Množství mléka dodané do mlékáren v loňském roce překračuje reálnou spotřebu mléka a mléčných výrobků v České republice o 25 až 30 %, uvedl na 5. mezinárodní konferenci „Den mléka 2001“ Ing. Oldřich Obermaier, z Českého komitétu Mezinárodní mlékařské federace. Situace v letošním roce bude podle jeho slov velmi podobná, protože spotřeba mléka a mléčných výrobků obyvatelstvem se zvyšuje jen velmi zvolna.
„Otázkou zůstává, proč se u nás zaváděly mléčné kvóty, protože ty v Evropské unii sloužily jako redukční nástroj nadvýroby mléka,“ pokračoval dále Ing. Obermaier. „Jestliže v současné době vyrábíme 2,7 miliard litrů mléka ročně a požadujeme kvótu na 3,1 miliardy litrů, pak musíme výrobu razantně zvyšovat a tudíž ztrácí zavádění kvót svůj původní smysl. Faktem je, že výše přebytku dodávaného mléka není vytvářena nadměrnou tržní produkcí mléka, ale spíše velmi nízkou domácí spotřebou.“ Ve svém příspěvku se člen Českého komitétu mezinárodní mlékařské federace zmínil o nevyhovující vyhlášce týkající se kvality mléka. „Lze říci, že kvalita mléka se do loňského roku stále zlepšovala, bohužel nová vyhláška rozhodně nemotivuje k dalšímu zvyšování kvality dodávaného mléka a předpokládáme tedy, že v letošním roce se kvalita mléka spíše zhorší,“ uvedl dále Ing. Obermaier.
V celém světě se ročně vyrobí přibližně 570 miliónů tun mléka, z toho v Evropské unii asi 124 miliónů tun. Velikostí produkce lze Českou republiku srovnat přibližně s počtem obyvatel shodnou Belgií, která má roční produkci mléka 3, 2 miliard litrů, uvedl na konferenci Ing. Jan Drbohlav z Milcomu, a. s., Výzkumného ústavu mlékárenského. O předpokladech efektivnosti produkce mléka v ČR svědčí i průměrná velikost stáda, která v České republice dosahuje 50 kusů, což je třetí nejvyšší hodnota v Evropě za Velkou Británii (69 kusů) a Dánskem (51 kusů). „Mlékařské“ Nizozemí je se svojí průměrnou velikostí stáda 44 kusů až na čtvrté příčce, státy jako Německo, Belgie, Francie a Irsko se pohybují v průměrné velikosti stáda pohybují na úrovni 30 kusů. Česká republika patří na přední místa v Evropě rovněž v podílu zpracovávaného mléka v mlékárnách, který dosahuje 92 %. „Pozitivně lze rovněž hodnotit relativně vysokou koncentraci českého mlékárenského průmyslu, kdy za posledních deset let klesl počet mlékárenských provozů o více než třetinu na dnešních 70 provozů,“ řekl dále Ing. Drbohlav.
Pokud jde o domácí spotřebu mléka a mléčných výrobků, je možné říci, že po letech velmi prudkého poklesu a následné stagnace opět pozvolna vzrůstá. Kritické úrovně dosáhla přibližně v roce 1994, kdy se pohybovala jen velmi těsně nad hranicí 190 litrů mléka na osobu a rok a v roce 1995 pod tuto hranici dokonce klesla (188 l). „V souvislosti se sníženou spotřebou mléka a mléčných výrobků je v porovnání s rokem 1986 mezi českým obyvatelstvem průkazně vyšší výskyt osteoporózy a například zlomenin horní části stehenní kosti, jejichž výskyt se v posledních deseti letech zdvojnásobil,“ pokračoval dále Ing. Drbohlav. „Současná spotřeba mléka a mléčných výrobků se odhaduje na 210 l na osobu a rok, vzhledem k požadované výši kvóty i z hlediska optimální výživy obyvatelstva by byla potřebná minimální spotřeba 240 litrů na osobu a rok. I s tímto množstvím ovšem zůstáváme hluboko pod hranicí spotřeby mléka a mléčných výrobků v Evropské unii. Například spotřeba tekutého mléka dosahuje v ČR 60 l na osobu a rok, v evropských zemích je ovšem nejnižší hranicí 70 l a v některých státech dosahuje spotřeba tekutého mléka dosahuje téměř 100 l na osobu a rok.“
Závěr konference je tedy jasný - zvýšit spotřebu mléka produkcí konkurenceschopných, kvalitních a bezpečných výrobků. V případě, že se nám to nepodaří, je další zvyšování produkce téměř o 400 miliónů litrů téměř zbytečné.
