Nejmladší odvětví chovu drůbeže – chov pštrosů se po několikaletém nárůstu stavů dostává do situace, kdy již nelze produkovat pouze chovný materiál, ale výstupem z chovu bude pštrosí maso. Jaká je budoucnost chovu pštrosů v Čechách, jaká je rentabilita a největší problémy, o tom všem jsme hovořili s Ing. Svatoplukem Strnadem, chovatelem těchto zvláštních hospodářských zvířat z Vodňan.
Původně měl ve Vodňanech stát velkochov prasat, ovšem ekologové řekli ne, proto se investoři rozhodli pro chov jiných zvířat - pštrosy. Zohlednili také finance, které by byly potřeba k rozjetí velkochovu prasat. Pro chov pštrosů byla investice o řád níže.
Chovatelé vycestovali, projeli pár chovů v zahraničí a rozhodli se pro spolupráci s italských chovatelem, který se nakonec stal společníkem firmy. Začali s rekonstrukcí dvou hal a v roce 1995 nakoupili 30 kusů třináctiměsíčních pštrosů. O rok později k nim přidali 40 kusů osmnáctiměsíčních zvířat. Všechno to byli zástupci modrokrké namibijské rasy z Itálie. Část ze zvířat byla prodána v Čechách a ze zbytku stáda vybrali nejlepší zvířata, která dala vzniknout chovnému hejnu. To v současné době čítá devět samic a šest samců. Celkem se u Vodňan probíhá asi třicet dospělých pštrosů.
Přístup chovatele
Často se hovoří o úrazech chovatelů v chovu pštrosů. „Nezáleží na množství zvířat, ale na přístupu chovatele,“ říká ing. Strnad. „Byl jsem na farmě, kde vejce sbírali z traktoru a dospělí samci jej málem převrátili, já sbírám vejce bez nejmenších problémů. Vše je o lidech a o jejich vztahu k zvířatům, opatrnost je ale vždy na místě,“ dodává chovatel.
Líhnutí je prý nejsnadnější částí odchovu. Opravdové problémy začínají od vylíhnutí a rizikové období trvá až do 4 měsíců. Dvěma největšími chovatelskými oříšky jsou kosti (lomivka a křivice) a žaludek (problémy s ucpáváním) mláďat. Říká se, že mladá zvířat musí v podstatě hladovět, aby růst jejich těla nebyl rychlejší než růst jejich kostí. Tohle označuje pan Strnad za nesmysl, dnes má již krmnou dávku vybalancovanou tak, aby se zvířata dosyta najedla a přitom neměla problémy.
Přes léto dostávají zvířata řezaný jetel s přídavkem KS, v zimě řezané luční seno a KS. Všechny krmné směsi si chovatel vyrábí sám podle receptu, který dlouhodobě testuje a vylepšuje a dnes je součástí jeho know - how. Pro přilepšenou kupuje pro mláďata krmnou mrkev.
Pštros je na výživu poměrně nenáročné zvíře. 30 dospělých pštrosů uživí 1 ha o.p. a 1 ha luk. „Pštrosy dokáže nakrmit každý, jde o to za kolik a jestli se mu to potom vyplatí,“ říká ing. Strnad. „Pokud bych měl například zelinářství, živil bych je zadarmo, oni totiž sežerou všechno, téměř jakýkoli rostlinný odpad.“
Výhled, ekonomika, zpeněžení
Samice pštrosa snáší od nástupu jarního počasí až do podzimu 30 až 35 vajec. Oplozenost je 90 %, líhnivost 70 %. Průměrný chovatel odchová kolem 20 kuřat a hraniční rentabilita je podle odhadu pana Strnada u deseti kuřat na slepici.
On sám inkubuje v líhni s kapacitou 120 vajec, která vkládá v týdenním cyklu, na 9 samic je v stádě šest samců, proto je poměrně vysoká oplozenost vajec. Ve 14. Dni chovatel vejce prosvětluje, od 39. dne je prohlíží dvakrát denně a pomáhá kuřatům z vajec. Průměrná inkubační doba je 42 dní.
Ke zpeněžení jsou vhodná zhruba roční zvířata, když mají 80 až 120 kg. Pštrosa lze zabít na porážkách pro skot. Maso se prodává za 250 až 300 Kč/kg. Jatečné zvíře lze dnes zpeněžit zhruba za 5000 Kč, což je cena živého jatečného zvířete.
Dalším produktem je kůže pštrosů. Jsou firmy, které ji vykupují za 2000 až 2500 Kč a zájem projevuje řada zahraničních firem. Ve Vodňanech zvolili jinou cestu. Kůži odešlou do koželužny a odtud do kožedělné dílny. Prostě každý krok organizují sami. Dokonce i o prodej kožených výrobků se starají sami.
Kůže z kuřeciny je pevná a jemná, výrobek se používáním leští a zkrášluje, protože se vyhlazují vrásky a je o ni velký zájem.
Z neoplozených vajec mívají chovatelé vaječné hody, příležitostně prodávají skořápky na výbrus či malování. Ani peří zatím chovatelé netěží, jen to, co vypadne a čím si vylepšuje image skupina historického šermu.
