Druhý letošní výběr býků, který se konal předposlední lednový čtvrtek v odchovně plemenných býků Rokytno u Žďáru nad Sázavou, přinesl s sebou při hodnocení jednotlivých býků i otázku využívání ryze českých linií býků českého strakatého plemene v dalším šlechtění tohoto plemene.
„Pokud se k tomuto problému nepostavíme čelem, může se nám velmi lehce stát, že v populaci českého strakatého plemen zůstanou pouze býci linií odvozených z fleckvieh či montbeliardů,“ říká šlechtitel skotu Ing. Miloš Lorenc. „Pak se ovšem můžeme dostat u českých strak do podobné situace, v jaké jsou dnes montbeliardi, tedy značná příbuznost mezi liniemi a tím pádem výrazně zúžený výběr býků pro plemenitbu.“
Názor, že je potřeba zachovat v populaci nepříbuzné české linie, se jako červená nit táhl celou chovatelskou diskusí. „Zní to asi otřepaně, ale v tuto chvíli jsou ve hře skutečně zbytky české genetiky,“ uvedl Ing. Pavel Burian, ředitel Plemo, a. s. „Ani pro nás není využívání býků těchto linií vždy komerčně nejvýhodnější, jejich predikovaná plemenná hodnota není nejvyšší, ale jsou to často poslední představitelé svých linií.“
Cílem je nejen zachování ryze českých linií, ale i nabídka alternativního programu pro chovatele českého strakatého skotu a rozšíření skupiny býků určených pro plemenitbu. „Pokud jsou tito býci v první stovce žebříčku podle produkce mléka, neměl by být s jejich využíváním v populaci žádný vážnější problém,“ pokračoval Ing. Lorenc. „Vzhledem k tomu, že jde vlastně o zachování skutečně českých linií býků, by ovšem stála za úvahu i podpora tohoto projektu ze strany ministerstva zemědělství.“
Na samotném výběru býků pak bylo předvedeno celkem devět býků, tři býci byli vyřazeni po dokončení testu, všichni kvůli nízkým přírůstkům. V průběhu výběru vyřadil hodnotitel Ing. František Hřeben další dva býky – jednoho z důvodu špatné stavby a mechaniky pohybu končetin a druhého kvůli keloidům na končetinách.
Počet vrstevníků předváděných býků dosáhl 30, průměrný přírůstek v testu činil 1399 g (směrodatná odchylka 127 g), přírůstek od narození 1237 g (směrodatná odchylka 60 g).
Nejvyšší počet bodů – 85,6 (třída VG, velmi dobrá) – získal při hodnocení býk č. 000104229586, linie Helios, plemeno C100, chovatel ZD Chýšť, který v testu dosáhl přírůstku 1350 g (odchylka –50 g) a přírůstku od narození 1244 g (odchylka +7 g). Jeho matka nadojila na své maximální IV. laktaci 7350 kg mléka s obsahem 3,56 % a množstvím 262 kg bílkovin. Jde o býka velmi dobrého užitkového typu (89 bodů),velkého rámce s velmi dobrou stavbou těla a osvalením (85 bodů). Vysoké ohodnocení získal i za utváření zádě (84 bodů) a jako jediný z ze všech předvedených býků i za stavbu končetin (81 bodů).
Jen o jednu desetinu bodu méně – 85,5 bodů – bylo hodnotitelem přisouzeno býku č. 000111511681, linie Tartars, plemeno C85R, chovatel Agris Jedvnice, jehož přírůstek v testu činil 1609 g (odchylka +210 g) a přírůstek od narození 1351 g (odchylka +114 g). Jeho matka nadojila na své maximální II. laktaci 8762 kg mléka s obsahem 3,67 % a množstvím 322 kg bílkovin. U tohoto býka byla především hodnocená velká kapacita a výborná stavba těla a osvalení (po 88 bodech) stejně jako výrazný kombinovaný užitkový typ a utváření zádě (po 87 bodech). Od svého úspěšnějšího kolegy se lišil pouze horším hodnocením stavby končetin.
Šest ze sedmi vybraných býků si ponechala pro využití v inseminaci společnost Plemo, a. s., zbývající býk je uren pro přirozenou plemenitbu.
Další výběr býků českého strakatého skotu proběhne na odchovně Rokytno 21. března 2002.
