V druhé půlce března se konaly semináře o managementu efektivní reprodukce krav, které uspořádaly společnosti FIDES AGRO, Forestris a Zoetis. Jeden z nich se konal v Humpolci v hotelu Fabrika a pořadatelé se těšili z vysoké návštěvnosti.
Přednášku vedl Dr. Paul M. Fricke, specialista na reprodukci a profesor z americké univerzity ve Wisconsinu.
Hierarchie potřeb
„Pokud někdo z vás absolvoval předmět psychologie, určitě mu je známá Maslovova hierarchie potřeb,“ řekl na úvod Dr. Fricke.
„Tato teorie je znázorňována jako pyramida, jejíž spodní část tvoří nejzákladnější fyziologické potřeby a vrchol nejsložitější seberealizační potřeby. Cílem je, že se chceme dostat na vrchol pyramidy. Ale vždy začínáme odspoda a postupujeme krok za krokem nahoru. Tento koncept mě inspiroval k vytvoření své vlastní hierarchie, a to reprodukčních potřeb.“
V pyramidě Dr. Frickeho je základem „dosažení excelentní reprodukce“, vše ostatní se odvíjí od tohoto základního bodu.
„Pokud dosáhneme excelentní reprodukce, můžeme si dále povídat o cyklu špičkové plodnosti, optimalizace rozvoje stáda, a nakonec o použití sexovaného semene a spermatu masných plemen,“ dodal.
Efektivní reprodukce
Jak dále uvedl, v posledních dvou dekádách došlo v chovu dojnic k reprodukční revoluci. Jako měřítko plodnosti se v chovu dojnic udává procento zabřezlých během 21 dní, vliv má na něj procento inseminovaných. Počet inseminovaných krav je závislý na kvalitě detekce říje krav. Tyto výsledky lze maximalizovat pomocí synchronizace říje.
Vzestupná tendence nastala také u počtu početí. Před dvaceti lety se průměrná míra březosti pohybovala kolem 34 %, nyní je průměrná míra březosti na farmách 50 %. Co vedlo k tomuto pozoruhodnému zlepšení? Fricke poukázal na dvě technologie, které podle něj měly na tato čísla největší vliv:
„Na trhu se za posledních 10 let objevilo několik systémů sledování aktivity krav, které spousta farem ve Spojených státech zavedla,“ sdělil Paul Fricke.
„Tyto systémy monitorují nejen pohybovou aktivitu plemenic, ale například i přežvykování.“
Kdy inseminovat?
Optimální doba pro inseminaci je 8 až 12 hodin před ovulací, což je 12 hodin po začátku říje. Problémem je, že je zde značná variabilita mezi začátkem říje a nástupu ovulace u mléčných krav.
A proto v roce 2012 Dr. Fricke a jeho dva postgraduální studenti udělali studii, zaměřenou na hodnocení akcelerometrického systému pro detekci říje. Tento experiment se odehrál na mléčné farmě ve Wisconsinu. Jednalo se celkem o 112 krav, kde byl použit synchronizační protokol G-P.
„Krávám jsme dali injekci hormonu GnRH, který způsobuje růst dominantního folikulu a ovulaci a sedm dní poté dostaly injekci prostaglandinu (PGF2α), který způsobuje regresi žlutého tělíska a nástup nové říje,“ pokračoval řečník a dodal, že to vypadá jako synchronizační program s názvem Ovsynch, ale zvířata nedostala poslední injekci GnRH.
U 23 krav se synchronizace nezdařila a byly z hodnocení vyřazeny, do konečné analýzy bylo tedy zahrnuto 89 krav. Akcelerometry zaznamenaly, že u 71 % (63) krav byla zjištěna říje. 95 % (60) krav ovulovalo a bez ovulace bylo pouze 5 % (3). U 29 % (26) krav však říji systémy nezaznamenaly. Přesto stále 35 % (9) krav ovulovalo a 65 % bylo bez ovulace. To však nebyl problém systému detekce říje, ale je to problém biologie krav.
„Další věcí, kterou jsme se zabývali, byl interval mezi umělou inseminací a ovulací. V průměru byly plemenice inseminované osm hodin před tím, než ovulovaly, což je velmi dobré. Problém je, že zde byla velká variabilita a krávy byly inseminované buď příliš brzy nebo příliš pozdě,“ uvedl Dr. Fricke.
Eva Makovičková
Celý článek najdete v Krmivářství 3/2023.
