Film režiséra Zdeňka Trošky „Slunce seno jahody“ je i po létech okouzlující. Například scéna, když se v JZD snaží zvýšit dojivost tím, že krávám nasazují sluchátka a nechávají je poslouchat hudbu. Většina z nás si myslí, že takovou blbost bylo možné provozovat jen v době reálného socialismu.
Téměř na chlup stejnou myšlenkou se  nyní, zcela vážně, zaobírají  ve Velké Británii. Odborníci z univerzity v Leicesteru koncem letošního července publikovali  závěry pokusu, který provedli  na stádech holšýnsko-fríského skotu. Dohromady pokusná  stáda čítala více než tisíc hlav a  výsledky dopadly obdobně u všech tří stád z oddělených lokalit. Jasně se ukázalo, že krávy dávají přednost hudbě před tichem a  dojnice, které poslouchají hudbu dojí ve srovnání se svými  vrstevnicemi, v průměru o 0,73 litru mléka více. Nejlepších výsledků – zvýšení dojivosti o 3 % , bylo dosaženo u  hudby  pomalé. 
Uklidňujícím způsobem působí na skot skladby s kadencí méně než 100 taktů za minutu.  Žánr zřejmě tak u krav nerozhoduje neboť nárůst užitkovosti byl zaznamenán jak při poslechu Beethovenovy „Pastorální symfonie“ tak u skladeb od skupiny REM jakou je  „Everybody Hurts“.  Doslova škodlivé se ale ukázaly být rychlé skladby jako např.  „Baack In The USSR“ od Beatles. Rychlé skladby s více než 120 takty za minutu měly na zvířata  efekt neblahý.  
Kdo bude chtít pozitivní efekt hudby zopakovat,  musí  podle vedooucího výzkumného týmu Dr. Adriana Northa  z University of Leicester, muzicírovat krávám 12 hodin denně a to od 5 hodin ráno do 5 hodin odpoledne a  po dobu devíti týdnů.
Psychologové nyní hodlají zkoumat, zda pozitivní efekt hudby na užitkovost bude možno získat i u dalších druhů hospodářských zvířat a které z instrumentálních typů zvuků budou způsobovat největší efekt.
Výsledky autoři vysvětlují tím, že i na zvířata musí příjemné prostředí působit zklidňujícím dojmem, zabraňovat stresům  což ve svém důsledku vede k vyšší výkonnost organismu. Ostatně praktikování hudby k docílení vyšších výkonů je známo z dávné historie válečnictví. S hudbou má dobré zkušenosti i řada moderních  psychologů v individuálních i kolektivních sportech. Hudba zaujímala zvlášť důležité místo i v životě našich předků a u řady národů patřila k základním složkám výchovy. Řekové  připisovali hudbě božské vlastnosti a členili ji na orgastickou vášnivou hudbu kultu Dionýsova a klidnou a lahodnou hudbu kultu Apollónova. Zachovaná výtvarná díla dokazují, že hudbu provozovaly národy Egypta, Sýrie, Mezopotámie, východních kultur,...  Prameny hudby se ztrácejí až v temnu dávnověku. Že by na hraní zvířatům mohlo něco být dává tušit i malba stará třináct tisíc pět set let.