Cílem práce bylo zhodnotit vliv přídavku sušeného kořene čekanky obecné k restrikční krmné dávce rostoucích králíků na užitkovost, zdravotní stav, jatečnou hodnotu a fermentační aktivitu slepého střeva. 180 králíků Hyplus odstavených ve věku 28 dnů bylo rozděleno do tří skupin podle režimu krmení (AL – ad libitum, R – restrikce, RC – restrikce + kořen čekanky). U dalších 30 králíků rozdělených stejným způsobem se ve 49. dnu věku hodnotila fermentační aktivita slepého střeva. Bylo zjištěno, že přídavek kořene čekanky při restrikci zmírnil její nežádoucí dopady na konečnou hmotnost králíků a jejich jatečnou výtěžnost.
Úvod
Hlavní nesnází intenzivních chovů králíků je častý výskyt poruch trávení v období růstu králíčat. Jednou z možností, jak zamezit poruchám trávení, je restrikce krmiva. Ta se však pojí s určitými nevýhodami jako je nižší porážková hmotnost a jatečná výtěžnost (Gidenne et al., 2012). Ke zmírnění nežádoucích dopadů restrikce by mohlo pomoci, kdyby se k restrikční krmné dávce králíků přidávala taková dietní složka, která by nezvyšovala riziko poruch trávení a měla příznivý vliv na růst králíků. Tyto požadavky by mohl splnit sušený kořen čekanky obecné, který příznivě ovlivňuje mikrobiální činnost slepého střeva a růst králíků (Volek a Marounek 2005; 2007). Cílem práce bylo zhodnotit vliv přídavku sušeného kořene čekanky obecné k restrikční krmné dávce rostoucích králíků na užitkovost, zdravotní stav, jatečnou hodnotu a fermentační aktivitu slepého střeva.
Materiál a metodika
Do pokusu bylo zařazeno 180 králíků genotypu Hyplus odstavených ve věku 28 dnů a rozdělených do tří skupin (AL, R, RC; 60 ks/skupina) podle režimu krmení (Tab. 1). Králíkům byla podávána standardní výkrmová směs (NL 15,5 %, NDF 37,5 %, ADF 17,8 %, ADL 4,5 %, tuk 4 %, škrob 16,4 %). Spotřeba krmiva se zaznamenávala každý den a restrikční krmné dávky se vypočítaly z příjmu adlibitně krmených králíků z předchozího dne. Množství sušeného kořene čekanky obecné představovalo rozdíl mezi restrikční krmnou dávkou a příjmem krmiva ad libitum. Index sanitárního rizika byl stanoven podle Fernández-Carmona et al. (2005). V 70. dni věku králíků byl pokus ukončen porážkou, u 25 králíků z každé skupiny se hodnotily jatečné parametry podle metodiky Blasco a Ouhayoun (1996).
Dalších 30 králíků bylo rozděleno do tří skupin (10 kusů/skupina) podle stejného schématu a poraženo v 49. dni věku za účelem hodnocení fermentační aktivity slepého střeva.
Výsledky a diskuze
Výsledky užitkovosti, zdravotního stavu a jatečné hodnoty jsou uvedeny v tabulce. Podle očekávání restrikce významně snížila příjem krmné směsi u obou skupin restringovaných králíků. Králíci ze skupiny RC však k restrikční krmné dávce dostávali ještě sušený kořen čekanky obecné a jejich celkový příjem krmiva byl tedy vyšší než u skupiny R. U skupin králíků R a RC bylo pozorováno mírné zlepšení konverze krmiva oproti skupině AL. Průměrný denní přírůstek a živá hmotnost králíků v 70 dnech věku byly u jednotlivých skupin králíků bez významných rozdílů. Nepříznivý dopad měla restrikce na jatečnou výtěžnost králíků ze skupiny R. Tyto výsledky jsou v souladu s výsledky předchozích studií (Gidenne et al., 2012). Při hodnocení indexu sanitárního rizika byla zjištěna průkazně nižší nemocnost u králíků, kterým byl vedle restrikční krmné dávky podáván sušený kořen čekanky obecné, oproti králíkům ze skupin AL a R. Tento výsledek lze vysvětlit obsahem fruktanů inulinového typu v kořeni čekanky, u nichž byl v minulosti popsán příznivý vliv na zdravotní stav hospodářských zvířat (Flickinger et al., 2003).
U králíků ze skupiny R bylo zjištěno významně vyšší pH obsahu slepého střeva oproti adlibitně krmeným králíků. Gidenne a Feugier (2009) pozorovali opačný trend, nicméně vysvětlují, že velmi důležitá je doba měření, které by mělo probíhat v době vrcholu fermentace. Králíci, jimž byl při restrikci podáván sušený kořen čekanky obecné, měli průkazně vyšší hmotnost slepého střeva a jeho obsahu než králíci ze skupiny AL a R. Tento nález je v souladu s tím, který již publikovali Volek a Marounek (2011). U králíků ze skupiny RC byl dále zjištěn průkazně nižší podíl sušiny obsahu slepého střeva, jeho nižší pH a vyšší obsah těkavých mastných kyselin (TMK). Ačkoli režim krmení měl průkazný vliv na celkovou koncentraci TMK ve slepém střevě, profil TMK zásadně ovlivněn nebyl.
Závěr
Dosažené výsledky potvrdily, že použití dlouhodobé restrikce je z hlediska zdraví trávicího traktu králíků vhodnější než restrikce krátkodobá. Přídavek sušeného kořene čekanky obecné k restrikční krmné dávce králíků zmírnil nežádoucí dopad restrikce na konečnou hmotnost králíků a jejich jatečnou výtěžnost. Vzhledem k výsledkům fermentační aktivity slepého střeva se zdá, že přídavek čekanky mohl mít dále vliv na zdravotní stav králíků. Podrobnější objasnění lepšího zdravotního stavu králíků, jimž byl k restrikční krmné dávce podáván sušený kořen čekanky obecné, je předmětem následujících studií.
Literatura je k dispozici u autorů.
Práce vznikla za finanční podpory MZe (MZERO0714) a GA FAPPZ (SV16-51-21320).
Článek byl odborně recenzován
Ing. Linda Uhlířová,
Ing. Zdeněk Volek, Ph.D.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.
Kontakt: uhlirova.linda@vuzv.cz
Celý článek byl publikován v Našem chovu 10/2016
