Snižování zemědělské produkce, respektive její přesun do vhodnějších oblastí vede k tomu, že se stále zvyšuje podíl trvale zatravněných ploch v marginálních oblastech, které je možné využít pro extenzivní chov masných plemen skotu. S rozvojem chovu krav bez tržní produkce mléka však nutně přichází další otázka pro chovatele – jak maximálně zefektivnit tuto oblast zemědělské výroby při současném zajištění vysoké kvality finálního produktu - jatečného skotu. Výrazné zvyšování početních stavů zvířat v systémech bez tržní produkce mléka je pozorováno i ve státech EU. Stejně jako v Polsku i v ČR je hovězí maso z velké části produkováno kombinovanými či mléčnými plemeny.
Celoroční pobyt na pastvině
Jeden ze systémů umožňující efektivní chov masných plemen je extenzivní způsob chovu na trvalých travních porostech. Jak potvrzují výsledky ze zemí Evropské unie, je nutné minimalizovat veškeré náklady, které při chovu krav bez tržní produkce mléka vznikají. Z tohoto důvodu se stále častěji hovoří o celoročním pobytu zvířat na pastvinách. Především v německy mluvících státech se v poslední době rozvíjí systémy chovu zvířat s tímto způsobem pastvy. To koneckonců potvrdily i referáty přednesené na II. mezinárodní konferenci Pastvina a zvíře (http://www.mendelu.cz/af/paz), která se konala na MZLU v Brně v září letošního roku.
Pro celoroční pobyt zvířat na pastvině musí být splněno několik základních předpokladů. Pomineme-li ten nejdůležitější, kterým je dobrý zdravotní stav a kondice chovaných zvířat, je třeba brát zřetel především na kvalitu krmné dávky a dostatečnou dotaci zvířat pitnou vodou. Mezi další požadavky pak patří stanoviště s pevným podkladem a suché lože zvířat. Zpevněné zimoviště musí být chráněno buď přírodním, nebo uměle vybudovaným zařízením. Doporučené množství stelivové slámy v období zimní pastvy představuje asi 3 kg na krávu a den. Pokud se týká krmné dávky, je potřeba nejčastěji vyjadřována v množství sušiny na 100 kg živé hmotnosti zvířat – 2 až 2,2 kg/100 kg. Množství pitné vody pak 5 až 6 litrů na 1 kg spotřebované sušiny krmné dávky. Při zatížení pastviny 2 až 3 krávy na hektar v zimním období nebyly zjištěny výraznější známky poškození porostu zvířaty s výjimkou míst v bezprostřední blízkosti napajedel, popř. příkrmiště. Exkrementy zvířat jsou cenným zdrojem minerálních látek pro pastevní porosty. Podle Hochberga (2001) je možné počítat s produkcí 16g dusíku, 45 g draslíku a 4 g fosforu na 100 kg živé hmotnosti zvířat.
Pastevní porost
Z pohledu přípravy pastviny na periodu zimní pastvy jsou nejčastěji doporučovány dva systémy:
pastvina je naposledy využita v červnu,
pastvina je naposledy využita v červenci.
Odlišnosti mezi uváděnými postupy jsou závislé především na obsahu trav, které je možno využívat v zimním období – kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea) a jílek vytrvalý (Lolium perrene). Kostřava rákosovitá poskytuje v obou systémech poměrně vysoký výnos při sklizni v zimních měsících (prosinec až únor), zatímco u jílku se jeví výhodnější systém posledního využití v červnu. Při tomto způsobu je následně dosahováno vyššího výnosu v zimních měsících. Při posouzení obsahu proteinů pak Opitz (2001) stanovil vždy vyšší obsah u jílku.
Při aplikaci systému celoročního pobytu na pastvině lze ušetřit velkou část nákladů na ustájení v zimním období, snížit náklady na krmiva a současně poklesnou i náklady na pracovní sílu. Jak vyplývá z prací publikovaných v SRN a Rakousku, může toto snížení činit až 25 % z celkových nákladů. Vzhledem k tomu, že jediným a nejdůležitějším produktem v systémech chovu masných krav je tele, je třeba právě období telení věnovat maximální pozornost s cílem minimalizovat ztráty. Jenom bezproblémový porod a zdravé, životaschopné tele jsou základním předpokladem efektivního chovu krav bez tržní produkce mléka.
Výsledky zimního telení v Polsku a ČR
Průběh zimního telení u stád s celoročním pobytem byl vyhodnceno u čtyř stád v Polsku a ČR. Do pozorování byla zařazena zvířat masných plemen, kříženců masných plemen i skupina kříženců masných plemen a polského skotu černobílého a červenobílého. U skupiny masného skotu se jednalo zástupce plemen: salers, texas longhorn, hereford, red angus, simental, charolais a limousin importovaných z USA, Kanady a Francie.
Celá skupina zvířat byla umístěna v čtyřech stádech na území ČR a Polska:
1 - Polsko – 350 kusů plemen salers, texas longhorn, simental a jejich kříženci s plemeny polského skotu černostrakatého a červenostrakatého
2 - ČR – 143 kusů plemene hereford
3 - Polsko – 312 kusů plemene salers
4 - ČR – 43 kusů plemen charolais a limousin
Ve všech případech byla zvířata chována celoročně na pastvě, bez jakýchkoliv budov, pouze v zimním období bylo vytvářeno zimoviště z obřích balíků slámy. Všechna čtyři stáda používala zimě-jarního systému telení s hlavní periodou telení v průběhu měsíců únor až březen. Odstav telat probíhal v závislosti na klimatických podmínkách v příslušných letech sledování ve věku 7 až 8 měsíců.
Výživa byla celoročně založena na využití pastvin, v zimním období pak byla zvířata přikrmována konzervovanou objemnou pící.
Průběh porodů byl hodnocen v závislosti na:
denní době porodu - den rozdělen na tři osmihodinové etapy
6.01 – 14.00
14.01 – 22.00
22.01 – 6.00
klimatických podmínkách – podle průměrné teploty a množství srážek (dobré počasí, počasí špatné, počasí velmi špatné) – prováděno pouze na u stád v Polsku
pětistupňové škály hodnotící samotný průběh porodu (spontánní, s lehkou pomocí - jedné osoby , těžký – nutná pomoc více osob, komplikovaný – nutný zásah veterináře, mrtvě narozené tele)
V průběhu sledování se narodilo na farmě 1 - 75 telat – kříženců. Ve stejném období se na farmě 2 narodilo 108 čistokrevných zvířat plemen salers. U herefordského plemene na farmě 3 bylo narozeno 78 čistokrevných telat a na farmě 4 pak 45 zvířat plemen charolais a limousin.
Z dosažených výsledků je zřejmé, že největší část porodů probíhala mezi 22 a 6 hodinou ranní - 59,2 %.
Při posouzení vlivu klimatických podmínek bylo patrné, že největší část zvířat se telila v průběhu horšího počasí (-5 až +5 °C). Na farmě 1 představoval tato skupina 60 % - 45 kusů, na farmě 3 pak 49,1 % - 53 kusů. V období, které bylo charakterizováno velmi špatným počasím (-10°C, sníh či déšť) se v obou stádech telilo shodných 30 % zvířat.
Velmi vyrovnaných výsledků bylo dosaženo při hodnocení průběhu porodu u sledovaných plemen a lze konstatovat že největší část porodů proběhla samovolně, bez nutnosti zásahu člověka. Tímto způsobem se na sledovaných farmách otelilo 66,8 až 88 % všech plemenic. Mrvě narozena byla v prvním stádě 3 telat – 4 %, ve druhém stádě 1,6 %, ve stádě číslo tři – 6 kusů (7,4 %) a 3 kusy (6,7 %) ve stádě číslo 4.
Hmotnost telat při narození a průměrný denní přírůstek je patrný z tab. 1. Nejvyšší živé hmotnosti při narození dosáhla skupina býčků na farmě 4 – 41,1 kg. Nejnižší živé hmotnosti pak bylo dosaženo na farmě 1 u skupiny jaloviček – 33,1 kg. Průměrný denní přírůstek telat do odstavu kolísal v rozmezí 484 až 613 g na kus a den. Nejvyššího přírůstku dosáhla skupina býčků na farmě 4 – 613 g.
Závěr
Na základě získaných výsledků a prací dalších autorů lze konstatovat, že extenzivní chov masných plemen skotu s celoročním pobytem na pastvě je možné realizovat i se skupinou plemen, která jsou často řazena mezi intenzivní nebo s kříženci masných plemen. Z pohledu chovatele jde o ekonomicky nenáročný systém chovu zvířat, především pak se zřetelem na zdravotní stav zvířat. Z výsledků je také patrné, že porody mohou probíhat přímo na pastvinách a že je možné snižovat náklady v tomto odvětví celoročním pobytem zvířat v pastevních areálech.
Negativní dopady pobytu zvířat na pastvině v zimním období jsou zpravidla omezeny pouze na místo zimoviště a jeho bezprostřední okolí a v případě správného managementu pastviny
v následujícím období nepředstavují žádné závažnější nebezpečí pro pastevní areál a neovlivňují jeho produkční schopnost.
Maciej Adamski, AR, Wroclaw,
Josef Kučera, Gustav Chládek, MZLU, Brno
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Bydlíme na jihu Čech teprve od podzimu 2016 a velice mne překvapila stáda krav, která jsou v každěm počasí venku - bez přístřešku, pod který by se mohly schovat ať před sluncem anebo před silným mrazem, jaký panuje letošní zimu. Skoro mi to připadá jako týrání zířat, ale možná mám jen málo informací...