Zpeněžení vlastní produkce je alfou a omegou každého výrobního podniku, zemědělský není výjimkou. Chov landrase výrobně obchodního družstva Jetřichovec produkuje velice kvalitní plemenný materiál. V roce 1998 byl jako jeden z prvních uznán jako nukleový šlechtitelský chov. Na výstavách sbírá ocenění jedno za druhým – např. nejlepší kolekce za plemeno landrase Země živitelka 2003. Ale ani ten se dnes neubrání problémům s realizací.
Předpokladem pro uplatnění vepřového masa na trhu, které je stále svým zastoupením na první příčce v českém jídelníčku, je jeho kvalita. Aby zpracovatel dodal do obchodní sítě dobré libové maso, musí mít zajištěnu dodávku kvalitních jatečných prasat. Výkrmce, který chce produkovat kvalitní jatečná prasata musí zastavovat zdravá prasata s dobrým genetickým potenciálem. Ty nakupuje z rozmnožovacích chovů, které navazují na šlechtitelské chovy. Absolutním „topem“ v ČR jsou nukleové šlechtitelské chovy (NŠCH), které v daném plemeni dosahují nejlepších výsledků a splněním několika podmínek projdou uznávacím řízením. Od roku 16. října 1998 mezi ně patří i chov plemene landrase Výrobně obchodního družstva Jetřichovec u Pacova, kraj Vysočina.
Špičková zvířata
Zaměřením podniku je rostlinná výroba (2 044 ha zemědělské půdy – obilniny pro krmné účely, brambory, řepka, technické plodiny), doprava a služby v zemědělství, ale hlavně živočišná výroba. Ta se mimo prasat (šlechtitelský chov landrase, rozmnožovací chov L x BU) soustředí na chov dojného skotu, který rozšiřují z 550 asi na 800 dojnic.
Vraťme se ale k prasatům. Nukleové stádo zdejšího chovu tvoří 150 prasnic, ze kterých je 35 matek kanců. Přírůstky kanečků landrase činí 711 g od narození, 1154 g v testu, podíl libového masa 63,5 %. Průměrný přírůstek prasniček je 637 g od narození, 1047 g v testu, libové maso 60,7 %.
V roce 2002 v podniku registrovali 227 vrhů, 12,1 mláďat živě narozených, 10,1 odchovaných, při délce mezidobí 177 dní. Letos se na sledovaných 133 vrzích počet živě narozených selat ještě zvedl na 12,4 a úměrně se zvýšil i odchov 10,3.
Z dostupných údajů publikovaných Svazem chovatelů prasat v Čechách a na Moravě byl ve stejném roce průměr nejlepších chovů landrase v České republice 11,7 živě narozených a 10,4 odchovaných selat na vrh. Jednoduše řečeno – Jetřichovec je špička.
Kam s nimi?
Posláním nukleových šlechtitelských chovů je produkce plemenných kanců a prasniček pro šlechtění příslušné populace a pro obnovu chovů nižších stupňů. Co ale dělat, když chovy nižších stupňů nemají o kvalitní plemenné prasničky a kanečky zájem?
Za loňský rok úspěšně prošlo v Jetřichovci hodnocením 308 prasniček a pouze 158 našlo nového majitele. Letos se prodala slabá polovina. Podle Ing. Ladislava Běhounka, který působí u výrobně obchodního družstva jako poradce chovu, se odbyt každým rokem snižuje. Dlouholetí odběratelé na Písecku – ZD Lety, Kestřany a Mirotice zanikli nebo postupně snižují objem nákupu plemenného materiálu. V současnosti VOD Jetřichovec dodává zvířata rozmnožovacím chovům na okrese - družstvům Němčice a Hříšice, ale v průměru se prodá pouze jedna prasnička na jednu matku.
Vlna nízkých cen zasáhla vrchol pyramidy
Když na trhu s jatečnými zvířaty odstartuje pád cen, producenti jatečných prasat nedosahují žádného zisku a přestanou plemenný materiál nakupovat do svých užitkových chovů. Tak se vlna pádu cen odráží ve šlechtitelské sféře. Podle Svazu chovatelů prasat je letos situace za delší dobu zpět nejhorší. Průměr České republiky u plemene landrase v roce 2002 je 2,05 prodaných prasniček na jednu matku. Mezi chovy jsou však rozdíly (1 až 4 prasničky/matka). Bilance za rok 2003 bude podle SCHP s ohledem na příjmovou stránku v zemědělských podnicích ještě horší.
Možná se situace v tomto směru zlepší po vstupu Ćeska do unie, protože mezi chovateli prasat panuje v současné době nejistota a nechtějí investovat do obnovy stád. Někteří také, možná zbytečně, nakupují dražší prasničky a kanečky ze zahraničních plemenných programů.
