Český skot míří na německá jatka

Na česko-německých hranicích ve Furth im Waldu provozuje společnost Fleischkontor Moksel jatky. Okamžitě po rozšíření Evropské unie v roce 2004, kdy padly celní bariéry, začali nakupovat jatečný skot v Česku. V letošním roce počítají s nákupem až sedmi tisíc kusů.

Jak uvádí obchodní vedoucí a majitel 30 % akcií Xaver Fischer, mají jatky ve Furthu už téměř stoletou tradici. Firma Moksel společně s ním je převzala v roce 1986.
Během uplynulých deseti let ve Furthu silně investovali, kolem deseti milionů eur šlo především do techniky a chladicích zařízení. Jatky se specializují na produkci hovězího masa. Týdně porážejí 800 až tisíc kusů skotu. „My to děláme jinak, než je obvyklé v Česku. Maso expedujeme buď ve čtvrtích, nebo bourané na díly, nevyrábíme hotové produkty,“ vysvětluje Xaver Fischer. Celkem 35 % z produkce putuje na export do Itálie, Francie nebo Řecka, zbytek se uplatní na německém trhu. „Nedodáváme do velkých obchodních řetězců, které tlačí ceny neúměrně dolů.“ Zákazníky mají mezi řeznictvími.
Firma dosáhla v loňském roce obratu 38 milionů eur s tím, že porazili 46 tisíc kusů skotu, což představuje celkem produkci 14 409 tun masa. Hodinový výkon porážky dosahuje až 40 kusů. Ve firmě pracuje celkem 50 zaměstnanců, z toho patnáct je Čechů. O jejich spokojenosti svědčí fakt, že mnozí z nich jezdí do Furthu za prací už přes deset let.

Nákup skotu
Ideální svozná oblast pro jatečný skot je do okruhu 100 kilometrů od jatek. „Dříve to byl polokruh díky poloze provozu téměř na hranicích s Českem, po rozšíření unie jde o kruh,“ porovnává Fischer.V loňském roce přivezli na porážku z českých chovů 3,5 tisíce jatečných kusů. Letos předpokládají, že půjde až o sedm tisíc. V podniku působí stálá hygienická kontrola, získali ISO 9001:2000, jsou zapojeni v systému QS a GQ. Zákazník v řeznictví je etiketou informován rovněž o plemeni – v případě Bavorska jde téměř výhradně o fleckvieh. Důležitá je dosledovatelnost, proto je při bourání na jatkách kopírována etiketa a tou je každý díl nově označen.
Povinnost dělat testy na BSE platí v Německu u skotu od věku 24 měsíců. „Doufáme, že brzy přejdeme na standard unie a budeme testovat ve 30 měsících,“ upozorňuje obchodní vedoucí na konkurenční nevýhodu. Změna by mohla nastat už letos.

Trh je stabilní
Na jatkách mají zájem o koupi všech kategorií skotu. „Výhodou našich jatek je krátký transport, vlastními vozy, znamená to méně stresu a menší ztráty. Jedeme z jednoho podniku přímo do jatek a dobytek jde okamžitě na porážku.“ Ceny se pro české chovatele vyvíjejí podle Fischera pozitivně. „Pro české zemědělce je cena proti německým dodavatelům mírně nižší u býků – ale závisí to na kvalitě. Při vysoké kvalitě je téměř shodná s Německem. Pokud jde o samičí část, tam se již úroveň vyrovnala.“ Jaký je důvod nižší ceny? „Maso prodávané v Německu musí být označené na etiketě zemí původu a mezi německými zákazníky ještě přežívá určitý předsudek k zahraničnímu původu, je však nevýznamný a časem úplně zmizí,“ vysvětlují ve Furthu.
„Jeden týden nakoupíme a následující týden, vždy ve středu, jdou peníze na účet všech dodavatelů,“ říká Čech Tomáš Breu, zodpovědný za nákup v České republice. Platí se v eurech. „Úroveň cen je docela stabilní“. Podle Fischera je skotu nedostatek. Evropské statistiky hovoří i o dalším očekávaném propadu stavů. Momentálně cena hovězího mírně klesla v důsledku problémů s prémiovými právy. Aktuálně se u býků pohybuje na úrovni 2,80 eur za kg JUT. U býků fleckvieh (U, R) očekávají nárůst do konce roku na tři eura.

Klasifikace a výkup v mrtvém
Klasifikace pro skot z Česka je stejná jako pro nákup v Německu – systémem SEUROP. Nejčastěji jsou strakatí býci z Česka zařazováni do třídy U a R. Klasifikace a vážení je plně v rukou neutrální bavorské instituce Fleischprüfring. Ta funguje již od roku 1991 a jejími členy jsou státní zemědělské instituce, svazy zemědělců, obchodníků s masem a zvířaty. Náklady ze 40 % hradí stát, zbytek představuje platba z jatek formou poplatku za poražený kus. Klasifikátoři se na jatkách střídají. Na ně ještě dohlíží státní kontrola. Zpeněžování už od počátku sedmdesátých let funguje v Německu pouze takzvaně v mrtvém. „Není k tomu žádný zákon, ale dělá se to. V živém to je hra v loterii, už třicet let je to tak v celé unii,“ vysvětluje Fischer. Podle jeho názoru je to jediný možný spravedlivý postup: „Jako obchodník s dobytkem to vím, zaplatí se kvalita a je to přesné, korektní a profitují z toho oba – sedlák i jatky.“ Předností německého systému na rozdíl od Rakouska je i platba za kg JUT za tepla. Rozdíl proti zpeněžování za studena dosahuje kolem dvou procent.