Velká Británie se na základě referenda rozhodla pro vystoupení z Evropské unie (brexit). Tato událost, která jistě zásadně ovlivní vývoj hospodářství unie a jejich států, byla důvodem shrnout a zanalyzovat vývoj agrárních ukazatelů Velké Británie ve srovnání s ČR a se zemědělsky významnými státy unie. Ve Velké Británii se chová téměř 10 mil. kusů skotu (11 % z EU), 4,8 mil. prasat (3 % z EU) a ze států EU nejvíce ovcí a koz (23 mil. kusů a 23 % z unijních stavů). Významným obchodním partnerem v zahraničním obchodě byly pro Británii státy EU-28, které v roce 2018 tvořily 50 % veškerého britského zahraničního obchodu. Na celkových vývozech a dovozech Velké Británie se potravinářské výrobky podílely 4,3 a 5,9 %.
Občané Velké Británie (Spojeného království Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska) hlasovali v právně nezávazném referendu 23. června 2016 o vystoupení ze svazku Evropské unie. Z 33,5 mil. občanů, kteří se referenda zúčastnili, hlasovala nadpoloviční většina (17,4 mil. a 51,9 %) pro brexit, proti vystoupení z unie se vyslovilo 16,1 mil. a 48,1 % občanů. Na základě výsledků referenda premiérka Spojeného království Theresa Mayová 29. března 2017 oficiálně oznámila Evropské radě, že hodlá vystoupit z EU na základě článku 50 Lisabonské smlouvy. Tímto právním aktem skončila zřejmě organizačně nejjednodušší část brexitu. V důsledku těžkých rozporů při vyjednávání v britském parlamentu, ve vládě, v regionech i v rámci skupin obyvatelstva se přes opakované posouvání původního termínu dosud nepodařilo vyjednat a schválit přijatelné podmínky brexitu. Proto bude možno spolehlivě posoudit mnoha britskými a unijními národohospodáři, ekonomy, politiky a dalšími odborníky předpokládané ekonomické dopady brexitu na hospodářství Velké Británie (V. B.), EU a jejich států až po specifikaci a schválení podmínek brexitu. Cílem příspěvku je především stručná analýza vývoje a aktuálního stavu agrárních ukazatelů V. B. v EU.
Termín pro vyřešení brexitu byl unií na základě opakované žádosti Velké Británie prodloužen do konce října 2019. Až po tomto termínu bude (snad) možno spolehlivěji odhadnout dopady brexitu na výrobní a ekonomické ukazatele a realizovat opatření k jejich minimalizaci. Jedna cenná britská zkušenost platí pro všechny státy unie koketující s myšlenkou na opuštění EU již nyní. Jde o zjištění, že opuštění EU není z hlediska organizace, výroby, ekonomiky, zahraničního obchodu a dalších faktorů snadnou a bezproblémovou záležitostí. Větší problémy než na Británii mohou dopadnout na menší a střední státy, které jsou čistými příjemci unijních prostředků.
Literatura
Eurostat. 2019. Database Agriculture, foresty and fisheries. Dostupné na: https://ec.europa.eu/eurostat/data/database
EU Meat Market Observatory. 2019. Short-term outlook – details. Dostupné na: https://ec.europa.eu/agriculture/market-observatory/meat_en
GlobalEdge. 2019. United Kingdom: Trade Statistics. Dostupné na: https://globaledge.msu.edu/countries/united-kingdom/tradestats
Office for National Statistics UK. 2019. UK Trade in goods by Classification of Product by Activity. Dostupné na: https://www.ons.gov.uk/
Statistics on UK-EU trade. 2019. House of Commons Library. Dostupné na: https://researchbriefings.parliament.uk/ResearchBriefing/Summary/CBP-7851
Seznam další literatury je k dispozici u autorů příspěvku.
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu MZE-RO0718 a byl odborně recenzován.
Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.;
Ing. Jan Syrůček, Ph.D.;
Ing. Luděk Bartoň, Ph.D.
VÚŽV, v. v. i., Praha Uhříněves
Celý článek najdete v tištěném Našem chovu 8/2019.
