Agropodnik Hodonín, a. s. vznikl v roce 1992 ze společného zemědělského podniku založeného koncem 60. let několika zemědělskými družstvy. Ta, nyní již také v podobě akciovek, jsou majoritními majiteli i nově vzniklé akciové společnosti. Agropodnik Hodonín sestává ze čtyřech závodů: závod Ratíškovice je zaměřen svou činností na produkci vajec, brojlerů, krůt a chov kuřic. Dalším je závod Milotice, který produkuje v rámci uzavřeného obratu stáda 4100 tun jatečného vepřového masa ročně, v Bzenci je středisko skladů s řízenou atmosférou pro dlouhodobé uskaldnění zeleniny a sady a čtvrtý závod je zaměřen rovněž na produkci drůbežího masa.
Na téma chovu drůbeže jsme hovořili s Ing. Ivanem Moudrým, ředitelem závodu v Ratíškovicíc, který je zaměřen na produkci vajec, drůbežích brojlerů a chov kuřic. Chov slepic probíhá v Ratíškovicích , kde v devíti produkčních halách chovají okolo 200 000 kusů nosnic. V každé hale je pět řad čtyřetážových klecí, technologie je ve všech stejná – od nedalekého výrobce z Jasenné a roční produkce dosahuje téměř 50 miliónů vajec. Odchov kuřic pro toto středisko mají v Agropodniku vlastní – rovněž v klecové technologii v Rohatci, kde dvakrát v roce odchovají 100 000 kusů, proto jsou slepice v Ratíškovicích dvojího stáří a nedochází k výkyvům v dodávce vajec. „Jednodenní kuřičky nakupujeme, jde o nosnice hybridní kombinace – Hisex hnědý z Přemyslovic,“ uvádí ing. Ivan Moudrý. S Hisexem jsou spokojeni, i když se nabízí srovnatelná nabídka hybridní kombinace ISA brown z Žabčic. Požadavek zákazníků je jednoznačný, kromě velikonoc, na hnědou barvu skořápky.
Chov brojlerů je rozdělen na dvě střediska – v Miloticích sedmkrát za rok vykrmí 62 000 brojlerů a v Šardicích osmkrát ročně 35 000 kusů. Jednodenní brojleři hybridní kombinace COBB 500 pocházejí z líhní v Litomyšli. „Již třetí rok tento typ hybrida využíváme a zdá se být jedničkou, předtím jsme vykrmovali ROSS 208. COBB má vyšší výtěžnost, i když zatím se podle ní neplatí, je to však otázka času, kdy se tento způsob hodnocení začne uplatňovat,“ vysvětluje ing. Moudrý. Výkrm brojlerů probíhá na hluboké podestýlce, na slámě: „Jediná cesta ke kvalitní podestýlce je sklidit kvalitní slámu a samozřejmě ji uložit pod střechu,“ komentuje nedostatek levných hoblin na trhu ing. Moudrý a dodává: „ Slámu kupujeme od našich akcionářů, kteří od nás kupují zpět podestýlku.“
Drůbeží nabídku uzavírá provoz Bzenec, kde dvakrát za rok vykrmí 8000 těžkých jatečných krůt, krocany do hmotnosti okolo 20 kg a krůty do 9,5 až 10 kg. „Krůty jsou pro nás spíše okrajovou záležitostí, dokud nebude situace jasná, nechceme se v investicích unáhlit,“ komentuje ing. Moudrý. Odbyt je sice dobrý, i když poptávka vykazuje určitou sezónnost. V Bzenci se soustřeďují na pokrytí zájmu zákazníků v době vánoční. A jaká je ekonomika krůtí produkce? Výkupní ceny se pohybují na úrovni 36 Kč u krocanů a 32 Kč u krůtiček.
Výsledky užitkovosti za rok 1999 jsou následující: 313 vajec na nosnici, spotřeba krmné směsi na vejce činila 0,142 kg, na brojlera na 1 kg ž. hmotnosti 1,88 kg a na 1 krmný den kuřice 0,063 kg krmné směsi. Brojlery vykrmovali v průměru 36,80 dne a průměrná hmotnost při vyskladnění dosáhla vloni 1,87 kg. Krůty dosahují požadované hmotnosti za 20 až 21 týdnů krocani a 15 až 16 týdnů krůty.
Odbyt vajec mají v Ratíškovicích téměř vyřešený. Agropodnik Hodonín je akcionářem společnosti ČESKÁ VEJCE CZ a. s. Tato akciovka obchoduje s produkcí vajec svých akcionářů, mezi jejíž zakládající členy patří i Hodonínští. ČESKÁ VEJCE zastupují zájmy svých členů v jednání v obchodní sféře, ročně je jejich prostřednictvím obchodováno kolem 650 miliónů vajec. Agropodnik Hodonín tímto způsobem prodává asi polovinu své produkce, podobně jako ostatní akcionáři. Každý den brány ratíškovického závodu opouštějí čtyři vozy Avia, vybavené izotermy s chladicí jednotkou tak, aby teplota dosahovala 5 až 18 oC. Vykrývají tak objednávky, které obdrží přes společnost ČESKÁ VEJCE a navíc zásobují další obchody v okolí. Situace na trhu s vejci, a nejen s vejci, byla problematická v loňském roce, kdy dokonce v Ratíškovicích jednu halu pro nosnice nechali prázdnou
Většina producentů vajec pochopila, že v jednotě je síla, bohužel obdobná situace zatím neplatí pro oblast produkce brojlerů, výkrmců je totiž podstatně více a výkrm není tak investičně náročný jako chov nosnic. Jen výměna technologie v jedné hale pro nosnice přijde na 5 až 6 miliónů Kč a pro výkrm kuřat se využívá starších objektů s jednoduchou technologií na hluboké podestýlce. Výkrmci se dostávají do tlaku přes zpracovatele: „Myslím, že cesta integrace je otázka času,“ dodává ing. Moudrý. Z Agropodniku Hodonín dodávají brojlery do Moravskoslezských drůbežářských závodů PROMT a. s., provoz Modřice. „V loňském roce jsme dodali 1100 tun, něco jde samozřejmě na drobný prodej,“ doplňuje ředitel. Cena z jatek závisí na hmotnosti, v loňském roce nejvíce platili za kuřata od 1,6 do 1,8 kg jatečné hmotnosti.
Krmné směsi nakupují Ratíškovičtí v ZZN Pomoraví Hodonín, který je také jedním z akcionářů. Hlavní surovinu pro jejich výrobu - obiloviny nakupují od akcionářů na celý rok a v ZZN jsou uskladněny, jde o pšenici, ječmen i kukuřici. Receptury optimalizují v ZZN, ale musí být každý měsíc schváleny v Agropodniku. Jedna z posledních spoluprací začala se společností Ekozym, s. r. o.: „Samozřejmě, že jsme si chtěli v našich provozních podmínkách jejich přípravky ověřit. Začali jsme na středisku v Šardicích, kde tři turnusy dopadly dobře a zástupci Ekozymu se pravidelně zúčastňovali vážení.“ Nyní využívají kombinaci okyselovadla mravenčanu vápenatého s fytázou i na druhém provozu v Miloticích. Podle ing. Moudrého půjde o určitou náhradu po zákazu všech krmných antibiotik. Z nabídky Ekozymu zařazují i enzymy určené pro směsi na bázi pšenice.
„Do tvorby receptur samozřejmě vstupujeme, vše vychází ze spolupráce. Našimi dodavateli premixů je společnost Biofaktory, se kterou Ekozym spolupracuje.“ V Ratíškovicích využívají všech možností snížit náklady. Jednou z cest je zařazení řepky nakoupené od akcionářů, kterou využívají do směsí pro brojlery v množství až 2 % celého semene. Rovněž je využívána pro některé kategorie krmných směsí pro krůty. „Kvalitní řepky se už nikdo nebojí..“, uvádí ing. Moudrý.
Plány do budoucna sice v Ratíškovicích mají, ale vše bude záležet na stabilitě ekonomického prostředí v zemědělství.
