Chov prasat projde v následujících letech malou revolucí, jejíž součástí je vyřešit náročné období kolem odstavu. Jako náhradu antibiotik a zinku využíváme kupříkladu éterické oleje. Na Mendlově univerzitě pracujeme na vývoji unikátní nanokapsle, která má schopnost dopravit účinnou látku přímo na místo určení.
Stavy prasat se v České republice kontinuálně snižuji již několik let v řadě. Nicméně vepřové maso mají Češi v oblibě. Ročně ho zkonzumují kolem 40 kg z celkových 80 kg. Chov prasat prošel v posledním desetiletí velkým šlechtitelským pokrokem. Užitkovost, o které se bavila generace zootechniků před 20 lety, jako o science fiction je dnes realitou. Prasnice, které odchovají nad třicet selat za rok, dnes již nejsou výjimkou.
Negativa šlechtitelského pokroku?
A užitkovost stále roste. Zatím co v roce 1996 byl v Dánsku počet odstavených selat na prasnici za rok 32. V některých dánských a německých chovech se lze dnes dostat i přes 40 odstavených selat na prasnici za rok. Nabízí se otázka, zda takovýto pokrok nepřináší i určitá negativa, která se projeví v průběhu života prasete. Ideální porodní hmotnost selete je 1,2 kg. Jde o váhu, která dává předpoklad pro dobrou užitkovost. Díky početnějšímu vrhu se ovšem snižuje porodní hmotnost selat. V intenzivních chovech se dnes standardně setkáváme se selaty, která váží mezi 600 – 800 gramy. Díky genetickému pokroku a vysoké intenzitě růstu, jsou tato zvířata schopna tento nedostatek dohnat. Vysoká růstová schopnost ovšem nekoreluje s vývojem kostry a kloubů. V chovech se pak setkáváme s celou řadou defektů, které působí chovatelům velké ekonomické ztráty.
Vzhledem k vysokopočetným vrhům není prasnice schopna všechna selata uživit. Poté přichází na řadu mléčné krmné směsi (které jsou ovšem finančně náročnější), nebo kojné prasnice (zaberou přibližně 10 až 15 % porodních boxů). Výhodou kojné prasnice je ekonomika odchovu selat. Nevýhodu lze spatřovat v rychle se měnícím složení mléka prasnice, které nemusí vždy reagovat na přidělená selata. Mléčnost prasnic je velkou výzvou pro šlechtitele. Selata mají ihned po narození vysoké nárok y na mlezivo a mateřské mléko. Aby byly tyto nároky uspokojeny, je nezbytné, aby prasnice produkovala dostatečné množství mléka. Tato vysoká produkce s sebou nese vysoké nároky na krmné dávky, často se ovšem zapomíná na přísun dostatečné kvalitní pitné vody. V provozu se můžeme setkat s nízkou kvalitou vody, které je způsobena nevyhovující hygienou napájecího systému. Z tohoto pohledu je pravidelné čištění vodního řádu napříč všemi kategoriemi naprosto klíčové. Významu ještě nabývá u kojicích a odstavených selat.
Odstav a jeho rizika
Sele s nižší porodní hmotností dosahuje menší hmotnosti při odstavu. Dnes se selata odstavují při 6 – 7 kg. Odstav je bezesporu jedno z nejrizikovějších období života selete. Jedná se o stresovou situaci, při které sele přestává přijímat krmivo (až 1,5 dne).
Doc. Ing. Pavel Horký, PhD.,
Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc.,
Mendelova univerzita v Brně
Kontakt: pavel.horky@mendelu.cz
Více najdete v Našem chovu 11/2023.
