovali posklizňovou linku. Při přestavbě stájí a dojírny vyměnili i vnitřní technologii. Nyní zemědělce čeká vyřešit hnojnou koncovku. Při investicích využívalo Bonagro PGRLF i program Sapard. Postupně se zavedením produktivních technologií se počet zaměstnanců snížil ze 450 na současných 150. Díky blízkosti Brna je i průměrná mzda v podniku vysoká (15 300 Kč v roce 2002).
V podniku nechtějí jít cestou snížení produkce, proto aby mohli lidi „uživit“ musí Bonagro produkovat komodity s vysokou přidanou hodnotou. „Když se tolik investuje, je nám podnik malý, proto jakmile někdo nabídne půdu, tak ji bereme,“ říká ředitel. Pachtovné se pohybuje kolem 1500 Kč za jeden hektar, tj. 1,5 až 1,8 % z ceny půdy. Přitom uzavírají sedmileté nájemní smlouvy.
Produkce mléka
Produkce mléka v podniku vykazuje 11% roční nárůst. Cena se v době naší návštěvy už po čtyři měsíce udržovala na úrovni 7,83 až 7,85 Kč za litr. Přitom již dlouhodobě dosahují kvality ve třídě Q. Pak se základní cena, jak uvádí Antonín Studený, skládá ze základní ceny 7,60 Kč a příplatku za kvalitu a obsah bílkovin nad 3,2 % a za množství. „Mléko je rentabilní, když je vyřešena produktivita práce a když proběhly levné investice,“ říká Studený. Ve volné stáji lze produkovat mléko o dvě koruny levněji než ve vazné. Optimální užitkovost musí vycházet z ekonomiky chovu skotu, ne vždy má nejvyšší i nejlepší ekonomiku. Bonagro je akcionářem Milkagra, jednoho z vlastníků mlékárny Olma, a. s. I přes zpoždění v platbě je tok peněz z mlékárny podle Studeného pravidelný. Na rozdíl například od plateb za cukrovku, kde v cukrovaru Vyškov přišla společnost o 12 miliónů korun. Předseda však neztrácí optimistický přístup: „Oni nejsou, my jsme ...“
Co však moravské zemědělce trápí: Nejasná pravidla ze strany Mze ČR. „Zase bude nový systém, chápeme obavy, že bude vše složité a nekontrolovatelné,“ postěžoval si Antonín Studený.
Krmiva do zásoby
Sucho způsobilo podle Ing. Antonína Štolfy, zootechnika Bonagro, a. s., problémy se skladbou krmivové základny. V podniku mají nedostatek vojtěškové senáže. Kukuřičnou siláž sklízeli až v sušině kolem 40 %, tak rychle schla „ze dne na den,“ připomíná zootechnik. Množství krmiva však díky pojistce z loňského roku naplní. Do krmné dávky zařazují cukrovarské řízky, ty každoročně silážují do vaků, podobně jako vojtěškovou senáž. Doplňková krmiva pro skot a krmné směsi pro prasata míchá výrobna krmiv, jež patří sdružení podnikatelů, mezi nimiž je Bonagro majoritní. Nákladem téměř deseti milionů Kč se ji nyní zemědělci chystají rekonstruovat tak, aby splnili podmínky pro typ výroby s premixy. Výrobna nevytváří zisk, náklady dosahují 150 až 200 Kč na produkci jedné tuny směsi. Základem pro výrobu je vlastní krmné obilí, které pečlivě skladují. „Víme, co by nám udělalo plesnivé krmivo se zdravotním stavem.“ upozorňuje zootechnik. Půl dne vlhké kukuřice už může podle jeho zkušeností znamenat zaplísnění, proto se při sklizni výkon kombajnu řídí denním výkonem sušárny. Za nejdůležitější považují mít dostatečnou zásobu pro vlastní potřebu. „Nejsme si jistí, že bychom nakoupili stejnou kvalitu za stejnou cenu.“
Dávky se slámou
Dojnice jsou rozdělené do skupin podle užitkovosti. Problémem v řepařské výrobní oblasti bývá nadbytek glycidových a spíše nedostatek bílkovinných krmiv. I to je důvodem, proč do krmné dávky ve Šlapanicích zařazují slámu.
„Při sestavování krmných dávek se částečně využívá systému Cornellovy univerzity (NRC, 2001), jehož principem je rozdělení krmiv z hlediska obsahu a využití energie a dusíkatých látek do tří základních skupin podle jejich degradovatelnosti a tím i využitelnosti v bachoru. Proto, aby se jednotlivé složky v krmné dávce navzájem setkávaly a tím docházelo k jejich maximální využitelnosti a zároveň byl využit potenciál mikroorganismů v bachoru,“ vysvětluje výživářský poradce Ing. Antonín Krása, CSc. To znamená využívání např. rychle rozpustných sacharidů na bázi řepného cukru a pektinů na jedné straně jako doplněk kukuřičných siláží a obsahu škrobu v krmné dávce na straně druhé. U dusíkatých látek využití bypassového proteinu a močoviny jako doplňku k vojtěškovým senážím a běžným zdrojům koncentrovaných dusíkatých krmiv (sója, řepka, kvasnice apod.)
Příklady krmných dávek
Krmná dávka na denní užitkovost 35 l mléka:
Vojtěšková senáž 10 kg
Kukuřičná siláž 16 kg
Silážované řízky 8 kg
Sláma 1 kg
Doplňková směs 10,5 kg (250 g N-látek)
Rozdojovací skupina
Sláma 2 kg
Kukuřičná siláž 15 kg
Vojtěšková senáž 12 kg
Řízky 5 kg
Doplňková směs 7,0 kg (250 g N-látek)
Suchostojné krávy:
Vojtěšková senáž 10 kg
Kukuřičná siláž 6 kg
Sláma 4 kg
Řízky 4 kg
Minerální doplněk pro suchostojné dojnice 0,25 kg
