Chov krav bez tržní produkce mléka v ČR a v EU

Pastevní chov krav bez tržní produkce mléka (TPM) je v ČR relativně „mladým“ a jediným postupně se rozvíjejícím odvětvím chovu skotu. Počet krav v kontrole užitkovosti se zvyšuje a zvyšuje se i celkový stav krav chovaných v systému bez TPM, a to až na cca 80 tis. v roce 1999. Přesto jsou početní stavy krav této kategorie skotu v přepočtu na 100 ha zemědělské půdy ve srovnání s průměrem států EU přibližně čtvrtinové.

Chov krav bez TPM plní v ČR i v EU dva základní úkoly. První představuje produkci kvalitních telat, druhou (a stejně významnou) úlohou je pak ekologické využívání trvalých travních porostů na obtížně skliditelných plochách zemědělské půdy, v našich podmínkách především v podhorských a horských oblastech. S plněním obou těchto základních úkolů je spojena i funkce sociální, která se projevuje v zachování pracovních míst a v udržování osídlení v marginálních podmínkách.

Chov „na maso“ v Evropě
Chovu krav bez TPM je dlouhodobě věnována značná pozornost i v členských státech
EU. Hlavní zásady chovu této kategorie skotu pro nastávající období uvádí Nařízení rady č. 1254/1999 ze 17. května 1999, které pojednává o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem, a které nahrazuje Nařízení rady č. 805/68 z 27. června 1968. Jsou v něm zakotveny v rámci Agendy 2000 intenzivně diskutované kroky a opatření reformy společné agrární politiky, která u jatečného skotu bude realizována v rozmezí let 2000 až 2002. Pro účely tohoto Nařízení je za krávu bez tržní produkce mléka považována kráva masného plemene nebo produkt křížení s masným plemenem chovaný ve stádě určeném na produkci telat k masným účelům. Za jalovice jsou považována dosud neotelená zvířata samičího pohlaví od devíti měsíců věku. Prémie na krávy chované v systému bez TPM se budou chovatelům v Unii poskytovat ve formě roční prémie na kus v rámci stanoveného individuálního limitu početních stavů. Jednou z podmínek jejich vyplácení je chov maximálně dvou dobytčích jednotek celkem na 1 ha výměry krmných plodin. Žadatel o tyto prémie nesmí po dobu 12 měsíců od podání žádosti o prémie dodávat ze své farmy mléko nebo mléčné výrobky, resp. v případě dodávek mléka v rámci systému mléčných kvót nesmí jeho individuální roční kvóta překročit 120 tis. kg mléka. Na základě objektivních kriterií mohou členské státy tuto podmínku změnit nebo zrušit. Přímý prodej mléka a mléčných výrobků (ze dvora) není pro účely nároku na příplatky na chov krav bez TPM omezen.
Po dobu minimálně 6 měsíců od podání žádosti na prémie musí být z celkového počtu zvířat, na který jsou prémie požadovány, chováno v systému bez TPM minimálně 80 % krav a maximálně 20 % jalovic. Prémie na kus (minimálně na 80 % krav a maximálně na 20 % jalovic) je stanovena v následující výši (při kalkulaci 1 EUR = 37,00 Kč) :
- 163 EUR (6031 Kč) pro kalendářní rok 2000;
- 182 EUR (6734 Kč) pro kalendářní rok 2001;
- 200 EUR (7400 Kč) pro kalendářní rok 2002 a další období.
Členské státy mohou rozhodnout o vyplácení další dodatkové prémie ve výši maximálně 50 EUR (1850 Kč) na kus. V případě, že se příslušný podnik s chovem krav bez TPM nachází v oblastech s horšími přírodními a výrobními podmínkami (vymezenými podle příslušného nařízení Unie), může být 24,15 EUR (890 Kč) z dodatkové prémie vyplaceno z garanční sekce Evropského podpůrného a garančního fondu (EAGGF). Celá dodatková prémie může být z fondu EAGGF vyplacena v regionech, kde v uplynulých dvou letech dosáhl podíl krav bez TPM nejméně 30 % z celkového počtu chovaných krav, a kde nejméně 30 % poražených býků a volů bylo zařazeno do tříd S a E (Hodnocení jatečných těl zvířat systémem SEUROP). Členské státy jsou zároveň povinny zajistit, aby součet individuálních stropů a národní rezervy nepřekročil národní strop krav chovaných v systému bez TPM uvedený pro každý členský stát Unie v příloze tohoto Nařízení.

Proč chovat skot bez tržní produkce mléka?
Stimulem k extenzifikaci chovu krav bez TPM, resp. ke snížení počtu krav chovaných na hektar plochy krmných plodin včetně pastvy, je zlepšení efektivnosti výroby a plnění cílů ochrany životního prostředí. Poskytování prémií na krávy chované v systému bez tržní produkce mléka je v každém podniku limitován maximálně dvěma dobytčími jednotkami připadajícími na hektar krmných plodin a rok. Tento limit může být zrušen v případě chovu méně než 15 dobytčích jednotek v podniku. Pro výpočet zatížení představuje dospělý skot (býci, voli, dojené a nedojené krávy a jalovice nad 24 měsíce věku) jednu dobytčí jednotku, mladý skot od 6 do 24 měsíců věku 0,6 dobytčí jednotky a ovce a kozy 0,15 dobytčí jednotky. Výměra krmných plodin pro výpočet zatížení skotem je tvořena plochami určenými pro produkci krmiv pro skot, ovce a kozy. Výše extenzifikačních plateb na krávu chovanou v systému bez TPM (a na další kategorie skotu) je stanovena na 100 EUR (3700 Kč) na kus v případě, že se na jeden hektar krmných plodin chová 1,4 a méně dobytčí jednotky. Členské státy Unie však mohou podat individuální žádost na změnu systému extenzifikačních plateb.
Ve smyslu stávajících předpisů musí plocha krmných plodin použitá k výpočtu „zatížení“ pro extenzifikační platby zahrnovat minimálně 50 % pastvin, přičemž „pastvinu“ definují členské státy. Plocha pastviny může být v průběhu roku využívána k pastvě, k sušení sena nebo k silážování porostu. Při splnění stanovených podmínek mohou být chovatelům skotu poskytovány dodatkové platby, a to buď na kus nebo na 1 ha pastviny. Poněvadž i České republice bude jako členskému státu Unie „přidělen“ národní strop početních stavů krav bez TPM, je nezbytné v průběhu předvstupního období nejen převzít legislativu Unie ke společné agrární politice a zajistit do termínu přijetí její realizaci, ale i vytvořit podmínky pro optimální „rozměr“ chovu skotu i krav bez tržní produkce mléka se zohledněním produkčních, mimoprodukčních, sociálních a ekonomických aspektů a pozice agrárního sektoru ČR v budoucí sjednocené Evropě.
Použitá literatura je k dispozici u autorů