Chov prasat v Kanadě v posledních letech zaznamenává rozmach. V uplynulém desetiletí tam produkce vepřového masa stoupla téměř o šedesát procent. Více než polovina celkové nabídky je přitom určena pro vývoz. Kanada tak zásobuje kolem jedné pětiny mezinárodního trhu s vepřovým masem.
Podíl Kanady na celosvětovém vývozu vepřového masa se v posledních letech zvyšuje, přestože v roce 2004 marginálně poklesl v důsledku růstu domácí spotřeby. Na semináři ve své přednášce prezentující současné trendy v chovu prasat v „zemi javorového listu“ to zmínil emeritní prezident Asociace vývozců kanadských prasat (Canadian Swine Exporters Association) Richard Stein. Akci u nás koncem minulého roku uspořádalo velvyslanectví Kanady v Praze ve spolupráci s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně. Richarda Steina ve svých přednáškách doplnil Richard Smelski, generální ředitel provinciální organizace Ontario Swine Improvement, která provádí genetické testy a zabývá se distribucí systémů v oblasti chovu prasat.
Převládají rodinné farmy
Kanada představuje asi šestnáct procent severoamerické produkce vepřového masa a přes dvě procenta produkce celosvětové. Je čistým vývozcem, který pokrývá 21 procent světového exportu. Toto výrobní odvětví přispívá do celkového zemědělského vývozu Kanady zhruba deseti procenty. Vepřové maso tvoří téměř osmdesát procent celkové vývozní hodnoty prasat, zbylých dvacet procent představují živá prasata. Podle Richarda Steina se vývoz živých prasat od poloviny devadesátých let dramaticky zvýšil. V roce 2004 činil osm a půl milionu kusů.
Stavy prasat v Kanadě se předminulý rok vyšplhaly na patnáct milionů, z toho jedenáct procent představoval chovný materiál. Téměř tři čtvrtiny z celkového počtu prasat jsou situovány ve třech hlavních provinciích - Quebec, Ontario a Manitoba. Provincie Quebec je hlavním vývozcem vepřového masa. Zahrnuje kolem 40 procent celkového exportu.
Prasata se v Kanadě chovají z převážné části (98 %) na rodinných prasečích farmách. Tamní farmáři představují zhruba tři procenta kanadské populace. Prasečí farmy se velikostně významně liší. Zatímco na některých se chová méně než dvacet prasat, na jiných je až několik tisíc zvířat. Zhruba na polovině kanadských farem je jich však méně než 250.
Jatečná prasata se prodávají za cenu, která se pohybuje kolem 150 kanadských dolarů (provincie Ontario). Průměrné náklady na výrobu přitom činí o čtrnáct kanadských dolarů méně.
Kanadská genetika
Kanada je v současné době třetím největším vývozcem chovných kanců na světě. Podle Smilskeho je to zejména díky silné genetické základně a vynikající zdravotní úrovni prasat v zemi. Po více než padesáti letech křížení má dnes Kanada jednu z nejrozsáhlejších chovatelských základen. Šlechtitelé se při své práci zaměřují pouze na tři plemena - yorkshira, landrasu a duroka, která používají v jednoduchém hybridizačním modelu. Základem úspěchu je křížit mezi sebou zvířata s nejlepší genetickou výbavou. Výsledkem je efektivně vyprodukovaný jatečný hybrid s rychlým růstem a kvalitním masem. V hybridizačních programech se využívají jen severoamerická zvířata, neboť evropská se do tamních drsných klimatických podmínek nehodí.
První použití metody BLUP v Kanadě se datuje od roku 1985, kdy byla využita při národním genetickém hodnocení hladiny tuku a věku při 90 kilogramech hmotnosti. V současnosti se pro výpočet plemenné hodnoty zvířat metodou BLUP vyhodnocuje zhruba třináct ukazatelů a ročně se testuje 90 tisíc prasat. Ukazatele se obnovují a přepočítávají každé dva týdny na CCSI (Center for Canadian Swine Improvement) v Ottawě, v jejichž databázi jsou dnes skoro tři miliony prasat.
