Geneticky modifikované organismy se v laboratořích ČR pěstují již přes 20 let. V první fázi to byly především rostliny, do jejichž dědičné informace byly cizorodé geny vneseny přímo v našich laboratořích ústavů Akademie věd. Tím se objevila současně potřeba vědeckých pracovníků se radit o tom, zda a jakým způsobem je možno některé takovéto geneticky modifikované rostliny za našich podmínek pěstovat také na malých pokusných pozemcích.
Proto spontánně vznikla Česká komise transgenóze rostlin jako dobrovolné sdružení vědeckých pracovníků, zabývajících se molekulární genetikou rostlin, dalších molekulárních biologů, šlechtitelů, lékařů a jiných odborníků. Od roku 1996 některé zahraniční biotechnologické firmy, které se zabývají také šlechtěním rostlin, projevovaly zájem pěstovat pokusně na malých plochách geneticky modifikované rostliny také na našem území. S tím již počítal zákon o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin č. 92 z roku 1996, podle jehož § 6 odst. 3b v případě, že odrůda zahrnuje geneticky modifikované rostliny, musel žadatel doložit, že Ministerstvo životního prostředí ČR souhlasí s pěstováním odrůdy v polních podmínkách. Ministerstvo životního prostředí si vyžádalo k žádostem o povolení pokusného pěstování geneticky modifikovaných rostlin posudky České komise transgenóze rostlin. Tak se již původní komise stala poradním orgánem ministerstva životního prostředí a její členové se spoluúčastnili koncipování zákona o geneticky modifikovaných organismech (GMO). Fungovala od roku 1989 do konce roku 2000, tedy do počátku platnosti zákona č. 153/2000 o geneticky modifikovaných organismech, kdy na jejím základě a jejích zkušenostech byla vytvořena nová komise, která již byla zakotvena v zákonu a má působnost nejen pro geneticky modifikované rostliny, ale geneticky modifikované organismy vůbec - Česká komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy (ČK GMO).
Úkoly komise
Zákon č. 153/2000 Sb. ustanovil ministerstvo životního prostředí jako centrální orgán pro schvalování geneticky modifikovaných organismů a ustanovil rovněž, že ministerstvo životního prostředí má odbornou komisi nezávislých specialistů - ČK GMO. Samotná komise nemá výkonnou pravomoc, tu má ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a ministerstvem zdravotnictví. V praxi to znamená, že každé z těchto tří ministerstev, právě tak jako ČK GMO, se vyjadřuje k žádostem a má právo veta. Jejími členy jsou odborníci na molekulární genetiku rostlin, živočichů i mikroorganismů, šlechtitelé, hygienik, právník, pracovník České inspekce životního prostředí, zástupce hnutí ochránců přírody i pracovníci ministerstva životního prostředí. Komise má několik úkolů:
1. Sledovat vědecký a technologický vývoj v oblasti nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty.
2. Hodnotit žádosti o zapsání do seznamu uživatelů geneticky modifikovaných organismů a žádosti o zapsání do seznamu geneticky modifikovaných organismů.
3. Provádět v součinnosti se správními úřady odborné kontroly pracovišť uživatelů a míst, kde dochází k uvádění do životního prostředí.
4. Provádět odbornou kontrolu dokumentace vedené uživateli.
5. Projednávat roční zprávy vypracované uživateli.
6. Navrhovat metody zkoušek geneticky modifikovaných organismů a produktů a vybavenost
pracovišť k provádění těchto zkoušek.
Komise je zakotvena na ministerstvu životního prostředí, tajemnice komise je současně vedoucí oddělení pro geneticky modifikované organismy odboru ekologických rizik ministerstva životního prostředí. Komise se ve své práci řídí statutem, schváleným ministrem životního prostředí.
Letošní činnost komise
Od počátku platnosti zákona do současné doby komise obdržela celkem zhruba 40 žádostí.o zapsání do Seznamu uživatelů i do Seznamu geneticky modifikovaných organismů. Z nich se 17 týkalo geneticky modifikovaných rostlin, 10 geneticky modifikovaných rostlin a současně mikroorganismů, čtyři geneticky modifikovaných rostlin, mikroorganismů i živočichů, pět geneticky modifikovaných živočichů a současně mikroorganismů a čtyři jen geneticky modifikovaných živočichů. Celkem 23 žádosti podaly vědecké a výzkumné ústavy (ústavy Akademie věd ČR, univerzitní pracoviště a další výzkumné instituce) a 17 žádostí pocházelo od pracovišť praxe (šlechtitelské a zkušební stanice, biotechnologické firmy, zdravotnická pracoviště a další).
Hlavní náplní ČK GMO v současné době je posuzování žádostí o zapsání do seznamu uživatelů geneticky modifikovaných organismů a žádostí o zapsání do seznamu geneticky modifikovaných organismů, a to buď pro uzavřené nakládání, nebo pro uvádění do životního prostředí, případně pro uvádění do oběhu. Všichni členové komise dostávají kopie žádostí v elektronické formě a mohou se k žádostem i posudkům na ně ve všech fázích jednání vyjadřovat. Obvykle tři členové, určení komisí vypracují posudky. K posudkům využívá komise i externí spolupracovníky - specialisty. Jeden ze členů této subkomise po projednání (elektronicky a na schůzi) vypracuje konečné stanovisko komise. Komise pak předává své stanovisko řediteli odboru ekologických rizik a ten, po dosažení konsensu s ministerstvem zemědělství a ministerstvem zdravotnictví, vyrozumí žadatele o stanovisku ministerstva životního prostředí.
Komise v průběhu posuzování žádostí v případě nejasností kontaktuje jednotlivé žadatele a vyžaduje bližší vysvětlení některých bodů, popřípadě změny metodiky či technologie. V některých případech členové komise vykonají kontrolní návštěvu pracoviště, v níž se také vysvětlí sporné nebo nejasné body. Kontrola má rovněž právo odebírat vzorky organismů (mikroorganismů, rostlin, živočichů) k ověření souhlasu genetické modifikace s popisem, uvedeným v žádosti.
Je třeba konstatovat, že značná část žádostí je vracena žadatelům k doplnění nebo přepracování. Vyskytly se i případy, kdy žadatelé nebyli schopni splnit náročné požadavky, dané zákonem č. 153/2000 Sb. a jej doprovázejícími vyhláškami č. 372, 373 a 374 a žádosti stáhli. Přehled schválených žádostí je možno nalézt na internetové adrese ministerstva životního prostředí www.env.cz.
Komise již, za dobu své existence od počátku roku, uspořádala dvě informativní setkání pro veřejnost a na listopad připravuje třetí. Její členové se účastní mezinárodních konferencí a symposií o geneticky modifikovaných organismech a přednášejí na českých setkáních o této problematice, pořádaných různými domácími institucemi. Komise v návaznosti na vývoj v zahraničí se rovněž aktivně podílí na detekci GMO a vývoji metod a norem pro takovouto detekci.
Práce České komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy je tedy dobrou zárukou toho, že ČR má dobrý odborný standard progresivnějších evropských států v přístupu ke geneticky modifikovaným organismům.
Doc. RNDr. Miloš Ondřej, DrSc.,
Ústav molekulární biologie rostlin AV ČR
