Chovatelé tedy zvolí určitou strategii k prevenci. Pokud nezvolí žádnou, nebo plán nevyjde, pak budou čelit potížím opět. Mohou uvažovat, zda snížit stavy zvířat, nebo sníží nárok na užitkovost a budou krmit úsporné krmné dávky. Ve výsledku je druhá strategie výhodnější, protože chovatel po skončení potíží se s plnými stavy zvířat rychleji dostane do pozitivních čísel.
V době mých návštěv bylo na Maltě okolo 5000 dojnic v malých tradičních chovech. Je třeba uvést, že farmáři byli nesmírně přátelští, ihned jsem zapadl do jejich rodiny. Po práci jsme dlouho debatovali a bylo to nesmírně zajímavé. Pozvali mně i na závody vozíků tažených koňmi, jejich koně byli jedním z favoritů.
Když selže vše, co nemělo, může jít chovatel cestou úsporné výživy. Pak přijde ke slovu sláma. V období sucha je zřejmě sláma jedinou položkou, kterou bude možné relativně snadno nakoupit. Pokud má chovatel možnost použít slámu kukuřičnou, pak bude preferována pro vyšší obsah živin. Kukuřičná sláma se navíc nehodí jako stelivo, tudíž může snáze navýšit bilanci krmiv. Jsou zde určité technologické limity k zařazení této slámy do výživy, ale na druhé straně platí, že síla potřeby určuje sílu k nalezení řešení.
Vžijme tedy se do situace, kdy je chovatel sevřený nedostatkem pícnin a musí jednat. Pak zřejmě začne šetřit pícniny a nahrazovat je slámou u jalovic po zapuštění a suchostojných dojnic. U neprodukčních dojnic se již mnoho let s úspěchem osvědčila jednotná výživa od zaprahnutí do otelení postavená na slámě. Její dávka bývá okolo 5 kg.
Sláma v krmných dávkách produkčních dojnic je známou položkou v dávce do 0,5 kg. Ale co když pícniny chybí a my jsme před nutností podat slámu ve vyšší dávce. Nenastane katastrofa?
Zde bych chtěl nabídnou osobní zkušenost ze země, kde je jedinou pícninou krmenou laktujícím dojnicím právě sláma. Jedná se o ostrovní ministát Maltu. Skupina pěti chovatelů z Malty nám zadala úkol: Zvyšte užitkovost dojnic a zlepšete složení mléka a reprodukci.
Provedli jsme dva kroky:
První věcí, která vás na Maltě výživářsky zaujme, je vysoká úroveň plemenného materiálu. V našich podmínkách bychom od takových holštýnských krav očekávali užitkovost mezi 12 a 13 tisíci kg za 305 dnů. Chovatelé nakupovali jalovice v zámoří i v Evropě, včetně ČR. Mimochodem, české jalovice ve srovnání s populací neodpadly vůbec špatně. Po skončení druhého kroku jsme dosáhli již příjemnějších hodnot užitkovosti a složek.*
Jiří Kadečka
Více v Krmivářství 4/2019
