Italští holštýnští býci pravidelně v posledních letech zaujímají vysoké pozice ve světových žebříčcích. Italské plemenice získávají tituly šampiónek na výstavách. Je to náhoda, nebo mají italští plemenáři promyšlený systém šlechtění? Na tuto otázku se pokusil odpovědět dr. Claudio Mariani na semináři v Benicích.
„Pokud jde o italský trh, funguje na něm pět velkých inseminačních firem, které si navzájem konkurují. Pro vývoz však společně založily organizaci Semenzoo Italy. Ta již dnes dodává inseminační dávky do 48 zemí světa, tj. do všech evropských, severní Afriky a jižní, Kanady, USA, Austrálie, Jižní Ameriky a mnoha dalších,“ tak zahájil přednášku v Benicích dr. Claudio Mariani. Inseminační stanice, jak dále vysvětlil, prodávají dávky přímo farmářům, inseminačním technikům i veterinářům. Vše bez vazby na kontrolu užitkovosti.
Milion čistokrevných holštýnek
V Itálii je v plemenné knize registrován jeden milion čistokrevných holštýnských krav (H100). Tzn., že jde po USA a Kanadě o třetí nejčistší populaci holštýna na světě. Chovatel se sám rozhoduje, zda chce mít krávy v plemenné knize. Pokud ano, musí v ní být zapsány všechny a stejně je to s kontrolou užitkovosti. Všechny plemenice také musí být ohodnoceny na zevnějšek. Ročně se proto bonituje 250 000 prvotelek. Je to systém, který stojí nejen hodně peněz, ale i hodně práce. Do výpočtu plemenných hodnot býků vstupují pouze hodnocení zevnějšku prvotelek. Jen jedno procento z nich získá very good (first score). Z prvních inseminací je 65 % prověřenými býky, 10 % připadá na křížení, 5 % přirozenou plemenitbu a 21 % představují testanti.
V Itálii ročně testují 300 až 350 býků. „Můžeme testovat i více, ale preferujeme méně a co nejpreciznějším způsobem. Farmář je nejen naším zákazníkem, ale zároveň partnerem.“
Selekce se provádí:
- Na kvalitu mléka – obsah tuku a bílkovin je důležitý pro výrobu sýrů. 70 % mléka v Itálii zpracovávají na sýry;
- Na množství mléka a kg bílkovin pro přímý konzum mléka;
- Funkční dlouhověkost . Je to schopnost krávy zůstat ve stádě a dát stejnou úroveň produkce;
Plemenné hodnoty se počítají v Itálii čtyřikrát ročně (únor, květen, srpen, září). PFT je italský celkový selekční index, který bere v úvahu produkci, zdraví, fitness a typ. Jednotlivé znaky v něm mají následující váhu v %: mléko 0, tuk v kg 12 %, bílkoviny v kg 42 %, tuk v procentech - 2 %, protein v procentech - 3 %, typ 4, vemeno celkem 13, končetiny 6, somatické buňky 10, dlouhověkost 8.
Selekční schéma
1. Potomci jednoho procenta nejlepších býků – 500 jdou na inseminační stanici do testace, jen jedno procento krav se uplatňuje jako matky býků.
2. Anafi (svaz chovatelů) vlastní centrální odchovnu, kde po dobu šesti měsíců proběhnou zdravotní testy, hodnocení růstu, eliminace základních vad zevnějšku. Tak dojde k vyřazení okolo stovky býčků, tj. 20 %.
3. Testace – vyrobí se tisícovka inseminačních dávek a testantem se inseminuje tak, aby získali 80 dcer v 70 stádech. „Důležitá je variabilita, více než počet dcer je významnější počet stád,“ vysvětluje italský odborník.
4. Seberou se data o mléce a hodnocení typu.
5. Na podkladě zjištěných výsledků se 90 % býků vyřadí a zbývající jdou do inseminace.
6. Top 1 % prověřených býků tak představuje 4 až 5 ročně. Je třeba dodat, že nejde o uzavřený systém a italští šlechtitelé využívají nejlepší býky z celého světa. Je otevřený i na úrovni matek býků, ty jsou dcerami světoznámých plemeníků.
Filozofie šlechtění
Itálie má následující filosofii šlechtění: z amerických rodin získává produkci, z Kanady zevnějšek, z Nizozemska složky.
Správnost záměru dokazují výsledky v Itálii. Například vítězkou výstavy v Cremoně se stala dcera plemeníka Mtota, která vynikala jak v užitkovosti (12 400 kg mléka, 3,4 % bílkovin a 3,6 % tuku), tak zevnějškem. Také výsledky z druhého nasazení býků, kteří mají už tisíce dcer, potvrzují, že systém funguje.
Organizace kontroly užitkovosti
Každá provincie má vlastní chovatelskou organizaci, pracovníky pro kontrolu užitkovosti, ti odebírají vzorky mléka a shromažďují další data. Každý měsíc spočítají informace pro farmáře. Všechna sebraná data putují do centra – svazu Anafi, který je zodpovědný za výpočet plemenných hodnot. V Itálii působí 30 hodnotitelů zevnějšku a 5000 zootechniků pro kontrolu užitkovosti. Bonitéři jsou pravidelně mezi oblastmi přesouváni. Předností systému je vysoká přesnost odhadu pro typ, díky tomu, že mají býci dcery po celé Itálii. Pak např. 40 dcer hodnotí 25 lidí. Dále se zjišťuje BLUD, CVM a mulefoot. Tím, jak se zvyšuje příbuznost zvířat, dochází k nárůstu výskytu genetických vad. Tato problematika spadá do kompetence svazu, nikoliv veterinářů. Za kontrolu užitkovosti platí chovatelé tři eura za rok a krávu. Jde o částečně dotovanou cenu.
Otázky na závěr
Čeští chovatelé samozřejmě využili příležitosti a ptali se italského odborníka i na ekonomické ukazatele. Dozvěděli se tak, že farmáři prodávají v průměru mléko s 3,3 % bílkovin za 0,31 eura za litr. V oblastech, kde se vyrábí parmazán, se nesmí krmit žádné siláže. Krávy sice méně dojí, ale jak říká Claudio Mariani, inkasují farmáři za litr podstatně více peněz. V rámci evropské registrace specialit však smí být vyráběn parmazán pouze ve třech provinciích. Na závěr zajímavost: cena půdy v Padánii se pohybuje na úrovni 110 000 eur za 1 ha.
