Zväz chovateľov ošípaných na Slovensku - družstvo sdružuje 220 členů (družstva, zemědělské společnosti i fyzické osoby), kteří vlastní 60 % prasat chovaných na Slovensku. Hlavními činnostmi Zväzu je obecně šlechtitelská činnost, tedy provozování testačních stanic, vedení plemenné knihy, výběry a aukce plemenných zvířat, ale i obchodní činnost zvláště dovoz a vývoz zvířat například z Čech, Maďarska, západní Evropy. Na otázky týdeníku Zemědělec odpovídal předseda Zväzu ing. Otto Bíró, CSc.
Jak lze charakterizovat současnou situaci v chovu prasat na Slovensku?
„Co do počtu chovaných zvířat nedošlo na Slovensku k žádnému dramatickému snížení stavů, v roce 1999 se chovalo 1,562 miliónů prasat, z toho 137 000 prasnic. Hovoříme-li ale o velikosti jednotlivých chovů, pak došlo, zcela v rozporu se západoevropským trendem, k rozdrobení větších podniků do malých celků. Domnívám se, že z dlouhodobého hlediska jsou na tom lépe chovatelé s vyššími koncentracemi zvířat jak z hlediska dostatku prostředků na investice do technologii, tak z hlediska plemenářského, protože větší počet zvířat poskytuje širší výběrovou základnu pro šlechtění. Podle našich posledních údajů přibližně u 40 % chovatelů sdružených ve Zväzu je velikost základního stáda 300 až 400 prasnic, 20 % chovatelů má základní stádo o velikosti nad 500 prasnic, pouze 9 až 10 největších chovatelů má základní stádo prasnic o velikosti 800 až 1000 prasnic. Průměrná užitkovost se pohybuje na úrovni 16,25 narozených a 14,67 odstavených selat na prasnici a rok, průměrný přírůstek ve výkrmu, včetně předvýkrmu dosahuje 507 g.“
Zemědělská výroba je do určité míry závislá na dotacích. Je chov prasat zařazen na Slovensku mezi dotační tituly?
„Pokud hodnotím situaci před dvěma lety, pak chov prasat byl zcela na okraji zájmu, nebyl žádným způsobem dotován, což mělo za následek, že se neinvestovalo do nových technologií ani do opravy budov a mnoho provozů je tedy značně zastaralých . V předloňském roce se přece jenom začalo blýskat na časy a byly poskytovány ze strany ministerstva zemědělství prostředky na přestavby či rekonstrukce objektů i na nákup nových technologií, které dosáhly 80 miliónů Sk a letos poskytování dotací na tyto účely pokračuje. Dalším významným počinem je podpora kvality masa, vyjádřená dotací 1 Sk na kg vepřového masa zatříděného do tříd S, E, U v systému SEUROP. S tím souvisí i podpora masokombinátům ve formě poskytnutí 50% dotace na nákup přístrojů na aparativní klasifikaci. Zatím je ovšem nutné říci, že systém SEUROP využívá pro zpeněžování pouze několik velkých masokombinátů, s plošným zavedením počítáme přibližně v roce 2001. Dotace se poskytují i na nákup plemenného materiálu ze zahraničí, jejich výše dosáhla v roce 1998 15 miliónů Sk.“
V loňském roce se poněkud zdramatizovala situace v dovozu vepřového masa na Slovensko, která vyústila až v přijetí opatření k ochraně trhu slovenskou vládou. Co k tomu vedlo?
„ Již v průběhu roku 1998 se situace v dovozu vepřového masa stávala velmi vážnou, protože prakticky stejný objem masa, který jsme vyvezli do České republiky, jsme zase z česka přivezli zpět, ovšem za dumpingové ceny, které decimovali chovatele a značně z nich profitovali obchodníci. Průměrná cena jatečných prasat, která činila v roce 1998 41,40 Sk za 1 kg živé hmotnosti, klesla v roce 1999 na 39,83 Sk, v dubnu a červnu roku 1999 dosahovala dokonce 36 až 37 Sk za 1 kg živé hmotnosti. Z analýzy zmíněných údajů vyplynulo, že v důsledku nadměrných dovozů a následnému poklesu cen došlo ke zhoršení hospodářského výsledku řádově o stovky miliónů Sk. Proto jsem iniciovali jako samosprávná organizace jednání o omezení dovozů, zpočátku se samosprávnými českými organizacemi, ale protože to nevedlo k očekávaným dohodám, posunula se jednání na vyšší úroveň. Výsledkem tedy je poněkud nestandardní opatření v rámci celní unie, a tím je ochrana trhu ze strany vlády. Pokud bude potřeba dovézt určitý objem vepřového masa bude tato situace řešena dohodami na okamžitou dodávku.“
Z toho, co zde bylo řečeno, lze usuzovat, že chov prasat přešel na Slovensku z kategorie opomíjeného sirotka téměř na výsluní zájmu. Jaká ho čeká tedy budoucnost?
„Naší prvotní snahou je samozřejmě zvýšit užitkovost, a to jak počet odchovaných selat, tak i průměrný přírůstek a dosáhnout toho, aby se chov prasat stal ziskovým odvětvím zemědělské prvovýroby. K tomu může dopomoci i zavedení BLUP metody při odhadu plemenné hodnoty u prasat od ledna letošního roku se stejnou metodikou jaká je používaná v Česku. Rovněž do budoucna plánujeme rozsáhlou testaci hybridních kombinací našich i zahraničních šlechtitelských programů s cílem zjistit, zda to co u dané kombinace deklarují, je pravda. U jednotlivých kombinací se plánuje testace každé dva roky, aby bylo možné zaznamenat eventuální změny v různých parametrech.“
Děkuji za rozhovor
Dana Večeřová
